„Malí modří mužíčci“ ve službách Pekingu. Čína na moři rozšiřuje vliv

Při jedné z pravidelných plaveb filipínské pobřežní stráže v Jihočínském moři na ni na začátku letošního srpna zaútočily čínské lodě vodním dělem.

Filipínská flotila se 5. srpna snažila dopravit zásoby potravin, paliva a vody na odlehlé vojenské stanoviště na jeden z atolů Spratlyho ostrovů. Zabránit se jim v tom nicméně snažila čínská pobřežní stráž.

O ostrovy vedou Manila s Pekingem dlouhodobě spory. Čína zároveň v Jihočínském moři nadále posiluje svůj vliv. Mimo jiné i díky působení námořních milic přezdívaných „malí modří mužíčci“.

O jejich operacích na moři, ať už samostatných, nebo ve spolupráci například právě s čínskou pobřežní stráží, se dosud spíše spekulovalo. Podle Filipín a jejich spojenců nicméně incident ze začátku měsíce přináší přímý důkaz, že se tak opravdu děje, uvádí americká stanice CNN.

Zatímco na filipínskou zásobovací loď útočily 5. srpna především lodě s nápisy „čínská pobřežní stráž“, součástí byly také dvě lodě s modrým trupem, jež připomínaly spíše rybářské lodě.

Tyto námořní milice jsou podle západních expertů financované a kontrolované Lidovou osvobozeneckou armádou, která spadá pod Komunistickou stranu Číny. Přestože jejich existenci Peking popírá, podle analytiků stovky jich operují v Jihočínském moři.

„Není možné, aby (Čína) provedla takovou operaci, aniž by byla předem naplánovaná a aniž by mezi nimi (pobřežní stráží a milicemi) neprobíhala komunikace v reálném čase,“ řekl pro CNN vedoucí pracovník Centra pro analýzu Číny při Asia Society Policy Institute a bývalý americký obranný úředník Lyle Morris.

O možné návaznosti pobřežní hlídky a milic svědčí i skutečnost, že v roce 2021 čínská pobřežní stráž přešla pod jurisdikci čínské ústřední vojenské komise a stala se tak součástí pekingské armády, píše dál CNN.

„V souvislosti s touto konkrétní operací můžeme skutečně dojít k závěru, že čínské rybářské plavidlo není jen rybářskou lodí, ale námořní milicí, která přijímá rozkazy od pobřežní stráže, aby podpořila jejich operace při blokování našeho zásobování,“ uvedl k incidentu minulý týden na briefingu mluvčí filipínské pobřežní stráže Jay Tarriela.

Čínská pobřežní hlídka chtěla zabránit zásobování filipínské válečné lodi Sierra Madre na mělčině jednoho z atolů Spratlyho ostrovů, kde operuje filipínská námořní pěchota.

Manila zde loď umístila v roce 1999 v reakci na předchozí rozhodnutí Pekingu, kdy jeho flotila obsadila nedaleký a v té době neobydlený atol Mischief Reef, na který si Manila rovněž činila nárok, uvádí server South China Morning Post.

Peking nicméně po incidentu letos v srpnu uvedl, že Filipíny porušily jeho svrchovanost tím, že na mělčině loď zakotvily. „Filipínská strana opakovaně slíbila, že ‚uzemněnou‘ válečnou loď odtáhne, ale uplynulo již 24 let a nejenže válečnou loď neodtáhly, ale také se ji pokusily ve velkém měřítku opravit a posílit, aby dosáhly trvalého obsazení útesu,“ cituje CNN prohlášení čínské pobřežní stráže.

Filipínský prezident Ferdinand Romualdez Marcos nicméně ve středu uvedl, že mezi Manilou a Pekingem dohoda o odstranění lodi neexistuje. „Nejsem si vědom žádné takové dohody (…), nebo toho, že by Filipíny měly odstranit ze svého vlastního území svou loď,“ cituje jeho slova server The Manila Times.

Použití čínského vodního děla proti filipínské lodi odsoudil minulý týden také americký ministr obrany Lloyd Austin. Manévry podle něj „ohrožují bezpečnost filipínských plavidel a jejich posádky“.

Právě Spojené státy americké jsou jedním z klíčových partnerů Filipín. Například na začátku letošního února uzavřely obě země dohodu, podle které USA získají přístup k dalším vojenským základnám na filipínském území.

Podle expertů, které oslovila CNN, není cílem Pekingu zahájit v oblasti ozbrojený konflikt. Má jít spíš o demonstraci čínské schopnosti „dělat problémy“ navzdory rostoucímu vlivu USA v regionu. V mocenském boji s Filipínci navíc Pekingu hraje do rukou čas.

„Loď Sierra Madre viditelně rezaví, ztrácí pevnost. V určitém okamžiku se začne rozpadat a stane se neobyvatelnou. V tu chvíli čínská strategie zafunguje, protože pak už stačí jen tak trochu ‚zachránit‘ nebohé filipínské námořníky z mělčiny, protože ti čínští jsou jediní v okolí. A pak budou mít nad mělčinou kontrolu,“ vysvětlil pro CNN Ray Powell, expert na „šedé mořské zóny“ ze Stanfordovy univerzity.

Nejnovější video zásahu čínské pobřežní stráže a „modrých mužíčků“ není prvním případem, kdy podezřelé lodě milicí zachytily kamery. Jde ale o jednu z nejpřesvědčivějších ilustrací vzájemného spolupráce čínské armády a milicí.

Milice totiž pomáhají Číně operovat v „šedé zóně“ tím, že provádějí akce, které stále nespadají pod definici válečných akcí. Výsledek ovšem mají stejný: Peking získává území nebo kontrolu nad ním bez jediného výstřelu, řekl dále Ray Powell.

Konflikt v Jihočínském moři je více než desetiletí v neustálém centru pozornosti. Čína v regionu úspěšně a prakticky nepozorovaně přeměňuje útesy v umělé ostrovy s letišti a infrastrukturou a základnami pro raketové systémy.

Když vodami proplouvají lodě cizích mocností, vojenská letadla provokativně testují vzdušné obranné linie i trpělivost sousedů.

Motivace k rostoucímu mocenskému zájmu o tuto část světa je evidentní. Podle americké neziskové organizace Council on Foreign Relations je v oblasti ukryto 11 miliard barelů ropy, přes 5 bilionů kubických metrů zemního plynu a 10 % světových zdrojů ryb.

Proplouvá tudy také zhruba 30 % světového námořního obchodu na cestě do vysoce vytížených přístavů v jihovýchodní Asii.

Kromě Číny, která se v regionu snaží prosadit nejdominantněji, a Filipín, si na bohatství v Jihočínském moři činí nároky i Vietnam, Brunej, Tchaj-wan nebo Malajsie.