Článek
1. července a 21. října. Právě tehdy podle Pekingu málem došlo ke střetu jeho vesmírné stanice Tchien-kung, tedy Nebeský palác, se satelity ze sítě Starlink. Čína provedla úhybný manévr a v prosinci pak podala oficiální stížnost u jedné z agentur OSN na Muska i Spojené státy.
„Čína by ráda požádala generálního tajemníka OSN, aby předal výše zmíněné informace všem stranám Kosmické smlouvy,“ vzkázal Peking podle britského listu The Guardian Komisi pro mírové využití kosmického prostoru, jež sídlí ve Vídni.
Peking podle Guardianu dodal, že by to měly být státy, jež ponesou zodpovědnost za národní aktivity ve vesmíru. Ať už za nimi budou stát vládní složky, nebo soukromé subjekty.
Podle astrofyzika Jonathana McDowella ze Smithsonova institutu pro astrofyziku při Harvardské univerzitě jde o „vysoce neobvyklý“ krok. Tedy aby stát podal podobnou stížnost skrze informační bulletin.
Americký miliardář je v Číně podle BBC známou osobností. A kvůli incidentu se stal Elon Musk terčem kritiky nejen ze strany čínské vlády, ale i uživatelů tamní sociální sítě Weibo.
Miliardář Elon Musk je nyní pod palbou kritiky.
Jeden z čínských uživatelů označil satelity Starlink za „hromadu vesmírného odpadu“. Další vesmírná tělesa nahlížejí jako na „americké vesmírné válečné zbraně“ – i samotného Muska označují za „novou zbraň vytvořenou americkou vládou a armádou“.
A v neposlední řadě další z uživatelů na Weibo napsal: „Rizika, která Starlink představuje, se postupně odhalují. Za jejich obchodní aktivity zaplatí celá lidská rasa.“
Starlink není bez viny. Ani Čína nemá čistý rejstřík
Do vesmíru Muskova společnost SpaceX vypustila podle Guardianu přes 1600 satelitů v rámci sítě Starlink. Od amerických úřadů má povoleno vyslat na oběžnou dráhu Země až 12 tisíc takových těles. A podle McDowella firma skutečně není bez viny.
Takhle to vypadá v čínské vesmírné stanici Tchien-kung.
Vesmírné střety totiž nejsou nic neobvyklého, jejich počet se v posledních letech navýšil. Zejména kvůli počtu nových satelitů a frekvenci, s jakou je firmy a státy vypouští do vesmíru. „Starlink na tom má svůj velký podíl,“ uvedl americký odborník.
K vesmírnému odpadu ale podle něj z velké části přispívá právě Čína. „Je spravedlivé říci, že se americká vesmírná stanice musela za poslední dekádu hned několikrát vyhýbat troskám z čínského vojenského protidružicového testu v roce 2007. Číňané tedy nemají čistý rejstřík,“ vysvětlil Jonathan McDowell s tím, že tento protidružicový test po sobě zanechal nejvíce odpadu vůbec.
Současná pře u OSN podle něj světu připomíná, že se nacházíme „v nové éře“. „Ve vesmíru je více trosek i více aktivních satelitů. Je tam prostě mnohem rušněji a plno. Žijeme v době, kdy vesmíru dominují komerční aktivity (…) a poprvé se bavíme o vesmírném prostředí,“ dodal.
Na oběžné dráze se podle některých odhadů nachází přes 30 tisíc satelitů a dalších umělých těles, z nichž některá jsou už nefunkční.
