Malé zemětřesení ve válce. Ukrajinci trefili ruské muniční sklady

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ukrajinské velení zahájilo v tomto týdnu kampaň, jejímž cílem jsou muniční sklady na území Ruska. K prvnímu útoku došlo ve středu 18. září a jeho cílem byl 107. arzenál u ruské vesnice Toropec, kde následně došlo zřejmě k největší explozi v ruské agresi proti Ukrajině.

V noci z pátku na sobotu 21. září pak následovaly nejméně dva další útoky. Oba alespoň částečně uspěly. Jedním cílem byl sklad u vesnice Kamenny, dalším bylo jiné velké skladiště jižně od Toropce (známé také jako Okťabrskij).

Následky sobotních útoků zatím není možné objektivně hodnotit, informace byla v době přípravy článku zcela čerstvá. První záběry ovšem naznačují, že v obou skladech došlo k výbuchům munice. Minimálně v případě skladu u obce Okťabrskij se exploze po základně rychle rozšířily, naznačují satelitní záběry (důležité informace shrnuje dobře toto vlákno na twitteru).

Oba sklady jsou ovšem výrazně menší než první napadený sklad u Toropce. A o následcích útoku na něj už po několika dnech máme přesnější informace. Tak jaké jsou?

Výbuchy v muničním skladu Toropec vyvolaly zhruba dvě desítky dobře měřitelných otřesů s nejvyšší zaznamenanou magnitudou 2,8. Což podle přepočtu odpovídá výbuchu řádově několika tisícovek tun výbušniny (konkrétně tedy TNT nebo jiné výbušniny se stejnou „silou“).

Byť nemáme k dispozici žádné záběry, které by to přímo dokládaly, útok mají s největší pravděpodobností na svědomí ukrajinské drony, které nejspíše zahltily obranu objektu. Podle ruských zdrojů v danou noc ruská protivzdušná obrana zničila v oblasti 54 dronů (a žádný se neměl úspěšně dostat k cíli, dodejme). Podle ukrajinských zdrojů, viz například zpráva The New Voice of Ukraine, se ale útoku účastnila více než stovka dronů.

Tento údaj pochopitelně nelze ověřit, ale nezní zcela nepravděpodobně. Skladiště u Toropece bylo jedním z největších muničních zařízení v celém Rusku a nepochybně nebylo ponecháno bez protivzdušné obrany. Pokud by dronů bylo jen několik, měly by jen malou šanci nad objekt proniknout a úspěšně zaútočit.

Vzhledem k významu cíle útok stovkou dronů v ceně řádově nejspíše desítek milionů korun není žádné plýtvání. Pochopitelně pod podmínkou, že podobných zbraní je dost, ale tento problém, zdá se, Kyjev dokázal na rozdíl od řady jiných v posledních letech vyřešit. Dronů s velkým doletem má dost na to, aby mohl provádět masivní útoky i několikrát týdně.

Bezprostředně po útoku se také objevily informace, že úder byl proveden s pomocí ukrajinské „dronostřely“ Paljanycja. Dokládat to měly i ruskými vojáky pořízené záběry, na kterých byl zřetelně slyšet zvuk stroje poháněného proudovým motorem a pak následný výbuch. Ovšem tyto záběry byly z jiného útoku, který se zatím podařilo lokalizovat do města Počep v jiné části Ruska.

Proudovými motory vybavené drony či střely ovšem rozhodně použity být mohly a zřejmě byly. Naznačuje to alespoň zvuková stopa minimálně na jednom ze svědeckých videí.

Škody jsou i podle zatím pouze nekompletních odhadů ohromné. Nad oblastí se dlouho vznášel kouř, a tak ani družicové fotografie zatím neposkytly úplně přesný přehled o možných škodách. Zničena či poškozena byla rozhodně většina objektů.

Velký rozsah škod potvrzují i záběry z radarových družic, které jsou sice méně podrobné a nejsou na nich vidět například stopy po požárech, zato proniknou i kouřem.

Asi nikoho nepřekvapí, že nejlépe odolal komplex nejlépe chráněných muničních bunkrů, který se nacházel v jižní části areálu.

Podle analýzy novinářů ukrajinského Rádia Svoboda je na dostupných snímcích 38 ze 42 těchto bunkrů, každý s oficiální kapacitou 240 tun munice. (Všimněte si, že k tomu, aby vznikly otřesy s magnitudou 2,8, je zapotřebí exploze zhruba 240 tun ekvivalentu TNT).

Dvanáct zpevněných skladů bylo zcela zničeno, zatímco dalších sedm bylo vážně poškozeno bez známek vnitřní detonace. Zbylých 19 bunkrů, většinou ve východní části komplexu, je na pohled neporušených. Ostatní části areálu s dalšími desítkami objektů na tom jsou podstatně hůře. Především lehčí budovy v severní části jsou z velké části zničeny zcela (pokud jsou přes kouř vidět).

Z dostupných záběrů lze tedy považovat za potvrzené, že větší část skladu byla zničena. Zdá se, že velká část skladované munice byla znehodnocena. A vzhledem k některým analýzám na základě neveřejných snímků je možné, že podíl zničených zásob bude velmi blízký hodnotě 100 procent.

Na základně také bylo podle ruských údajů snad 200 vojáků (stav před válkou), jejichž osud je neznámý (byť ojedinělé zprávy o prvních úmrtích se již objevily). Je ovšem důvod předpokládat, že ztráty budou, a poměrně vážné.

Podle předválečných ruských údajů byla kapacita skladu 30 tisíc tun. Záběry z předchozích let i měsíců ovšem ukazují, že munice se v areálu skladovala ve značném množství i mimo sklady a haly. Je tedy těžké určit, kolik materiálu ve skladu skutečně bylo.

Ledabylost v nakládání s municí zjevně také může vysvětlit, proč jsou následky útoku tak ničivé. Sklady jsou sestavené z oddělených budov, postavených v takové vzdálenosti od sebe, aby nemohlo dojít k řetězení exploze.

Množství munice v jednotlivých skladech by alespoň na papíře nemělo být takové, aby dotyčná budova byla při případné explozi zcela zničena, k tomu ovšem v řadě případů v Toropci došlo. Analýza provedená jedním z členů skupiny Točnyj přitom naznačuje, že muniční sklady v Toropci nedosahovaly nejvyšší úrovně ochrany a nesplňovaly by například požadavky NATO.

Neměly například vrata odolná proti výbuchům a jejich střecha nebyla chráněna vrstvou zeminy, která by alespoň teoreticky proti útokům dronů měla spolehlivě chránit. Byť těžší munici (řízené střely, letecké bomby) by rozhodně několik desítek centimetrů půdy a betonová deska nezastavily.

Inventář měl podle oficiálních ukrajinských míst zahrnovat desítky tisíc dělostřeleckých raket ráže 122 mm a menší množství těžkých protiletadlových raket S-300 a S-400, taktických raket Tochka-U ze sovětské éry a také modernějších střel Iskander, které Rusko v současnosti používá především k bombardování klíčových cílů na Ukrajině. Podle nepotvrzených zpráv se v době ukrajinského útoku v Toropci nacházely také zásoby severokorejských střel KN-23.

Ukrajinská analytická skupina Frontelligence Insight pak tvrdí, že podle její analýzy se v posledních letech ve skladišti nacházelo i značné množství munice pro minomety používané ruskou pěchotou (v téhle válce opomíjené, ale velmi důležité zbraně) a také střeliva pro útočné pušky a kulomety.

Toropec je jedním z největších arzenálů ruské armády. Údaje o tom, kolik takových ruská armáda používá, se rozcházejí, ale pohybují se zhruba mezi 10 a 20. Jejich důležitost ovšem není stejná, protože některé se nacházejí daleko od oblasti současných bojů a v ukrajinském konfliktu, který zaměstnává prakticky celou ruskou armádu, nehrají tedy velkou roli.

V okruhu 750 kilometrů od ukrajinských hranic se podobných „arzenálů“ nachází podle ukrajinského analytického a zpravodajského serveru Defense Express pouze šest. Oba další napadené sklady obsahovaly zřejmě řádové méně střeliva - maximálně tisíce tun místo desítek tisíc tun. Toropec byl už v době svého vzniku ve 20. století určen jako klíčové skladiště pro případ války s NATO.

Pro válku na Ukrajině měl tedy značný význam. V současné době sloužil především pro pokrytí potřeb jednotek na severní frontě, tedy například v ruské Kurské oblasti a v ukrajinské Charkovské oblasti.

Vyřazení skladiště a ztráta v něm uložené munice se ovšem téměř určitě neprojeví bezprostředně. Ruské síly budou nepochybně mít v blízkosti fronty další sklady, menší, ze kterých mohou minimálně v příštích dnech čerpat. Přesto úspěšný úder ruskou armádu znatelně zabolí.

Celkové množství munice ve skladu odpovídalo ruské spotřebě na týdny, možná i nízké jednotky měsíců, alespoň tedy co se týče celkového objemu výbušného materiálu. Jde ovšem o velmi obecné číslo, které nedokáže vystihnout vliv útoku na průběh války. Pochopitelně totiž velmi záleží na tom, o jaký typ munice se jednalo.

Munice pro ruční zbraně bude mít Rusko nepochybně dostatek. Ovšem například v případě neřízených střel ráže 122 milimetrů používaných v raketometech už je situace jiná.

Rusko v posledních dvou letech postupně navyšovalo výrobu a spoléhalo na ni ve větší míře než na začátku války. Je sice relativně drahá, zato polní raketomety jsou vlastně jednoduché zbraně, které na rozdíl od hlavní běžných houfnic a dalších děl není zapotřebí pravidelně nákladně renovovat.

Ještě vzácnější municí jsou balistické střely, které ve skladu podle ukrajinských zdrojů měly být také. Jejich význam v současné válce je mimořádný.

Balistické střely z raketometů HIMARS přispěly do značné míry k tomu, že ruská ofenziva v létě roku 2022, tedy v době, kdy Rusko mělo drtivou dělostřeleckou převahu, neskončila větším úspěchem. Ruské balistické střely zase zničily významnou část ukrajinských nejaderných elektráren. Země je tak závislá na dovozu elektřiny ze zahraničí a následující zima bude pro nemalou část obyvatel velmi obtížná.

Rusko přitom nemá k dispozici velké množství těchto zbraní. Podle většiny odhadů vyrábí několik desítek těchto zbraní měsíčně a celkové zásoby se pohybují v nižších stovkách kusů. Ukrajina letos v květnu zveřejnila odhad, podle kterého měsíční úroveň výroby dosahuje 40 kusů a celkem má Rusko zhruba 200 Iskanderů. Zničení každého kusu takové střely představuje tedy pro Ukrajinu úspěch.

Nejde navíc jen o čistě vojenský význam akce. Úder (nejen) Moskvě ukazuje, že ochránit všechny možné cíle je i pro zemi s tak silnou protivzdušnou obranou velmi obtížné. Ukrajinská produkce dronů přitom roste, a tak Kreml nemůže očekávat, že by frekvence úderů klesala. Může být tak například přístupnější nějaké dohodě o omezení nasazení zbraní s dlouhým doletem, která by Ukrajině dala například možnost alespoň částečně obnovit zničenou energetiku, o jaké se už údajně před časem začalo mezi oběma zeměmi jednat.