„Julian je volný.“ Co se bude dít v případu Assange

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange se dohodl s americkými úřady a v nejbližší době by měl dorazit za svou rodinou. Z Británie už podle videa na síti X odletěl.

Jaký je plánovaný scénář?

Assange se přizná k porušení zákona o ochraně informací a americká strana mu za to vyměří pět let vězení, což je přesně doba, kterou strávil v přísně střežené londýnské věznici Belmarsh. Rozhodnout ale musí ještě soudce, který bude mít poslední slovo.

Vše se odehraje v noci na středu na jednom z ostrovů tichomořského souostroví Severní Mariany, které je přidruženým státem USA. Odtamtud by měl Assange zamířit rovnou do Austrálie. Assangova manželka Stella je optimistická a už v noci na úterý napsala na síti X: „Julian je volný!“

Americké úřady roky usilovaly o vydání Assange kvůli zveřejnění utajovaných amerických dokumentů o válce v Iráku či Afghánistánu z let 2010 a 2011. Britská vláda v červnu 2022 s vydáním do Spojených států souhlasila, zakladatel WikiLeaks se ovšem odvolal.

Právníci 52letého Australana vždy tvrdili, že trestní stíhání, kterému čelil, bylo „politicky motivované“. Podle nich byl Assange stíhán za to, že se „zapojil do běžné novinářské praxe získávání a zveřejňování utajovaných informací. Informací, které jsou pravdivé a mají zřejmý a důležitý veřejný zájem.“

Americké orgány ovšem namítaly, že publikováním utajovaných informací ohrozil národní bezpečnost USA i životy řady lidí.

Koncem února se ve městech napříč Evropou konala řada demonstrací proti vydání Assange do USA. Podporovatelé zakladatele WikiLeaks s transparenty se slogany jako „Osvoboďte Assange“ nebo „Stáhněte obvinění“ se kromě Londýna sešli také v Paříži, Římě, Vídni či Bruselu.

Za Assange se v minulosti postavily také desítky europoslanců nebo německých poslanců, podle kterých by Assangeovo vydání ohrozilo svobodu médií. Australský premiér Anthony Albanese pak řekl, že je „načase, aby se (Assange) vrátil domů“.

Cesta, která Juliana Assange dovedla až sem, byla dlouhá a plná zvratů. Narodil se v Austrálii v roce 1971 a v dětství hodně cestoval, jelikož jeho rodiče vlastnili kočovné divadlo.

Od mládí si rozuměl s počítači. A v roce 1995 pronikl do systému kanadské telekomunikační společnosti Nortel, čímž přilákal pozornost australských úřadů. Od soudu odešel s pokutou, vězení se vyhnul jenom díky tomu, že slíbil, že nic podobného už nikdy neudělá.

Slib nedodržel a podle New Yorkeru ho později australská prokuratura obvinila z 31 případů hackování a souvisejících zločinů. Přiznal se k 24 a dostal pokutu několika tisíc australských dolarů.

V roce 2006 založil s podobně smýšlejícími lidmi server WikiLeaks, který se od začátku zaměřoval na zveřejňování tajných vládních dokumentů a dalších citlivých (a někdy i šokujících) dat – údajů o velkých firmách i informací o tajných operacích americké armády.

Podle reportéra New Yorkeru Raffiho Khatchadouriana Assange přijal kočovný životní styl z dětství za vlastní a WikiLeaks provozoval za neustálého pohybu po celém světě.

Poprvé o sobě server WikiLeaks dal vědět v roce 2010, kdy zveřejnil video, na němž americká armáda v Bagdádu z vrtulníku zastřelila 18 civilistů. V tom samém roce zpřístupnil tajné americké dokumenty o válkách v Iráku či Afghánistánu.

Na světlo světa je dostal vojín Bradley Manning, který po změně pohlaví vystupuje jako Chelsea Manningová. WikiLeaks předal na 470 tisíc bojových hlášení z Iráku a Afghánistánu, čtvrt milionu tajných depeší amerického ministerstva zahraničí, několik videí z bojišť a další citlivé dokumenty, které získal jako zpravodajský analytik armády v Iráku. Naznačovaly, že armáda během války v Afghánistánu zabila při neohlášených incidentech stovky civilistů.

Před prezidentskými volbami v roce 2016 server pro změnu zveřejnil desítky tisíc e-mailů odcizených z kanceláře kampaně Hillary Clintonové, později poražené demokratické kandidátky.

Assange za svoji práci s WikiLeaks obdržel několik novinářských ocenění – například v červenci 2010 ho The New York Times označily za „nejvýznamnějšího světového novináře“. V té době už americká vláda dala najevo, že chce Australana za únik stíhat.

Assange byl podle Chicago Tribune kvůli počítačové kriminalitě v USA vyšetřován už v roce 2012. Formální obvinění ale přišlo až v dubnu 2019. 

Američané Assange obvinili ze spiknutí za účelem získání tajných informací z vládního počítače, za což mu hrozilo až pět let vězení. Ministerstvo spravedlnosti ho později obvinilo z téměř dvou desítek trestných činů, včetně ohrožení národní bezpečnosti.

Server WikiLeaks podle právníků zveřejněním informací vystavil jedince v Iráku a Afghánistánu „riziku vážné újmy, mučení, a dokonce smrti“, připomíná stanice BBC.

Únik informací, za kterým Assange stál, úřady označují za „jedno z největších vyzrazení utajovaných informací v historii USA“. Assange namítá, že zveřejněním informací jen upozornil na vážné prohřešky amerických ozbrojených složek.

Jeho obraz bojovníka za svobodu nicméně postupem let vybledl. Třeba v důsledku toho, když server WikiLeaks před americkými prezidentskými volbami v roce 2016 zveřejnil i desítky tisíc e-mailů odcizených z kanceláře kampaně demokratické kandidátky Hillary Clintonové, což podle ní a některých jejích stoupenců sehrálo roli v její prohře s republikánem Donaldem Trumpem.

Podle CIA byly tyto dokumenty získány od ruských agentů, což WikiLeaks popíralo. Podle Assangeových odpůrců spolupracoval s ruským televizním kanálem RT, jenž má blízko ke Kremlu.

Vraťme se zpátky. Je rok 2010 a Spojené státy rozbíhají řízení o vydání Assange do USA, kde by měl stanout před soudem. Pokud by byl uznán vinným ve všech případech, hrozilo by mu 175 let za mřížemi.

Zájem o vydání Assange projevilo kromě USA i Švédsko, které na něj v roce 2010 vydalo mezinárodní zatykač kvůli obvinění ze znásilnění a sexuálního obtěžování. O devět let později ale žalobu stáhlo, jelikož případy už byly promlčeny.

Připomeňme, že Assange se před švédskou spravedlností dlouhodobě skrýval na ekvádorské ambasádě v Londýně, kam se uchýlil v roce 2012. Panovaly totiž obavy, že může být ze Švédska vydán do USA a postaven před tamní soud.

Na ambasádě Assange strávil sedm let, během kterých ho navštívila řada celebrit, včetně zpěvačky Lady Gaga či herečky Pamely Anderson.

Ekvádorská ambasáda byla tehdy jasnou volbou, protože tehdejší prezident Rafael Correa byl silným zastáncem WikiLeaks. Pozice Ekvádoru se změnila, když Correu nahradil současný prezident Lenín Moreno.

V dubnu 2019 Ekvádor zrušil rozhodnutí o poskytnutí azylu a britská policie Assange zatkla. Pobledlého aktivistu s bílými vlasy a bílým plnovousem tehdy museli z ambasády doslova vynést.

Moreno své rozhodnutí odůvodnil tím, že obvinil Assange z opakovaného vměšování do vnitřních záležitostí jiných zemí. Trval rovněž na tom, že odebrat Assangeovi azyl bylo suverénním rozhodnutím ekvádorské vlády a že jeho země k tomu nebyla nikým donucena. Podle jeho slov se Assange nechoval jako host.

Londýnský soud následně Australana shledal vinným z porušení podmínek kauce, na niž ho v roce 2012 londýnský soud propustil z vazby. Po opuštění ambasády se obnovilo vyšetřování v USA.

V roce 2019 byla po sérii soudních slyšení schválena žádost o vydání Juliana Assange do USA. Byl poslán do londýnského vězení s vysokou ostrahou Belmarsh, kde byl držen až do vynesení rozsudku. Úřady měly obavy, že by se mohl opět snažit vyhnout spravedlnosti.

V roce 2021 britský vrchní soud schválil Assangeovo vydání do USA, i když obhájci varovali, že by si zakladatel WikiLeaks mohl vzít v americké věznici život. Ke stejnému rozhodnutí dospěl v roce 2022 i britský nejvyšší soud a tehdejší ministryně vnitra Priti Patelová Assangeovo vydání do USA posvětila.

V témže roce si Julian Assange vzal svou partnerku, právničku Stellu Morisovou, která před lety pracovala na jeho případu. Svatba Assange a Morisové, kteří tvoří pár od roku 2015 a mají spolu dvě děti, se konala uvnitř věznice Belmarsh. Účastnili se jí kromě obou dětí i Assangeův otec a bratr.