Článek
„Warblogeři“ nebo „milblogeři“ – tak se označují autoři různých a často vlivných kanálů věnujících se válečnému vývoji.
Ti ruští publikují fakta, zákulisní informace, ale i své domněnky, drby a také kremelskou a válečnou propagandu. Nejčastěji vše vypisují na sociální síti Telegram, jež je populární hlavně ve východní Evropě.
Tentokrát se na jejich kanálech objevila i na ruské poměry nečekaně ostrá kritika. Důvodem je ukrajinský úder na kasárny v Makijivce v okupované části ukrajinské Doněcké oblasti.
Z tamní školy, kterou Rusové využívali jako ubikaci a zároveň muniční sklad, zbyly jen sutiny. Při útoku v prvních minutách nového roku zemřely podle Kyjeva až čtyři stovky vojáků. Moskva dosud přiznala 89 obětí z řad odvedenců v rámci vyhlášené mobilizace.
Ukrajinský úder na Makijivku
Okolnostem ukrajinského úderu proti ruským invazním vojskům v Doněcké oblasti se věnujeme v sérii textů:
Rozsah ztrát vyvolal navzdory utaženým putinovským šroubům v Rusku pobouření. Server Deutsche Welle (DW) si všímá například příspěvků telegramového kanálu Šedá zóna, který je spojován s ruskou žoldnéřskou armádou nazvanou Vagnerova skupina.
„Jak se dalo očekávat, vina za to, co se stalo v Makijivce, se začala svalovat na samotné vojáky. Údajně si zapnuli telefony, což je prozradilo. Nepřítel takové prostředky samozřejmě má a někdy je využívá, ale v tomto případě je to na 99 procent lež a snaha přehodit odpovědnost na jiné,“ uvádí kanál.
Vinu hází na anonymní masu
S podobnou kritikou přišli ale i další ruští nacionalisté a blogeři, což ve své pravidelné situační zprávě zmiňuje i americký Institut pro studium války (ISW). „Mnozí tvrdí, že ruské vojenské velení nerozumí realitě, se kterou se potýkají vojáci na frontě, a snaží se přehodit vlastní vinu na anonymní masu,“ píše ISW.
Úderu v Makijivce se věnoval i bývalý vrchní velitel doněckých separatistů Igor Girkin, který je známý též jako Strelkov. Ten býval důstojníkem ruské tajné služby FSB a nizozemský soud ho loni uznal vinným ze spoluúčasti na sestřelení letu MH17 a smrt 289 lidí v roce 2014. V době neštěstí působil v povstaleckém útvaru jako „ministr obrany“.
Odměna za chycení Girkina
Za dopadení Girkina vypsala loni ukrajinská rozvědka odměnu 100 tisíc dolarů (2,5 milionu Kč).
Podle Girkinových komentářů k Makijivce jsou ruští generálové nepoučitelní. Právě on jako první přišel s informací, že v suterénu školní budovy Rusové umístili i muniční sklad a vedle kasáren vojenskou techniku.
„Závažný problém“
Ozval se i Boris Rožin, autor kanálu Colonelcassad. Zkritizoval soustředění tak vysokého počtu vojáků na jednom místě a navíc v dostřelu ukrajinských zbraní. Rusové si totiž zabrali školu v Makijivce, která leží asi 13 kilometrů východně od donbaské fronty.
Podle Rožina se sice změnila strategie ukládání zbraní a paliva na jednom místě, neplatí to ale pro lidi. Z chyby viní ruské vojenské velení. „Nekompetence a neschopnost pochopení důsledků války pořád znamenají závažný problém,“ napsal.
Kritika ze strany warblogerů nezaznívá poprvé, ale současná vlna rozhořčení nasměrovaná proti ruskému ministerstvu obrany podle DW vyvolává otázku, proč teď taková kritika v autoritářském Putinově režimu prochází.
Rozdíly v perspektivě
Zatímco „váleční blogeři“ své výtky publikují veřejně, jakýkoli protiválečný projev se v Rusku okamžitě stíhá a tvrdě trestá. To se týká i údajného očerňování ruských ozbrojených sil nebo šíření fake news o ruské armádě a její činnosti.
Podle někdejšího Putinova poradce Abbase Galljamova jde o rozdíl v perspektivě. „Váleční blogeři kritizují z tzv. vlastenecké perspektivy, což znamená, že se nedotýkají Putina. Útočí na vykonavatele, ale nezpochybňují Putinovo vůdcovství ani jeho autorství invaze na Ukrajinu,“ cituje analytika DW.
Ale lidi, kteří kritizují válku jako takovou, režim ihned považuje za nepřátele a podle toho s nimi jedná.
Galljamov také podotýká, že si Putin může pocitově s blogery rozumět, protože sám není s velením armády spokojený.
Kam směřuje válka?
I po deseti měsících války na Ukrajině je mír v nedohlednu. Příměří teď totiž podle analytika Michala Smetany není pro nikoho výhodné. „Rusko stále okupuje podstatnou část ukrajinského území, navíc ekonomicky důležitého,“ říká.
Putina i Kreml si ovšem vzal na paškál už zmíněný Igor Girkin. Například minulý měsíc hovořil o „úplně shnilé rybí hlavě“. Ruský novinář Savik Shuster, který dlouhodobě vystupuje i na Ukrajině, za Girkinovou aktivitou vidí snahu kolem sebe sjednotit nespokojené a vytvořit dojem spásy před úpadkem Ruska způsobeným „vládou zlodějů“.
Mocenský boj vidí za kritikou warblogerů i britský historik Mark Galeotti, citovaný serverem DW.
„Ne všichni v armádě jednotně podporují ministra obrany Sergeje Šojgua a náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova. Panuje přesvědčení, že je docela možné, že ještě letos oba vyletí. Myslím, že to, co vidíme na sociálních sítích, je vyjádřením skutečné politiky, která se v Rusku odehrává,“ uvádí.
Girkin je podle Galeottiho „mluvčím“ jedné z frakcí uvnitř ruské armády a bezpečnostního aparátu. „Myslím, že panují obavy, že pokud by takové lidi zavřeli, udělá to z nich zaprvé mučedníky a zadruhé přijdou o možnost orientovat se v náladách takových frakcí,“ dodal expert na Rusko.
