Hlavní obsah

Horké chvíle ve Venezuele. Triumfu autoritáře nevěří ani sousedé

Foto: Pedro Rances Mattey/Anadolu/ABACAPRESS.COM, Profimedia.cz

Nicolás Maduro.

Venezuelský autokrat Nicolás Maduro usiluje potřetí v řadě o prezidentský post. Přestože podle tamních úřadů vyhrál, opozice výsledek voleb zpochybňuje. Podobně i další země nejen v Latinské Americe.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Venezuela nadále počítá hlasy po nedělních prezidentských volbách. Sečtená je ale většina, jak v pondělí ráno deklarovala Národní volební rada (CNE) s tím, že vítězem se stal současný autoritářský lídr Nicolás Maduro, který je u moci už 11 let.

Vládou kontrolovaná CNE na základě 80 procent sečtených hlasů uvedla, že Madura volilo 51 procent Venezuelanů. Hlavní kandidát opozice měl získat 44 procent hlasů, uvádí španělský deník El País.

Zda je výsledek relevantní, je otázkou. Pochybnosti panovaly i při předchozích volbách. Nedemokratický režim dlouhodobě potlačuje oponenty, zatýká je a těm nepohodlným zakazuje účastnit se volebních klání.

Jednašedesátiletý Maduro navíc již dříve prohlásil, že zvítězí „po dobrém, nebo po zlém“. „Nikdo ve Venezuele nevytvoří chaos,“ prohlásil v neděli, když zavítal do volební místnosti.

Seznam Zprávy přinášejí přehled toho nejdůležitějšího, co byste měli o volbách ve Venezuele vědět.

Jaká je aktuální situace?

Jak již bylo zmíněno, CNE dosavadního autokratického prezidenta deklarovala jako vítěze. Podle britské BBC označil oslavující Maduro výsledek za „triumf míru a stability“, když předstoupil před své podporovatele v metropoli Caracasu.

Opoziční strana v čele s kandidátem Edmundem González Urrutiou s výsledky nesouhlasí a uvedla, že je zpochybní. Domnívá se, že Urritia získal až 70 procent hlasů, jak uvedla i opoziční vůdkyně María Corina Machadová, která nesměla kandidovat.

„Venezuela má nového zvoleného prezidenta, a tím je Edmundo González Urrutia. Zvítězili jsme a celý svět to ví,“ uvedla Machadová ve společném prohlášení s Urritiou.

Skutečnost, že by Urritia mohl uspět, ukazovaly i předvolební průzkumy. El País poznamenal, že je téměř vyloučené, aby Maduro volby vyhrál regulérně. Dva průzkumy provedené mezi voliči u hlasovacích místností pak podle agentury Reuters uváděly, že opoziční kandidát získá na 65 procent hlasů.

Proč byl o volby tak velký zájem?

„Za vysokou volební účastí stojí s velkou pravděpodobností dva faktory. Tím prvním je vysoká politická polarizace ve Venezuele. To vždy tlačí volební účast nahoru, protože voliče motivuje strach z toho, že by jejich tábor mohl prohrát. Nejdůležitější však byla tentokrát skvělá kampaň opozice, které se povedlo vzbudit v lidech naději a přesvědčit je, že má smysl říct autoritářské vládě dost,“ řekl Seznam Zprávám politolog Jaroslav Bílek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Atmosféra před volbami byla podle Bílka optimistická. „Mnoho lidí opravdu věří, že je možné dosáhnout změny a demokratizovat Venezuelu. Pro řadu voličů navíc tyto volby nejsou čistě otázkou o tom, zda má vládnout pravice či levice, jestli žít v demokracii či autoritářství, ale chtěli konec současné vlády, protože si přejí návrat příbuzných ze zahraničí anebo zlepšení vlastní ekonomické situace,“ popsal dále.

Venezuelané volili i v zahraničí.Video: AP

Jsou výsledky voleb relevantní?

Podle experta vůbec. „Venezuelské úřady jsou naprosto netransparentní. Věřit výhře Nicoláse Madura v této situaci tak může jen někdo, kdo prožil posledních deset let někde v lese pod kamenem a bez přístupu k internetu. Maduro vyhrál tyto volby asi tak přesvědčivě a spolehlivě, jako své poslední volby vyhráli Lukašenko, Ortega či Putin,“ vysvětlil Bílek.

K podvodům mělo docházet i v samotných volebních místnostech. Jak napsala BBC, opozice tvrdí, že jí byl umožněn přístup k méně než třetině vytištěných papírových stvrzenek s výsledky, které jsou vhazovány do volebních uren.

Pro kontext: elektronické výsledky jsou odeslány do centrály CNE, ale stroj vytiskne také papírovou stvrzenku, která je poté vhozena do volební urny. Podle zákona mohou strany vyslat svědky na sčítání těchto papírových stvrzenek prováděném v každé volební místnosti, ale mnohým z nich to bylo znemožněno.

Co se bude dít dál?

To ukáže nejbližší doba. „V následujících hodinách a dnech můžeme čekat mnoho zákulisních vyjednávání, která rozhodnou o budoucnosti Venezuely. Autoritářský režim sice prohlásil Madura za vítěze voleb, ale stále nevíme, jestli se s tím smíří venezuelská veřejnost a političtí představitelé okolních států,“ nastínil politolog Bílek.

„Pokud se proti výsledku voleb vzedme opravdu velká vlna nespokojenosti doma i v zahraničí, je možné, že tyto volby budou koncem Nicoláse Madura a jeho okolí,“ dodal.

Jaké jsou reakce na volby?

Plné pochybností. Například americký ministr zahraničí Antony Blinken po vystoupení zástupců CNE vyjádřil „vážnou obavu, že oznámené výsledky neodpovídají vůli a hlasům lidu ve Venezuele“.

Chilský prezident Gabriel Boric řekl, že výsledky jsou těžko uvěřitelné. „Požadujeme naprostou transparentnost sčítání a (volebního) procesu,“ napsal na síti X.

„Chystali se ‚vyhrát‘ bez ohledu na skutečné výsledky,“ glosoval výsledky pro změnu uruguayský prezident Luis Alberto Lacalle Pou.

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva už před začátkem voleb Madura vyzval, aby jejich výsledek respektoval.

Naopak Kuba, jeden z mála spojenců Caracasu v Latinské Americe, výsledek voleb zhodnotila pozitivně. Prezident Miguel Díaz-Canel prohlásil, že „důstojnost a statečnost venezuelského lidu zvítězila nad nátlakem a manipulací“.

„Důležitá je role Brazílie, Kolumbie, USA a vlastně celé OAS (mezinárodní sdružení Organizace amerických států –⁠⁠ pozn. red.). Pokud budou v odporu vůči těm volbám jednotní, bude to problém, protože venezuelský režim potřebuje nějakou mezinárodní legitimitu,“ uzavřel Bílek.

Doporučované