Článek
/Od našeho zpravodaje v Bruselu/
Ukrajinská vládní protikorupční agentura NAZK už delší dobu zveřejňuje seznam zahraničních společností s označením „sponzoři války“. Mnohé dotčené firmy se vůči zařazení do seznamu ohradily, za některé se přimlouvají i vládní politici ze země jejich původu. Lobbování za jejich vyškrtnutí však probíhalo vesměs potichu.
To platilo až do května, kdy na seznamu přibyla maďarská OTP Bank. Podle Ukrajinců prostřednictvím dceřiné firmy v Rusku poskytuje úvěry tamním vojákům a profituje z války.
Budapešť zareagovala protiútokem. Ministr zahraničí Péter Szijjártó minulý týden prohlásil, že dokud největší maďarská banka z výčtu kolaborantských firem nezmizí, bude v rámci EU blokovat další vojenskou pomoc Ukrajině.
Tímto krokem Maďarsko nezabránilo jen proplacení asi 11 miliard korun na ukrajinskou obranu proti ruské agresi, zbrzdilo také přijetí nového balíčku protiruských opatření, kterými chtějí unijní státy omezit obcházení již uvalených sankcí.
Jde o důležitý nástroj, aby sankce, jejichž množství se postupně rozrostlo do 10 „balíčků“, na Rusko efektivně doléhaly. Evropské země si dobře uvědomují, že jejich efektivita není zdaleka stoprocentní. Například zboží, na které jsou uvaleny sankce, do Ruska často putuje přes třetí země, především přes postsovětské státy ve střední Asii nebo v oblasti Kavkazu.
Výmluvně to po pondělním jednání ministrů zahraničí EU v Bruselu dokumentoval šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Zatímco vývoz aut z Evropské unie do Ruska podle něj klesl o 80 procent, jejich export do některých států střední Asie vzrostl v některých případech až o 300 procent.
Na seznamu hanby je také Metro s českým spoluvlastníkem
Mezi „sponzory války“ zařadila ukrajinská vládní agentura také německý velkoobchodní řetězec Metro, ve kterém drží více než 45 procent akcií firma českého investora Daniela Křetínského. Jeho mluvčí se v minulosti vůči zařazení na seznam ohradil.
Nejvíce vyjmenovaných firem, pět, je momentálně z Řecka, po čtyřech značkách jsou zastoupeny Čína a Francie. Výčet obsahuje i známé společnosti, například Procter & Gamble, Yves Rocher nebo Xiaomi.
Opatření proti obcházení sankcí budou tvořit další, v pořadí už jedenáctý sankční balíček. Podle diplomatických zdrojů půjde o kombinaci dvou přístupů, z nichž každý má své zastánce mezi členskými zeměmi. Prvním, mírnějším způsobem by se postihovalo konkrétní zboží, respektive firmy, které sankce porušují. Druhý způsob by cílil rovnou na třetí státy, ve kterých se sankce porušují.
Ve druhém případě by šlo o přelomový moment. S takzvanými extrateritoriálními sankcemi, které historicky uplatňují hlavně Spojené státy, dosud nemá EU přímou zkušenost.
Návrh však naráží na obavy některých členských vlád. Především Německo se k postihování třetích zemí staví velmi rezervovaně. Podle Berlína by neuvážené uplatňování takových sankcí mohlo nadělat více škody než užitku. Naopak státy jako Polsko nebo pobaltské země tuto možnost důrazně prosazují.
Větší překážkou ke schválení jedenáctého balíčku je ale prozatím již zmíněný odboj Budapešti kvůli zařazení maďarské banky na ukrajinském seznamu.
Na pondělním jednání v Bruselu došlo podle zpravodajského webu Politico ke slovní přestřelce mezi ministrem zahraničí Péterem Szijjártóem a jeho německou kolegyní Annalenou Baerbockovou, která údajně hovořila o porušování sankcí ze strany OTP Bank.
FM Szijjártó said it is “scandalous” that Ukraine has placed OTP Bank on its list of “international sponsors of war”, adding that until that is withdrawn, it will be “very difficult” for the Hungarian government to negotiate about further sanctions. https://t.co/PQh0x7tU43
— About Hungary (@abouthungary) May 15, 2023
Představitelé některých členských zemí dávali najevo rozmrzelost, protože Maďarsko se k podobným tahům, kdy kvůli svým specifickým zájmům vetuje přijetí důležité unijní agendy, uchyluje opakovaně.
„Některé země spojují nesouvisející témata, jako jsou jmenovitá a zahanbující kampaň a sankční balíček,“ řekl v pondělí novinářům litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis.
Jiné zdroje nicméně po jednání zdůraznily, že diskuze byla věcná a Kyjev je přístupný. „Je zjevné, že s ukrajinskou stranou probíhá velmi intenzivní komunikace. Ukrajinci jsou otevření. Nikdo nechce jejich seznam delegitimizovat, musí ale odpovídat faktickému stavu,“ řekl Seznam Zprávám vysoce postavený úředník české diplomacie, který se zúčastnil pondělního jednání.
Kdy by mohl být nový sankční balíček schválen, se nedá předvídat. Teoreticky by se rozhodující posun mohl udát už na středečním zasedání velvyslanců unijních zemí (následné schválení na ministerské úrovni bývá zpravidla už jen formalita). Podle diplomatických zdrojů ale není vyloučen ani několikatýdenní posun.
