Článek
Maďarské ministerstvo zahraničí bylo dlouhodobě terčem útoků hackerů spojených s ruskými špionážními službami. Zjištění zveřejnili investigativní novináři z maďarského média Direkt36.
Tvrdí, že k cíleným útokům, díky kterým měly ruské tajné služby přístup k přísně tajným materiálům, e-mailovým konverzacím uvnitř ministerstva, ale i dokumentům týkajících se EU nebo NATO, docházelo minimálně deset let. Jeden z nich pak proběhl ještě v lednu 2022 a přístup k informacím Rusové údajně měli ještě po začátku invaze na Ukrajinu.
Na resort zahraničí a obchodu, který od roku 2014 vede člen Orbánovy strany Fidesz Péter Szijjártó, podle zjištění novinářů útočili hackeři ve službách ruské tajné služby FSB.
Ke kybernetickým útokům docházelo především skrze rozesílání falešných e-mailů a vybízení ke změně citlivých údajů včetně hesel. Tamní diplomacie se tak podle novinářů stala pro Moskvu „otevřenou knihou“.
Hackeři se totiž dostali do takzvané Chráněné zahraniční sítě (Védett Külügyi Hálózat), přes kterou podle serveru Direkt36 maďarští diplomaté komunikují, pokud chtějí probírat citlivé domácí zprávy, ale i informace získané z EU nebo NATO, včetně například přepisů z jednání.
Ačkoli by taková síť měla být zabezpečená, podle zdroje serveru z maďarské diplomacie se stávalo, že na některých úřadech nebyla správně nastavená. Tím, že se do ní Rusové nabourali, se mohli dostat k veškerým přenášeným dokumentům.
Stejný zdroj si ale nevzpomíná, že by za jeho působení v diplomacii přes tuto síť procházely dokumenty klasifikované jako tajné nebo přísně tajné. K jejich sdílení sloužily oddělené kanály.
Přestože podle novinářů o kybernetických hrozbách z Ruska věděl maďarský ministr i další představitelé resortu minimálně půl roku, rázně nezakročili a počínání Ruska neodsoudili. Zpráva uvádí, že si Szijjártó loni koncem prosince naopak od svého ruského protějšku Sergeje Lavrova přebral Řád přátelství, byť podle opozice o hackerských útocích dávno věděl.
Kromě maďarského ministerstva se hackeři dostali do IT zařízení i na 90 zahraničních zastupitelských úřadech země po celém světě. Koalice maďarských opozičních stran kandidující v nadcházejících volbách zjištění komentovala tak, že se hackeři dostali až do „pracovny vlády“.
Na žádost portálu hvg.hu, aby se k hackerským útokům vyjádřilo, ministerstvo zahraničí uvedlo, že se „lživými kampaněmi nezabývá“.
Některé kroky Maďarska v souvislosti s probíhající ruskou invazí na Ukrajinu budí v mezinárodním společenství rozpaky. Země například odmítla poslat Ukrajině na pomoc v boji zbraně a premiér Viktor Orbán rovněž zakázal převoz zbraní na Ukrajinu přes území Maďarska. Kvůli tomu následně sklidil kritiku představitelů Ukrajiny.
„Chcete levný ruský plyn? Anebo možná chcete naše Zakarpatí? Opravdu touží obyvatelé Maďarska po roli těch, kteří se nám snaží vrazit nůž do zad v těžké chvíli?“ napsala v uplynulém týdnu na facebooku místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková.
