Šest vítězů bruselského odhalení. Kdo a proč získal v nové Komisi vliv

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Tahanice doprovázející výběr eurokomisařů jsou u konce. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová odhalila její nové složení. Komise se skládá nově z šesti místopředsedů, v jejichž složení kladla komise důraz na genderové i geografické rozprostření kandidátů.

Slovinsku a Rumunsku se vyplatilo stažení mužských kandidátů a jejich nahrazení ženami, na což von der Leyenová tlačila. Získaly poměrně důležité posty, Slovinka Marta Kosová by měla dostat na starosti rozšíření, Rumunka Roxana Mînzatuová se stane místopředsedkyní Komise s odpovědností za vzdělávání, sociální politiku.

„Von der Leyenová u místopředsedů zdůraznila, že gender byl tím, čím se řídila. Nicméně musíme počkat, co reálně budou mít za kompetence. Viděli jsme to i doposud u naší komisařky Věry Jourové, která sice byla místopředsedkyně, ale neměla pod sebou žádné generální ředitelství,“ upozorňuje ředitel Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál, který se zaměřuje na evropskou politiku. Generální ředitelství jsou zásadní, protože eurokomisařům poskytují úřednický aparát pro výkon funkce.

Snaha získat do orgánu více žen stojí vedle dalších pilířů, které von der Leyenová pro Komisi na nadcházejících pět let stanovila. Klade důraz i na posílení bezpečnosti a demokracie nebo rozvoj evropských regionů.

Seznam Zprávy vybraly šest lidí, kteří v Evropské komisi - pokud její složení potvrdí Evropský parlament - získají zásadní slovo.

Zkušený italský politik Raffaele Fitto je považován za odborníka na správu fondů EU a tomu se bude také věnovat v Evropské komisi, kde se má stát výkonným místopředsedou pro soudržnost a reformy. To by mělo znamenat právě i rozvoj evropských regionů.

Proti jmenování italského kandidáta se stavěli evropští socialisté, liberálové, zelení i krajní levice. Patří totiž ke konzervativní straně Bratři Itálie tamní premiérky Giorgie Meloniové. Právě to ho ale katapultovalo do pozice, kde bude dohlížet na výraznou část evropského rozpočtu.

Přiznala to i sama von der Leyenová, která se dlouhodobě snaží o zlepšení vztahů s Meloniovou, vlivnou hráčkou v bruselské politice. Předsedkyně Komise prý vzala v úvahu podobu vedení Evropského parlamentu, poznamenala, že pouze dva místopředsedové pocházejí z konzervativní frakce ECR, kam spadají i Bratři Itálie a která v evropských volbách posílila.

Meloniová uvítala jmenování Fitta výkonným místopředsedou nové Evropské komise a označila tento krok za důležité uznání ústřední role Itálie v EU.

„Meloniová dostala zadostiučinění tím, že Italové mají funkci místopředsedy, a zároveň téma kohezí a reformy je něco, o čem se hodně mluví a je to velmi důležité i s ohledem na rozšiřování Unie a potenciální vstup Ukrajiny,“ řekl pro Seznam Zprávy výkonný ředitel Institutu pro evropskou politiku Europeum Martin Vokálek.

Podle něj je Italova funkce důležitá i pro Českou republiku, u které se očekává, že se brzy z kategorie čistých příjemců peněz z evropského rozpočtu přesune mezi plátce. „Zároveň je to ale téma, které může rychle zamrznout na mrtvém bodě, a záleží na jednotlivých státech,“ dodal Vokálek.

Dosavadní francouzský ministr zahraničí a věrný spojenec prezidenta Emmanuela Macrona Stéphane Séjourné získal jeden z předních ekonomických postů. Von der Leyenová mu svěřila pozici výkonného místopředsedy pro prosperitu a průmyslovou strategii.

Okolo francouzské nominace se v Bruselu manévrovalo do poslední chvíle. Teprve v pondělí se totiž kandidatury vzdal původní nominant Paříže a dosavadní eurokomisař Thierry Breton.

Klíčový muž končící Komise při rezignaci obvinil von der Leyenovou, že se za jeho zády snažila přesvědčit Macrona, aby se ho zbavil výměnou za vlivnější portfolio v příští Komisi. Brusel to nekomentoval, ale klíčová pozice pro Francii se nakonec potvrdila. Sejourné by měl mít totiž vliv na rozdělování miliardových dotací putujících do evropského průmyslu.

„Séjourné získal silnou pozici a Macron může být spokojený. A to i z toho pohledu, že se někam jeho věrný politik posune, když by ve Francii končil,“ poukázal Vokálek na sestavování nové francouzské vlády.

Podle něj se portfolio francouzského liberála bude překrývat i se zodpovědností českého eurokomisaře Jozefa Síkely, který dostal na starosti mezinárodní spolupráci a ekonomické vztahy s Afrikou a Latinskou Amerikou (více zde). „Ale Séjourné bude spíše řešit tyto věci dovnitř Unie, bude se to hodně točit okolo inovací a navazovat na digitalizaci a zelenou ekonomiku,“ podotýká Vokálek.

Vlivný bruselský server Politico ale upozorňuje i na možný překryv se španělskou kandidátkou.

Španělská socialistka Teresa Riberová totiž dostala na starosti rozsáhlé portfolio, kam spadá i hospodářská soutěž, a tak bude mít vliv právě i na peníze pro evropský průmysl. Se Séjourném budou také spolurozhodovat o prioritách v tomto sektoru.

Vliv nastávající první místopředsedkyně Evropské komise ale pramení i z toho, že dostala na starosti „čistý, spravedlivý a konkurenceschopný přechod“ a dohled nad dodržováním cílů, které stanovuje Green Deal, tedy zásadní bod evropské politiky posledních let.

Volba Riberové není překvapením - politička má bohaté zkušenosti v oblasti klimatu a navíc tvrdě lobbovala za to, aby získala rozsáhlejší portfolio, které by zahrnovalo i více ekonomických kompetencí. Její vize navíc odpovídají ambícím von der Leyenové, co se týče přechodu na obnovitelné zdroje.

Španělská politička nicméně čelila kritice ze strany konzervativců, neboť je známá pro svůj odpor k jaderné energii a fosilním palivům. Prosadila řadu zákonů v oblasti životního prostředí a stála také u zrodu Pařížské dohody o klimatické změně z roku 2015.

Hvězda Maroše Šefčoviče v Bruselu pomalu, ale jistě stoupá už od roku 2009, kdy usedl v Evropské komisi poprvé. Teď se ukazuje, že mu neuškodila ani horší evropská pozice jeho stranického šéfa Roberta Fica, jehož strana Směr má kvůli spolupráci s nacionalisty pozastavené členství u evropských socialistů.

„Obsazení Šefčoviče mě hodně překvapilo,“ poznamenal Vokálek. Šefčovič si sice formálně pohoršil, když přišel o post místopředsedy, ale zůstalo mu silné ekonomické portfolio, včetně obchodu, kde se podle původních spekulací počítalo spíše s Nizozemcem Wopkem Hoekstrou nebo Čechem Jozef Síkelou.

Věnovat se kromě obchodu bude i hospodářské bezpečnosti, což znamená dohled nad celní politikou. To v praxi znamená, že bude podávat zprávy Francouzi Séjournému o obchodních a ekonomických aspektech své práce.

A čím si vysloužil zachování svého vlivu? Během svých 15 let v Komisi si podle serveru Politico získal pověst efektivního a nenápadného pracovníka. V jeho prospěch hrálo i to, že mezi nominanty do Komise nebylo mnoho socialistických politiků.

Zapomínat nelze ani na to, že Šefčoviče pojí dobré osobní vztahy s předsedkyní von der Leyenovou. Ostatně zůstane mu i role komisaře pro institucionální vztahy a transparentnost, čímž bude přímo podřízen von der Leyenové (někteří další eurokomisaři spadají pod jiné místopředsedy).

Důležitý ekonomický post si připsalo také Polsko. Piotr Serafin, stranický kolega premiéra Donalda Tuska a dosavadní stálý zástupce Varšavy při EU, dostal do vínku evropský rozpočet. Význam tohoto portfolia je jasný, jak to ostatně shrnul i sám Serafin. „Rozpočet. A všechno je jasné,“ napsal na sociální síti X.

V nadcházejícím období čeká Unii příprava sedmiletého rozpočtu, který tak určuje dlouhodobé priority sedmadvacítky. I Serafin bude přímo podřízen von der Leyenové. Kromě rozpočtu dostal na starost i boj proti podvodům a veřejnou správu.

Serafin je v Bruselu známá osobnost. V době, kdy Tusk působil coby předseda Evropské rady, pracoval jako šéf jeho kanceláře. Dostal se tak do centra meziinstitucionálních bojů se svými protějšky z Evropské komise, kam nyní vstupuje.

Ve prospěch Serafina hrálo i to, že pochází z největší země východního křídla Unie. „Obecně se mluvilo o tom, že by geografická rovnováha měla být zdůrazněna většími kompetencemi pro země střední a východní Evropy v klíčových agendách, a to se vesměs potvrdilo. Je tam právě například rozpočet pro Polsko,“ poznamenal Dostál.

Význam vysoké představitelky pro zahraniční a bezpečnostní politiku souvisí zejména s válkou na Ukrajině. Někdejší estonská premiérka Kaja Kallasová si ostatně uznání na mezinárodní scéně vydobyla právě díky svému ostrému postoji vůči Rusku. Pobaltská země se zařadila mezi hlavní podporovatele Kyjeva.

Podobný postoj bude Kallasová zřejmě prosazovat i na úrovni evropské politiky. „Musíme vzít v úvahu, že jako vysoká představitelka bude mít poměrně málo pravomocí. Nicméně určitě bude prosazovat to, aby Ukrajina dostávala dostatečnou vojenskou, finanční i politickou pomoc, aby mohla pokračovat v boji proti Rusku,“ vysvětlil pro Seznam Zprávy estonský novinář Meinhard Pulk působící v estonském deníku Postimees.

Vyhraněný postoj vůči Rusku sice získal Kallasové silnou pozici, na druhou stranu ale vyvolává obavy, zda jde o správnou osobu pro sjednocení bloku ve chvíli, kdy se členské země o některé zásadní detaily v přístupu k Ukrajině přou.

V jiných oblastech se nicméně politička až doposud příliš nevyjadřovala, a experti tak neočekávají, že by se zahraniční politika EU měla po jejím nástupu výrazně měnit.

Kallasová se stane pátou zástupkyní EU pro zahraniční věci od chvíle, kdy tato funkce v roce 1999 vznikla. Půjde ale o první lídryni z postkomunistické země a všeobecně prvního občana Pobaltí, který se dostane do nejvyšších pater Unie.