Článek
Evropská unie už dvacet let pracuje na dohodě se skupinou latinskoamerických zemí Mercosur, která by měla usnadnit obchodní spolupráci mezi členskými státy obou organizací. V posledních měsících se mluvilo o pokroku. Řada evropských lídrů se bližší spolupráci nebrání, to ale rozhodně není případ francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.
Z představitelů států evropské sedmadvacítky je to právě Macron, který se k možné dohodě dlouhodobě staví nejvíce odmítavě, upozorňuje server Politico. Kdyby totiž EU naplno otevřela dveře zboží z Latinské Ameriky, francouzští zemědělci, kteří již nyní intenzivně protestují proti současným podmínkám, by byli ještě více ohroženi kvůli dovozu masa z Argentiny a Brazílie.
Další podněcování nepokojů si Macron ve světle blížících se voleb do Evropského parlamentu nemůže dovolit, a proto hledá způsoby, jak dohodu zastavit.
Macronův striktní postoj dokazuje i údajná soukromá zpráva, kterou poslal šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové, v níž se dohodu snaží zastavit. Píše o ní s odvoláním na své zdroje právě sever Politico.
Svou skepsi k dohodě oficiálně Macron vyjádřil v úterý na návštěvě Švédska. „Potřebujeme vyjasnění ohledně Mercosuru. Žádáme, aby dohoda v jejím současném znění nebyla podepsána,“ prohlásil.
Mercosur
- celní unie sdružující jihoamerické státy, původně vznikla v roce 1991
- složené slovo Mercosur vzniklo ze španělských a portugalských výrazů pro „Společný trh Jihu"
- členské státy musí být demokraciemi, proto má Venezuela v čele s autoritářským prezidentem Nicolásem Madurem od roku 2016 pozastavené členství
- členy jsou v současnosti Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay, plnohodnotnou součástí se má stát Bolívie, další státy Latinské Ameriky jsou přidruženými členy organizace
Francouzský prezident by měl téma oficiálně otevřít i s von der Leyenovou, a to během tohoto týdne, kdy se setkají na evropském summitu. Hlavním tématem setkání evropských lídrů bude další finanční podpora Ukrajině ve výší 50 miliard eur.
Macron ale není sám, kdo se nachází ve svízelné situaci. Sama von der Leyenová, která zvažuje, že se bude ucházet o další funkční období v čele Evropské komise, si je vědoma toho, že si nemůže Macrona znepřátelit. Jedná se totiž o jednoho z nejdůležitějších evropských hráčů a von der Leyenová bude potřebovat jeho podporu, upozorňuje Politico.
„Ursula von der Leyenová ví, že potřebuje podporu prezidenta Macrona kvůli kandidatuře na další mandát (předsedkyně Evropské komise),“ řekl serveru pod podmínkou anonymity francouzský europoslanec z tábora macronistů. Potvrdil to i diplomat z jedné ze zemí Latinské Ameriky, který rovněž nechtěl být jmenován.
I přes Macronův nátlak a vnitrounijní napětí představitelé Mercosuru i jiní evropští lídři jednání o dohodě odložit odmítají. „Nedojde k zastavení. Určitě se nejedná o ten případ, kdy najednou roztrháme papíry, půjdeme domů a položíme se na lehátko,“ prohlásil v reakci na Macronovu výzvu Michael Hager, šéf kabinetu evropského komisaře pro obchod Valdise Dombrovskise.
Interakci Macrona s von der Leyenovou potvrdil mluvčí Komise Olof Gill, neřekl ale, zdali k odložení jednání opravdu dojde. Vzhledem k tomu, že francouzská vláda v současnosti není jediná, která čelí protestům zemědělců, je podle Politica možné, že některé státy uvítají Macronův apel na řešení tohoto problému.
