Článek
Evropa musí snížit svou závislost na USA a vyvarovat se zavlečení do konfrontace mezi Čínou a Spojenými státy ohledně Tchaj-wanu. Tak zní podle Politica hlavní poselství rozhovoru, který zpravodajskému webu francouzská hlava státu poskytla cestou z jednání s čínským prezidentem. V podobném duchu se Emmanuel Macron vyjadřoval i pro ekonomický deník Les Echos.
Prezident Francie podle Politica se Si Ťin-pchingem strávil asi šest hodin a během své návštěvy, na níž ho doprovázela i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, vyzdvihoval svou oblíbenou myšlenku „strategické autonomie pro Evropu“, podle níž by se EU v čele s Francií měla stát „třetí supervelmocí“.
Politico k tomu dodává, že čínský prezident a tamní komunistická strana tento koncept nadšeně podporují a čínští představitelé se k němu při jednáních s evropskými zeměmi často odkazují. Peking je totiž podle serveru přesvědčený, že Západ upadá, Čína je na vzestupu a oslabení transatlantického vztahu tento trend jen urychlí.
„Nejhorší by bylo si myslet, že my, Evropané, bychom měli jen následovat jiné a přizpůsobit se americkému tempu a přehnané reakci Číny,“ řekl Macron pro Les Echos a dodal, že není v zájmu evropských států, aby se krize kolem Tchaj-wanu prohloubila. Evropané se podle Macrona musí v zahraniční politice „vzbudit“. „Naší prioritou není přizpůsobovat se agendě jiných ve všech částech světa,“ citovala ČTK další úryvek z rozhovoru pro Les Echos.
Americký server k tomu dodává, že podle zdroje, který byl u setkání Macrona, Si Ťin-pchinga a Leyenové (u jednání čínského a francouzského prezidenta následně byli jen překladatelé), měl Macron při diskuzi o Tchaj-wanu smířlivější tón než jeho německá kolegyně. Podobně tomu podle serveru bylo i při vystoupení před novináři a samotném rozhovoru.
Čínský prezident byl podle zdroje při jednání ve třech „očividně naštvaný“, když došlo na řeč o spoluzodpovědnosti Číny za válku na Ukrajině, a „bagatelizoval“ svou nedávnou návštěvu Ruska. Byl také „zjevné rozzloben Spojenými státy a velmi rozčílen kvůli Tchaj-wanu“, napsalo Politico.
Jak bychom mohli věrohodně mluvit k otázce Tchaj-wanu?
„Evropané nemůžou vyřešit krizi na Ukrajině; jak bychom mohli věrohodně mluvit k otázce Tchaj-wanu: ‚Pozor, pokud uděláte něco špatného, my tam budeme?‘ Pokud chceme zvýšit napětí, tak přesně tohle je způsob, jak toho dosáhnout,“ řekl Macron dále Politicu. Varoval také, že pokud se pnutí mezi Čínou a USA vyhrotí, „nebudeme mít čas ani prostředky pro dosažení finanční ani strategické autonomie a staneme se vazaly“.
Kromě toho Macron mluvil i o válce na Ukrajině. Francouzskému deníku řekl, že Peking chápe, že na Ukrajině ještě nenastal čas pro mírové jednání. „Čína došla ke stejnému závěru jako my, a sice, že dnes je čas zbraní. Není čas jednání, ačkoli se připravují a je potřeba vytyčit k nim trasu,“ uvedl 45letý politik.
Cílem dialogu s Pekingem je podle něj posílit shodu v některých oblastech, například v dodržování Charty OSN a práv dětí, ve vůli dosáhnout dlouhodobého míru či odmítnutí použití jaderných zbraní na Ukrajině. „Je to teď na Číně, aby vyvodila důsledky ze skutečnosti, že (ruský) prezident Putin rozmístil jaderné zbraně v Bělorusku jen pár dní poté, co se zavázal, že to neudělá,“ dodal.
Nedlouho poté, co Macron opustil Čínu a vydal se do Paříže, Peking spustil velké vojenské cvičení v přímé blízkosti Tchaj-wanu.
