Macron chce lidem „pomoci zemřít“. Slovu eutanazie se vyhýbá

„Není to právo ani svoboda,“ řekl o novém zákonu o „pomoci zemřít“ francouzský prezident Emmanuel Macron. V rozhovoru pro deníky la Croix a Libération nepoužil výrazy eutanazie a asistovaná sebevražda, o kterých se v této souvislosti obvykle mluví. Zároveň stanovil přísné podmínky, za kterých mohou těžce nemocní z vlastní vůle opustit tento svět.

Smrtící látku lze podat pouze dospělým, kteří trpí nevyléčitelnou chorobou, jejich život je v krátkém či středním časovém horizontu v ohrožení, a zároveň zažívají utrpení a jsou schopni se rozhodovat – pomoc zemřít se tak nemůže týkat například pacientů s Alzheimerovou chorobou.

„S tímto textem (zákona) se díváme smrti do tváře,“ prohlásil šéf Elysejského paláce v rozhovoru. Vysvětlil také, kdo může nemocnému s ukončením života pomoci: „Podání smrtící látky si provádí osoba sama, nebo pokud toho není fyzicky schopna, osoba jí určená… nebo lékař či sestra, kteří ji doprovázejí.“

Zatímco v původním návrhu zákona rozhodoval o tom, zda dotyčný splňuje výše uvedená kritéria, ošetřující lékař, nyní bude žádost o pomoc zemřít posuzovat lékařský tým. Vyřízení žádosti by nemělo trvat déle než 15 dní, lékařský tým přitom může konzultovat psychology, zdravotní sestry či ošetřovatele(ky), kteří jsou s nemocným v denním styku.

Ingrid Strobachová z Ústavu lékařské etiky a humanitních základů medicíny na 2. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy vyzdvihla hlavní rozdíl připravované francouzské legislativy oproti zákonům o eutanazii v jiných evropských zemích: „To, že by usmrcující prostředek podával dobrovolník, je považováno za jeden z hlavních argumentů proti v zemích, kde převládá názor proti legalizaci,“ řekla v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

O konečné podobě zákona se ale ještě povedou diskuze. „Je tam možnost dobrovolníka nebo třeba zdravotní sestry. Argument, že lékař nemá zabíjet, ale léčit, se používá třeba u nás ze strany Lékařské komory,“ vysvětluje Strobachová.

Oproti legislativě v Nizozemsku, které je známo eutanazií, poukazuje Strobachová i na fakt, že ve Francii se pomoc zemřít nemůže týkat pacientů s psychiatrickým onemocněním. „Utrpení psychické, které leckdo podceňuje, je tu vyjmuto.“

Kromě zákona o pomoci zemřít chystá vláda i rozvoj paliativní péče, „aby nevznikl dojem, že poskytujeme asistované umírání, protože společnost není schopna se postarat“, zdůraznil Macron. Stát by podle něj měl v následujících deseti letech investovat do paliativní péče miliardu eur, která se tak podle listu Le Figaro přidá ke stávajícím 1,6 miliardám v této oblasti.

Zákon o pomoci zemřít půjde v dubnu na Radu ministrů, v květnu – tedy krátce před červnovými evropskými volbami – by ho v prvním čtení mělo projednávat Národní shromáždění.

Zelenou novému zákonu dala už v září 2022 Národní poradní etická komise (CCNE), loni v létě se přidala i Lékařská akademie. Někteří lékaři ale mají opačný názor, nesouhlasné stanovisko vydala například Francouzská společnost pro podporu a paliativní péči (SFAP).

Pro nevyléčitelně nemocné pacienty by ale mohl být zákon, který Macron sliboval už ve své první prezidentské kampani, vysvobozením: „Být vězněm ve svém vlastním těle je strašné. Jaký smysl má čekat měsíce nebo roky, než se srdce zastaví? Myslím, že opravdu potřebujeme pomoci lidem důstojně odejít,“ řekl televizi France24 Christophe Malsot, který na zákon dlouho čeká.

Jasný názor na tuto otázku není vidět ani mezi politiky. Zákon sice kritizoval poslanec krajně pravicového Národního sdružení Sébastien Chenou s tím, že ho nelze zavádět ve chvíli, kdy ve všech francouzských départementech není k dispozici fungující paliativní péče. Šéf strany Jordan Bardella se ale k pomoci zemřít nevyjádřil, stejně jako prezidentská kandidátka Marine Le Penová.

Obvykle kritická reakce nepřišla ani od vůdce levicového hnutí Nepoddajná Francie Jeana-Luka Mélenchona. Politické strany jsou v této otázce nejednotné, stoupence i odpůrce může mít zákon na pravici i levici.

Eutanazie je povolená jen v hrstce států světa, například v Nizozemsku, Belgii, Lucembursku, Kolumbii či Kanadě. Více zemí včetně Rakouska, Švýcarska či Švédska dovoluje asistovanou sebevraždu, píše ČTK. V Česku eutanazie ani asistovaná sebevražda legální nejsou.

„To, že Francie je teď na řadě, mi nepřijde zvláštní, už o tom studentům dost dlouho říkám. Vycházela jsem z toho, jaká je to země, není tak nábožensky založená jako třeba Španělsko,“ říká lékařka Strobachová.