MAAE schválila plán, jak se vypořádat s kontaminovanou vodou z Fukušimy

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) schválila japonský plán pro vypuštění přefiltrované vody z jaderné elektrárny Fukušima do Tichého oceánu, informovala BBC. Podle agentury bude mít vypuštění kontaminované vody zanedbatelný dopad na životní prostředí.

Japonská vláda si láme hlavu, co si počít s přefiltrovanou vodou z jaderných reaktorů elektrárny, už několik let. Voda se skladovala v modrých nádržích rozmístěných poblíž zařízení. Nyní však už kapacity přestávají stačit. Už v dubnu 2021 přišla japonská vláda s plánem vypustit vodu do Tichého oceánu.

Iniciativa vyvolala vlnu kritiky a spojila geopolitické rivaly. Výrazně proti se postavily Čína a Jižní Korea; těm se nelíbilo, že by někdo poblíž jejich výsostných vod do oceánu vypouštěl radioaktivní vodu.

MAAE v úterý provedla poslední revizi plánu a na svém webu zveřejnila závěrečnou zprávu. Tým agentury se analýze rizik věnoval téměř dva roky. Šéf agentury Rafael Grossi prohlásil, že spolupráce s Japonskem bude nadále pokračovat. Teď už jen zbývá, aby vypuštění posvětil národní regulátor – Tokijská elektrická energetika (TEPCO), který má nad osudem plánu závěrečné slovo.

Podle MAAE má regulátor schopnost přesně vypočítat množství radiace v přefiltrované vodě.

Očekává se, že TEPCO vydá povolení v průběhu tohoto týdne.

Elektrárna produkuje denně 100 kubických metrů kontaminované vody. Nádrže v okolí Fukušimy mají kapacitu 1,3 kubického metru. Nyní je potřeba nádrže vyprázdnit.

Tokio prohlásilo, že přefiltrovaná voda obsahuje radioaktivní tritium. Jeho hodnota je ale hluboko pod mezinárodně akceptovanou úrovní.

Společně s analýzou MAAE to však nezmění pohled části společnosti, ochránců životního prostředí a sousedních států. I přes to, že jaderné elektrárny po celém světě pravidelně vypouštějí radioaktivní vodu do řek a oceánů.

Čína volá po odstavení plánu, napsal britský list The Guardian. Peking japonskou iniciativu označuje za „extrémně nezodpovědnou“.

Minulý týden čínské ministerstvo zahraničí vyzvalo Japonsko, aby „vzalo v potaz domácí i zahraniční obavy a zastavilo svůj vynucený plán“. Čína by si přála, aby na jednání Japonska v otázce řešení následků havárie ve Fukušimě dohlížel mezinárodní dohled.

Jižní Korea se na druhé straně obává, že vypuštění radioaktivní vody negativně ovlivní potravinovou bezpečnost země v období, kdy se korejský poloostrov potýká s nedostatkem jídla. Korejská vláda rozhodla, že zvýší zásoby mořské soli, aby byla na případné problémy připravená.

Z dopadů mají strach také japonští rybáři. Obávají se, že po vypuštění kontaminované vody do oceánu budou kupci na jejich úlovky nahlížet negativně. Přišli by tím o zisky v odvětví, které museli namáhavě budovat po destrukci způsobené zemětřesením a následnou tsunami v roce 2011.

Voda bude do oceánu vypuštěna pravděpodobně tento rok a celý proces bude trvat minimálně 30 let. Většina odborníků na ochranu přírodu se shoduje v tom, že dopady na životní prostředí budou minimální.

Část z nich se však dopadů obává, připomněl vědecký časopis Nature.

Proti se staví například mořský biolog z havajské univerzity Robert Richmond. Podle něj je několik nezodpovězených otázek ohledně tritia a uhlíku-14, radioaktivního izotopu.

„Tritium obsažené v přefiltrované vodě je v takovém množství, které člověka zasáhne při běžném letu z New Yorku do Tokia. Lidská pokožka naše tělo do značné míry před vlivem tritia chrání. Co se ale stane, když sníte něco z moře, co bylo kontaminováno? Kontaminuje to vaše buňky zevnitř,“ řekl Robert Richmond na fóru pacifických ostrovů.

TEPCO se brání tím, že rybaření obvykle neprobíhá v oblasti kolem tří kilometrů od výpustky radioaktivní vody.

O podobném problému jako Robert Richmond hovoří také japonský oceánograf a mořský chemik Šigejoši Otosaka. Podle něj by bylo na místě přihlížet na dlouhodobější dopad těchto radioaktivních látek na živé organismy ve vodě.

I na jeho slova reagoval japonský regulátor. Uvedl, že společnost provádí testy, které zkoumají koncentraci tritia v živých organismech, jež se pohybují v kontaminované prostředí.

„Testy potvrdily, že koncentrace tritia v tělech mořských organismů se po určité době dostane do rovnováhy a nepřekročí koncentraci běžnou v životním prostředí,“ stojí v prohlášení. Koncentrace tritia pak časem klesá, jakmile se organismus vrátí do nekontaminované mořské vody.