Článek
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) ve čtvrtek večer podruhé během pěti měsíců schválila rezoluci, v níž nařizuje Íránu, aby urychleně zlepšil spolupráci s agenturou, a požaduje vypracování „komplexní“ zprávy o jeho jaderném programu. Cílem rezoluce, pro niž v 35členné radě hlasovalo 19 členů a odmítly ji mimo jiné Čína a Rusko, je přimět Teherán k obnovení jednání o jeho jaderných aktivitách.
Británie, Francie, Německo a Spojené státy, které rezoluci navrhly, odmítly jako nedostatečný a neupřímný příslib Íránu, že nebude navyšovat zásoby uranu obohaceného na 60 procent, odkud zbývá jen krok k 90 procentům potřebným k výrobě jaderné zbraně. Podle diplomatů Írán tento závazek podmiňoval stažením rezoluce.
Írán obvykle podobné rezoluce odmítá. Už ve středu před přijetím další varoval a západním zemím vzkázal, že schválení dalšího textu proti Íránu by „věci jen zkomplikovalo“. Proti přijetí rezoluce hlasovaly Rusko, Čína a Burkina Faso, uvedli diplomaté, kteří se jednání Rady guvernérů MAAE zúčastnili. Dvanáct zemí se hlasování zdrželo a jedna se ho nezúčastnila.
Západní země dlouhodobě Írán podezřívají z toho, že má v úmyslu vyrobit jadernou zbraň, což Teherán odmítá. Zároveň ale podle MAAE nespolupracuje, jak by měl, a není tak jasné, zda o svém jaderném programu zveřejnil veškeré informace. Loni v září navíc Írán zakázal pracovat v zemi řadě předních expertů MAAE na obohacování uranu.
Text rezoluce, který získala agentura Reuters k nahlédnutí, opakuje formulaci z usnesení z listopadu 2022, že je „nezbytné a naléhavé“, aby Írán vysvětlil stopy uranu v nedeklarovaných zařízeních a umožnil MAAE odebrat vzorky, pokud to bude nutné. Stejné požadavky vznášela i rezoluce z letošního června.
Nový text agenturu doslova žádá, aby do jara vydala „komplexní a aktualizované posouzení možné přítomnosti nebo použití neohlášeného jaderného materiálu v souvislosti s minulými a současnými nevyřešenými otázkami týkajícími se íránského jaderného programu, včetně úplného popisu spolupráce Íránu s MAAE v těchto otázkách“. Západní země obecně doufají, že tato zpráva přiměje Írán, aby obnovil jednání o omezení svých jaderných aktivit, píše Reuters.
Minulý týden navštívil Írán šéf MAAE Rafael Grossi ve snaze přesvědčit nového prezidenta Masúda Pezeškjána, považovaného za relativně umírněného reformistu, aby Teherán s agenturou opět plně spolupracoval.
Írán podepsal v roce 2015 s USA, EU, Británií, Francií, Německem, Ruskem a Čínou dohodu, v níž souhlasil s kontrolami MAAE ve svých jaderných zařízeních. Úmluva měla zpomalit íránský jaderný program výměnou za zrušení protiíránských sankcí. USA ale od dohody za vlády Donalda Trumpa v roce 2018 jednostranně odstoupily a obnovily proti Íránu sankce.
Ten pak začal dohodu porušovat, přičemž začal obohacovat uran na 60 procent čistoty a omezil inspekce MAAE. S lednovým návratem Trumpa do Bílého domu a s tím, jak Írán už obohacuje uran vysoko nad hodnoty z původní dohody, zdaleka není jasné, zda Trump podpoří jednání s cílem stanovit Teheránu nové limity, poznamenal Reuters.
