Článek
Pokud se naplní nejhorší scénář a emise skleníkových plynů budou i nadále vysoké, Alpy se výrazně promění, voda tam bude totiž mnohem nedostupnější.
Podle výzkumu, který vyšel v časopise Hydrology and Earth Sciences, by se počet dní, kdy jsou Alpy pokryté sněhovou pokrývkou, mohl do konce století snížit na polovinu. A to by mohlo mít i vážný dopad na lyžařská střediska. Řešením totiž nemusí být ani umělý sníh.
„Střediska v nižších nadmořských výškách a na okrajích Alp pravděpodobně zaniknou… Věřím, že zasněžování není dlouhodobě udržitelné, i přes technický pokrok bude velmi těžké udržet lyžařské podmínky ve výhledu dalších 100 let. Když vidím všechny tyto změny a vím, že se v budoucnu ještě zintenzivní, jsem znepokojená a smutná,“ uvedla glacioložka z italského centra Eurac Martina Barandunová.
Studie vyšla v době, kdy se v blízkosti vrcholu hory Marmolada v italských Alpách uvolnil obrovský kus ledovce a v důsledku toho zemřelo nejméně 9 lidí, pátrání po třech pohřešovaných dosud pokračuje. Ze zemřelých byli identifikováni čtyři italští a dva čeští turisté. Český horolezec také včera zemřel v italských Alpách při výstupu na horu Ortles, podle médií spadl zřejmě z výšky asi 400 metrů.
Modely ukázaly v Alpách celkové snížení sněhové pokrývky v letech 2071 až 2100 oproti letům 2000 až 2020 o 17 procent. Výraznější poklesy byly zaznamenány ve středních nadmořských výškách v zimě a ve vyšších nadmořských výškách na jaře.
Nejčernější scénář
Bez rychlejších kroků, které by zpomalily změny klimatu, se podle Evropské klimatické nadace počet dní se sněhovou pokrývkou v Alpách sníží na polovinu – ale splnění emisních cílů Pařížské dohody by nejvyšší evropské pohoří připravilo jenom o pětinu současného počtu dní se sněhovou pokrývkou.
Bez snížení emisí by však úbytek sněhu byl závažný zejména v jižních Alpách, například v Itálii, Slovinsku a v některých částech Francie. Obzvláště silně by podle studie byly zasaženy jihozápadní Alpy.
Pokud se planeta oteplí o 4 až 5 stupňů Celsia, Slovinsko by podle studie v nadmořské výšce 1 500 m mohlo přijít o 54 dní sněhu ročně, v současné době jich tam zažívají 79. Ztráta by představovala zhruba 68 procent z celkového počtu dní pod sněhem. Francie by ve výšce 3500 metrů ztratila 116 sněhových dní, tedy 34 procent z celkového počtu.
Podle studie by ale v případě, že nebudou dodržovaná opatření stanovená v Pařížské dohodě, nebyly ušetřeny ani severoalpské země. Německo by přišlo o 27 dní sněhu (79 procent) v nadmořské výšce 500 m, 57 dní (49 procent) v nadmořské výšce 1 500 m a 78 dní (32 procent) v nadmořské výšce 2 500 m, uvádí výzkumníci.
Hlavní autor studie Michael Matiu z italské společnosti Eurac Research ztrátu sněhové pokrývky očekával, míra zjištění ho však zarazila. „Naše zjištění, k čemu by došlo v případě nejčernějšího scénáře oteplení, jsou velmi alarmující. Na druhou stranu, pokud se oteplování v rámci Pařížské dohody omezí, existuje prostor pro potenciální zlepšení. To jistě vzbuzuje určitou naději,“ uvedl Matiu.
Méně sněhu, méně vody na jaře
Tento úbytek sněhu by podle studie mohl mít vážné dopady na oblasti, které jsou, co se týče zásob vody, závislé na každoročním jarním a letním tání sněhu. „Úbytek sněhu promění dostupnost vody, kdy v zimě bude průtok vody vyšší a v létě nižší. To je obzvláště náročné v oblastech, které o využití vody bojují již nyní,“ vysvětlil Matiu.
„V každém případě budou muset Alpy nebo země, které se o ně dělí, najít způsob, jak vyřešit dostupnost vody napříč regiony a odvětvími, aby měly dostatek vody pro zemědělství, výrobu energie, domácí využití a cestovní ruch, a to ve správný čas a na správném místě,“ uvedl autor studie.
„Změna struktury sněhové pokrývky ovlivní načasování a množství uvolňované vody a ovlivní způsoby zavlažování. Protože pocházím ze zemědělského prostředí, vím, jak obrovský stres a tlak to na drobné zemědělce v horských oblastech vyvíjí,“ uvedla glacioložka Barandunová.
Počet sněžných dnů, o které Alpy přijdou, se bude lišit v závislosti na nadmořské výšce. Například hory ve výšce 2500 metrů nad mořem by podle výzkumníků při vysokých emisích přišly o 76 dní sněhu za rok. Pokud se však emise sníží v souladu s Pařížskou dohodou a globální oteplování se omezí na 1,5 až 2 stupně Celsia, ztratily by jen 26 dní.
Zvýšený počet měsíců, kdy sníh taje a odhaluje holé skály nebo trávu, by sám o sobě mohl dále zvyšovat oteplování, napsal britský web Daily Mail. Bílý sníh odráží teplo, čímž ochlazuje Zemi, zatímco tmavší skály a vegetace ho pohlcují, což dále zvyšuje oteplování. Oteplení Alpy nenávratně změní – a proto je podle Matiua „nejdůležitější držet se cílů Pařížské dohody“.
O dalších nebezpečích mluvil ve zprávě o dopadu klimatických změn na zimní sporty publikované na začátku tohoto roku kanadský olympionik Philipp Marquis: „Vidíme více skluzů (kámen, led, sníh), nové trhliny v ledovcích, oblasti pro lyžování se zmenšují a časové okno pro lyžování na těchto vysokohorských ledovcích se zkracuje.“
Pomůže umělé zasněžování?
Nízko položená lyžařská střediska v Alpách již nyní kvůli globálnímu oteplování bojují s tím jak zajistit, aby zůstala otevřená po celou lyžařskou sezónu. Jen v italských Alpách už podle Daily Mailu klimatické změny donutily uzavřít kolem 200 středisek. Mnohá z nich se tak uchylují k umělému zasněžování.
Matiu uvedl, že lyžování by mohlo místy pokračovat díky zasněžovacím strojům, ale „lyžařská střediska se budou muset vyrovnat s vysokou spotřebou energie a vody – zejména v době jejího nedostatku.“ Teploty v horách by však mohly být příliš vysoké na to, aby se před začátkem sezóny podařilo vyrobit dostatek umělého sněhu, ale výzkumníci se konkrétně tímto problém nezabývali.
„Lyžařská střediska začínají reagovat na probíhající změny umělým zasněžováním a snaží se zakrýt ledovec, aby zajistila cestu mezi lyžařskými vleky a sjezdovkami. Tato spíše krátkodobá řešení jsou finančně náročná a nakonec se již nevyplatí,“ uvedla glacioložka Barandunová, která očekává, že střediska v nižších nadmořských výškách postupně zaniknou.
Na výrobu umělého sněhu se spotřebuje velké množství energie a vody. Sůl a hnojiva, které se při jeho výrobě používají, mohou působit škody na životním prostředí. Podle Evropské klimatické nadace tak umělý sníh nemůže vydržet věčně. Je dnes sice v lyžařském průmyslu hojně využíván, v závislosti na vlhkosti vzduchu ale taje i při teplotách okolo 0 až 3 stupňů Celsia.
Olympijská vítězka ve freestyle lyžování Laura Donaldsonová dokonce varovala, že vyšší teploty a umělý sníh mohou znamenat větší nebezpečí pro zimní sportovce.
