Kritizovala Lukašenka. Udělali z ní teroristku a jde na 6,5 roku do vězení

Měla by řešit práci, studium a starosti čerstvé dvacátnice. Místo toho Běloruska Danuta Peredňa stráví příštích šest a půl roku za mřížemi v trestanecké kolonii.

Peredňu zadržely lukašenkovské ozbrojené složky letos 28. února, čtyři dny po ruském útoku na Ukrajinu. Rusové svou válku vedou i z běloruského území, kde mají už měsíce vojenské základny. Útok na Kyjev vedený z Běloruska jim nakonec díky houževnaté ukrajinské obraně nevyšel.

Pouhý den před svým zatčením sdílela Peredňa v chatovací platformě ostrou kritiku diktátora Lukašenka a jeho ruského protějšku Vladimira Putina za rozpoutání války.

Součástí byla i výzva k pouličním protestům proti invazi a konstatování, že v případě svého přímého zapojení nemá běloruská armáda šanci.

Ve stejný den se v Bělorusku konalo referendum, ve kterém si Lukašenko nechal schválit dodatky k ústavě umožňující Rusku umístit v zemi jaderné zbraně a také změny funkčního období. Běloruská opozice hlasování již dříve prohlásila za nezákonné.

Peredňu zatkli, když po cestě z rodného města Kiraŭsk vystoupila z maršrutky ve městě Mohylev. Tam studovala filologii. Po zatčení ji z univerzity vyloučili.

Proces s mladou odpůrkyní diktatury se konal na začátku července. Ještě předtím ji tajná policie KGB zařadila na „seznam teroristů“.

Studentku, kterou příbuzní popsali Rádiu Svoboda (RS) jako slušnou, kreativní a hodnou, poslal nakonec soud na šest a půl roku do vězení v trestanecké kolonii.

I přes kruté represe, které přitvrdily po protirežimních protestech v létě 2020, je tak vysoký trest šokem, píše RS.

Proti disidentce soud využil článek 361 trestního zákoníku o výzvě k jednání směřujícímu k poškození národní bezpečnosti a čl. 368 trestního zákoníku o urážce Lukašenka.

Rodina se na žádost studentky procesu neúčastnila. Rodiče a známí ale dorazili na vynesení rozsudku. „Pro všechny to byl šokující verdikt. Matka se doteď nemůže vzpamatovat,“ cituje rodinného známého RS.

Odpor ženy vůči krvavému konfliktu na Ukrajině nejspíš znásobilo to, že její přítel pochází ze západoukrajinského Lvova.

Běloruské lidskoprávní organizace zařadily Peredňu mezi politické vězně Lukašenkova režimu. V současnosti jich evidují 1 244, ovšem každý týden přibývají noví. Číslo už nezahrnuje ty, kteří byli propuštěni.

Mezi politickými vězni je i Kacjaryna Andrejevová, osmadvacetiletá novinářka běloruské televize Belsat. Stanice vysílá z Varšavy a financuje ji polský stát.

Andrejevovou společně s kameramankou Darjou Čulcovovou zatkl režim v listopadu 2020. Loni v únoru je soud uznal vinnými z přípravy nepovolených demonstrací a poslal je na dva roky do trestanecké kolonie.

Andrejevová měla vyjít na svobodu letos v září, ovšem ve středu dostala další a ještě mnohem delší trest. Soud v Homelu ji odsoudil na dalších osm let ve vězení za údajnou vlastizradu. Běloruská státní agentura BelTA citovala prohlášení soudu, podle kterého se novinářka provinila vyzrazením státního tajemství. Další podrobnosti nejsou jasné.

Proces se konal jako neveřejný a obhájce novinářky nesměl poskytovat informace ani jejím nejbližším rodinným příslušníkům.