„Podívejte se, co se děje na Ukrajině,“ říká Lukašensko Bělorusům před volbami

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Před pěti lety zažehly zfalšované prezidentské volby v Bělorusku pokus o prodemokratickou revoluci. Režim Alexandra Lukašenka ho tvrdě potlačil, odpůrce vězní, pronásleduje, nebo je donutil k emigraci.

Zdánlivou legitimitu si teď chce Lukašenko vynutit novým hlasováním. I to provázejí represe, zastrašování a dle novináře Dźmitryho Hurnieviče z běloruské sekce Rádia Svoboda zcela jistě i falšování výsledků.

V rozhovoru pro Seznam Zprávy mluví Hurnievič i o politických vězních či ekonomické kondici země. „Továrny v Bělorusku teď mají díky ruské válce na Ukrajině spoustu zakázek a velká část průmyslu pracuje pro Rusko. Podniky si na peníze nemůžou stěžovat, a co se čísel týče, je na tom běloruské HDP lépe než před pěti lety,“ říká.

Problémem dle něj není zásobování obchodů, ale nesvoboda a represe v zemi a poddanost putinovskému Rusku.

Co se dá podle vás po 26. lednu očekávat?

V Bělorusku už od roku 1994, tedy 31 let, nejsou svobodné volby. Dokonce, i když měl Alexandr Lukašenko v prvních deseti letech vlády většinovou podporu, neměl ve skutečnosti tak vysoké výsledky, jaké nakonec uváděla volební komise.

Tentokrát je to tak, že ve „volbách“ není ani minimální alternativa. Všechny čtyři kandidáty, kteří budou na hlasovacích lístcích vedle Lukašenka, určila vláda. Nejenže Lukašenka nekritizují, ale podporují ho, a dokonce za něj agitují ve vlastních volebních stáncích.

Už teď je jasné, že Lukašenko v neděli po osmé večer ohlásí vítězství. Podle expertů bude mít přes 90 procent hlasů, což bude nejvíc za posledních 31 let.

Chystá něco opozice?

Tentokrát k žádným protestům nevyzývá. Svjatlana Cichanouská i politici, kteří se s ní v některých otázkách rozcházejí, shodně říkají, že nemá cenu vycházet do ulic, protože to teď nic nepřinese. Panuje autoritářský režim s totalitárními rysy. Znamenalo by to, že režim ty lidi zničí, zabije, nebo pošle za mříže. To by nic nezměnilo.

Četl jsem, že se režim a jeho tajná policie na volby připravují a předem v Minsku prohledávaly byty k pronájmu, aby nesloužily k nějaké opoziční činnosti, a že platí zákaz prodeje pyrotechniky, pravděpodobně jako poučení z protestů v Gruzii. To vše v souvislosti s „volbami“?

Ano, je to velmi zajímavé, protože vláda už několik let říká, že má celou situaci pod kontrolou a že prakticky všichni Bělorusové vládu podporují. Přitom však každý den někoho uvězní, každý den probíhají prohlídky, denně vysílají v televizi dvacetiminutové reportáže o tom, že se připravují teroristi, že se chystají protesty a že Západ chce něco ovlivnit.

Každý den se dozvídáme od lidí příběhy o tom, že ozbrojení milicionáři a speciální jednotky tajné policie KGB chodí po bytech, bouchají na dveře a se samopaly straší lidi, kteří se dřív účastnili demonstrací, a o nichž jsou záznamy. Dostávají od nich varování. To se děje po celé zemi. Případně rozesílají předvolání, SMS a odstrašující online zprávy.

Lukašenko také udělil několik milostí, zároveň se ale znovu zatýká. Jak je to teď s represemi?

Lukašenko na jednu stranu propouští politické vězně, řekněme 30 z nich za dva týdny, ale na druhou stranu prakticky stejný počet jich nechá pozatýkat. Celkové číslo politických vězňů se proto nemění. Je ale samozřejmě dobře, že se ti lidé dostali na svobodu, protože už seděli čtyři roky. Je mezi nimi i matka s pěti dětmi nebo lidé s onkologickým onemocněním.

Je to pokus režimu ukázat, že není tak nemilosrdný a že vede dialog se společností, jenže všichni přece vidí, jaká je v Bělorusku atmosféra a je jasné, že je to jen divadlo. Souvisí to i s Trumpovou inaugurací, aby se na Západě objevily zprávy o „tání“ režimu.

Jenže zároveň se uvězňují další lidé na základě jakékoli záminky, třeba za like na sociálních sítích, komentáře na facebooku nebo síti X. Další obyčejné internetové stránky se označují jako teroristické. Mně se to nedávno stalo na síti telegram, kde v rámci svého hobby píšu o historii a politice se moc nevěnuji. Režim se ale bojí každého projevu neloajality.

Jak se teď obecně žije v Bělorusku? V jaké ekonomické kondici je stát a společnost?

Když se zaváděly sankce, západní politici tvrdili, že silně zasáhnou Bělorusko a že to u lidí vyvolá velkou nespokojenost. Jenže továrny v Bělorusku teď mají díky ruské válce na Ukrajině spoustu zakázek a velká část průmyslu pracuje pro Rusko. Továrny si na peníze nemůžou stěžovat, a co se čísel týče, je na tom běloruské HDP lépe než před pěti lety.

Hodně lidí odchází na Západ, ale že by panoval v zemi hlad nebo chyběly věci v obchodech? Tak to není. Výběr je velmi dobrý a není horší než v obchodech v Česku. Sankce vůči Bělorusku nejsou stejné jako vůči Rusku, takže to není tak, že by země vůbec neobchodovala se západními státy. Zároveň je všechno podřízené Rusku, protože Lukašenko ví, že ho Rusko drží u moci.

Údajně rostou i výdělky a penze, ale těžko se to objektivně posuzuje, protože máme jen údaje od Lukašenkova režimu, ne normální data. Vím, jak Lukašenko počítá hlasy ve volbách, tak proč by tak neměl zacházet i s údaji o ekonomice? Ale vypadá to, že žádná hluboká krize v Bělorusku nepanuje, továrny se nezavírají a lidé o práci nepřišli.

Zhruba 30 let je v Bělorusku prakticky stejná situace. Životní úroveň většiny lidí není vysoká, mají zajištěnou zdravotní péči, vzdělávání a dopravu, jako by všechno fungovalo, je to tam úhledné, ale ne bohaté. A s tím pracuje i Lukašenko, který v kampani říká: „Podívejte se, co se děje na Ukrajině.“

Neslibuje modré z nebe, ale říká, že si musíme zachovat to, co máme. Neslibuje, že se něco zlepší, ale jen to, že nebude hůř, jako bylo v 90. letech, že nebude válka a že na Bělorusko nebudou padat rakety. To je mantra v oficiálních kanálech, televizích a médiích.

Jak je na tom společnost? Rezignovala po potlačení revoluce 2020? Půjdou lidé k volbám?

Vláda pokaždé mobilizuje bezpečnostní i administrativní aparát, aby lidi dotlačila do volebních místností, a nutí je hlasovat i předčasně. Volby začaly už v pondělí a je to tak, že když tam jde vedoucí pracovník, jde s ním i jeho 50 podřízených. Ale ani to nefunguje.

V Bělorusku je totiž takový systém falšování, že i během těch pěti, šesti dní, kdy lidé údajně hlasují, jsou volební místnosti téměř prázdné. Režim pak ovšem prohlásí, že předčasně odhlasovalo víc než 60 procent voličů a ve volební neděli jich přišlo dalších 20 procent, takže je účast celkem 80 procent. Předčasné hlasování je hlavním nástrojem režimu při falšování.

Během posledních voleb byli v Bělorusku volební pozorovatelé včetně nezávislých iniciativ. Chodili do volebních místností a počítali, kolik lidí přijde. A stávaly se komické situace, kdy tam pozorovatel seděl osm hodin během celého hlasování, vůbec neodcházel, a třeba spočítal, že přišlo deset lidí. Volební komise pak ale v protokolu s výsledky napsala, že odvolilo 500 nebo 1000 lidí. A když se pozorovatel ptal, kdy se to tedy stalo, řekli mu, že to bylo, když se koukal do telefonu nebo se pootočil.

V noci se pak otevírají volební urny a dosypávají se tam hlasy, což mi říkali i moji známí, kteří byli v komisích. Vyprávěli, že přišel milicionář a hodil do urny balík hlasů pro Lukašenka.

Jaká by teď měla být reakce Evropské unie?

Ať bude jakákoli, nic to nezmění, protože Lukašenko tohle dělá 30 let. Západ ho sice neuznává za prezidenta, ale de facto za vůdce země ano, protože to on vládne a má úplnou moc. To, že západní vlády dopředu říkají, že prezidentské volby neuznají, je vlastně formalita.

Kdyby Západ chtěl skutečně na Lukašenka zatlačit, mohl by na jeden, dva dny nebo na týden zavřít hranice, čímž by se zastavil čínský dovoz do Evropy přes Bělorusko. To ale nikdo udělat nechce kvůli vztahům s Čínou.

Lukašenko se prostě sám určil znovu jako vládce a povládne. Tady mohou zafungovat jen dva scénáře: buď lidé začnou znovu protestovat, anebo bude chtít Rusko vyměnit Lukašenka za někoho jiného, ale to mu nic nenasvědčuje, protože jde Moskvě na ruku.

Lukašenko, který je Putinův podřízený, je pro Kreml zlato. Dělá to, co Putin chce, i když občas s něčím nesouhlasí, ale no Bože, vždycky nesouhlasí ani ruští gubernátoři.