Článek
Dlouhá léta se Uladzimir Makej pohyboval v horních patrech běloruského diktátorského režimu. Zastával vrcholné pozice, naposledy byl šéfem běloruské diplomacie. Když pak přišla loni na konci listopadu zpráva o jeho náhlé smrti, vyvolala kvůli nedostatku informací vlnu spekulací.
Státní agentura Belta tehdy jeho smrt nedoplnila ani krátkým obvyklým úředním dovětkem, jako například „zemřel po dlouhé nemoci“. Obecně se tehdy mělo za to, že Makej zemřel na infarkt, ovšem spekulovalo se i o otravě jako formě vraždy zosnované Kremlem.
Spekulace o Makejovi neutichly ani téměř tři měsíce po jeho smrti. Běloruský opoziční web Naša Niva (NN) teď o víkendu přinesl nová svědectví, podle kterých ministr zemřel vlastní rukou. Odkazuje se přitom na čtyři nejmenované zdroje ze státní správy a ze zdravotnictví.
Neunesl ztrátu vlivu?
Makej se v den své smrti měl vrátit domů sám. Jeho manželka a nejmladší syn zůstali v jiném bytě. Nejstarší ministrův syn pak otcovo tělo objevil doma poté, co se mu s ním nepodařilo telefonicky spojit.
Sebevražda byla podle NN zřejmě východiskem z koktejlu problémů, které se ministrovi navršily. Šlo jednak o osobní záležitosti, jednak o hlubokou deziluzi ze selhání politického kurzu, který prosazoval. Sám přicházel o politický vliv a údajně věděl, že má být personálně vystřídán.
Server NN dodává, že podle jeho zdrojů neexistují náznaky, že by šlo o vraždu maskovanou jako sebevraždu.
Politický nekrolog Makeje
Uladzimir Makej platil za člena „liberálnějšího“ křídla Lukašenkova režimu, k diktátorovi měl blízko a léta byl v čelných pozicích. Po náhlém úmrtí šéfa diplomacie vyměnil Lukašenko svou ochranku i kuchaře, tvrdí opozice.
Uladzimir Makej platil v rámci běloruské diktatury podle některých analytiků za liberálnějšího politika. V určité době například místo režimem prosazované ruštiny používal na veřejnosti jinak utlačovanou běloruštinu a pózoval v běloruské vyšívance.
I když se v minulosti snažil o lepší vztahy se Západem a někdy i kritizoval Rusko, stále platil déle než dvacet let za loajálního podřízeného vládce země Alexandra Lukašenka. Posledních deset let vedl běloruské ministerstvo zahraničních věcí a ještě předtím čtyři roky řídil Lukašenkovu kancelář. Diktátorovi také dříve celých osm let dělal hlavního poradce.
Krvavé potlačení revoluce podpořil
V čele běloruské diplomacie se Makej snažil zachovat udržitelné vztahy s Moskvou a zároveň vést dialog s USA a EU, a proto vybízel Lukašenka, aby tomu napomohl propuštěním některých politických vězňů. V diktátorově kruhu blízkých platil v rámci měřítek režimu za nejvíce proevropskou postavu.
Při násilném potlačení protestů v roce 2020 kvůli zfalšovaným prezidentským volbám zůstal Makej na straně Lukašenka a jako člen jeho bezpečnostní rady byl odpovědný i za kruté represe proti občanské společnosti.
V roce 2020 měl ovšem Makej prožít psychický otřes, protože přišel o svůj vliv na Lukašenka, jenž mu až do té doby naslouchal. Diktátor měl Makeje mimo jiné vinit, že jeho strategie budování vztahů se Západem selhala.
Později se měl Makej také dozvědět, že za něj už Lukašenko hledá náhradu. Ministrem se po jeho smrti nakonec stal Sjarhej Alejnik, Makejův spolupracovník.