Článek
Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko v každoročním poselství národu opakoval proruskou propagandu a výzvy k míru. V projevu před parlamentem vyzval k okamžitému zahájení diplomatických jednání bez jakýchkoli předběžných podmínek.
To by fakticky znamenalo, že Rusko bude mít prostor na konsolidaci svých sil a pod jeho kontrolou zůstane nejen Krym anektovaný už v roce 2014, ale i velká část východní a jižní Ukrajiny. Kyjev dlouhodobě zdůrazňuje, že Rusko musí opustit veškerá okupovaná území. Moskva naopak dává najevo, že se žádného z nezákonně anektovaných regionů vzdát nehodlá.
Běloruský vůdce podle státní agentury BelTA zesměšnil zákaz jakýchkoli rozhovorů s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem, o kterém rozhodl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (psali jsme zde).
Lukašenko varoval, že ruský vojensko-průmyslový komplex se nyní rozvíjí na plnou kapacitu a později může být složité mluvit o vyjednávání. „Musíme začít teď, než přijde eskalace,“ vyzval diktátor. Zároveň varoval Ukrajinu před protiofenzivou - pokud ji spustí, možnost jednání prý skončí.
Jaderné zbraně „k ochraně Běloruska“
Podle něj před světem visí hrozba vypuknutí třetí světové války, včetně nasazení jaderných zbraní. Lukašenko to prohlásil poté, co Rusko o víkendu oznámilo plán rozmístit taktické jaderné zbraně na běloruském území (více zde). Tento krok Lukašenko zdůvodnil právě ochranou své země.
Analytik k jaderným zbraním v Bělorusku
Analytici, kteří dlouhodobě sledují Bělorusko přes satelitní snímky, si zatím nevšimli budování základny pro jaderné zbraně. To ale neznamená, že je to vyloučené, uvedl pro Seznam Zprávy analytik Michal Smetana.
Běloruský diktátor ale v projevu zašel ještě dál. Spolu s Putinem se prý můžou rozhodnout v Bělorusku v případě nutnosti rozmístit i strategické jaderné zbraně, píše agentura Reuters. Zatímco taktické jaderné zbraně jsou spíše zbraně s menší výbušnou silou, strategické mají mnohem větší dosah (podrobněji zde).
„Nechci nikoho zastrašit nebo vydírat. Chci jen ochránit běloruský stát a zajistit mír pro běloruský lid,“ tvrdí Lukašenko. Rusko rozmístění svých jaderných zbraní v Bělorusku hájilo tím, že Spojené státy mají své jaderné zbraně hned v několika evropských zemích.
„Z pohledu Smlouvy o nešíření jaderných zbraní je klíčové, zda si Rusko stejně jako Spojené státy nadále ponechá plnou kontrolu nad těmito zbraněmi i po jejich rozmístění. Z projevu Vladimira Putina vyplývá, že právě takto chce Kreml postupovat,“ zdůraznil v rozhovoru pro Seznam Zprávy bezpečnostní analytik Michal Smetana.
Už rozmístění taktických jaderných zbraní Smetana považuje za snahu Ruska dát najevo Západu „odhodlání konflikt dál eskalovat“. Putinův spojenec teď nastínil další možnost.
„Směrem k ruským elitám a ruskému obyvatelstvu se pak jedná o určité silové gesto v situaci, kdy se aktuálně probíhající ruské ofenzivě příliš nedaří a všeobecně se v brzké době očekává zahájení většího ukrajinského protiútoku,“ zhodnotil expert z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Putinovo víkendové oznámení.
Taktické vs. strategické zbraně? Jasná definice chybí
Menší jaderné zbraně se označují jako taktické, někdy jako „nestrategické“. Neexistuje žádná obecně přijímaná a „ostrá“ definice. Obecně řečeno jde však o zbraně, které mají menší dostřel, menší sílu a jsou určeny spíše proti vojskům protivníka než proti jeho týlu, tedy třeba městům.
Ovšem velká většina dnešních „malých“ jaderných hlavic má maximální výbušnou sílu větší, než měly jaderné zbraně použité proti Hirošimě a Nagasaki. Ty vybuchly se silou odpovídající zhruba 15 až 20 kilotunám výbušniny TNT. Některé taktické jaderné zbraně mají sílu řádově přes 100 kilotun TNT.
Přitom první dvě jaderné bomby byly jasně použity „strategicky“. Ani jedno z měst nemělo velký vojenský význam a cílem jejich nasazení bylo donutit ke kapitulaci japonské velení, které bylo doslova posedlé myšlenkou na „boj do poslední kapky krve“, především tedy krve cizí, a to jak vojáků, tak civilního obyvatelstva.
Škála síly jaderných zbraní je tedy velmi široká. „V případě jaderné zbraně má Rusko k dispozici jak ‚malé‘ taktické jaderné hlavice o výbušné síle v jednotkách až desítkách kilotun TNT, tak ‚velké‘ strategické hlavice, které mohou mít výbušnou sílu řádově až kolem 800 kilotun TNT,“ vypočítává bezpečnostní expert Michal Smetana.
O taktických jaderných zbraních:
Lukašenko tvrdí, že NATO se chystá napadnout Bělorusko. „Vezměte mě za slovo, nikdy jsem vám nelhal. (NATO) připravuje invazi na území Běloruska, aby zničilo naši zemi,“ citoval jeho slova server Ukrajinska pravda. Podobnou rétoriku používá i Rusko, které válku na Ukrajině prezentuje jako konflikt s NATO.
NATO hromadí síly, varuje Lukašenko
Běloruský diktátor poukázal na rozmístění aliančních sil v Polsku a v Pobaltí. „Celá tato armáda demonstrativně cvičí poblíž hranic s Běloruskem a Ruskem,“ prohlásil politik, který umožnil Rusku využívat běloruské území k napadení dalšího suverénního státu. Poukázal také na rozsáhlé zbrojení, které plánuje Polsko (více zde).
Lukašenko obvinil NATO z přípravy puče ve své zemi. Neuvedl k tomu ale žádné další podrobnosti. „Ten čas přijde, povím vám o tom. Ještě nenastal ten čas,“ řekl.
Za viníka celé situace na Ukrajině označil Západ. Prohlásil, že „ani Rusko ani Bělorusko nezosnovalo puč“ na Ukrajině v roce 2014. Obyvatelé země tehdy vyšli do ulic, aby dali najevo nesouhlas s pozastavením příprav podpisu asociační dohody s Evropskou unií.
Rozsáhlé protesty vedly až k sesazení tehdejšího prezidenta Viktora Janukovyče, který uprchl do Ruska. To následně po zinscenovaném referendu zorganizovaném za přítomnosti neoznačených ruských vojáků nezákonně anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Moskva také začala podporovat separatisty na Donbase.
Kyjev v pátek znovu Lukašenkovy výzvy k míru odmítl. „Ještě jednou po bodech. Jakékoliv příměří bude znamenat, že Ruská federace má právo zůstat na okupovaných územích. To je naprosto nepřípustné,“ napsal poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak na sociální síti Twitter. „Ukrajina má právo přesouvat vojáky a zařízení na svém území, jakkoli uzná za vhodné,“ dodal.
