Lukašenkova KGB si přišla pro rodiny odpůrců

Článek si můžete také poslechnout v audioverzi.

O víkendu společně na dálku otevřeli novou část ruské polární stanice Vostok na Antarktidě. Pak Vladimir Putin s Alexandrem Lukašenkem v petrohradském paláci řešili ekonomiku a zbrojení.

„Diskutovali jsme o mnoha problémech, přemýšleli jsme o tom, jak se dále rozvíjet a jaké systémy budeme vyvíjet na základě hořkých zkušeností ze speciální vojenské operace,“ řekl o schůzce s Putinem běloruský diktátor. Na mysli měl ruskou invazi na Ukrajinu, při které Lukašenko poskytl ruským vojskům své území pro tažení na Kyjev.

V Bělorusku, kterému už Lukašenko letos vládne 30. rokem, mezitím pokračovaly represe proti odpůrcům režimu. Milice podle zpráv televize Belsat obcházely v Minsku domácnosti lidí, kteří se dříve účastnili opozičních akcí.

Demonstrantům, kteří v roce 2020 protestovali proti zfalšovaným prezidentským volbám, teď represivní složky režimu „doporučují“ podepsat „varování před nepřípustným narušováním veřejného pořádku“.

Dopis informuje o možné trestní odpovědnosti za účast na nepovolené akci.

Policejní „varování“ navazuje na vlnu zatýkání a stíhání z minulého týdne. Záminkou bylo zařazení organizace INeedHelpBY (Potřebuji pomoc Bělorusko) na seznam „extremistických skupin“. Skupina zajišťovala základní potravinovou pomoc lidem, kteří kvůli represím přišli o zdroj svých příjmů.

Během razií ve 12 městech tajná policie KGB prováděla prohlídky a výslechy a zadržovala příbuzné a blízké politických vězňů, jichž je teď v zemi přes 1400.  Razie se týkaly i nedávno propuštěných politických vězňů zůstávajících v Bělorusku.

„V šest hodin ráno vnikli do domu, vyděsili děti, sousedy, chovali se násilně. Něco hledali, vzali telefony a další zařízení,“ popsalo razie Rádio Svoboda.

Podle lidskoprávní organizace Vjasna, která sama čelí represím, bylo zadrženo nejméně 166 lidí. V některých případech KGB odvezla k výslechu celé rodiny.

Většinu pak represivní složky propustily pod podmínkou podpisu závazku mlčenlivosti. V mobilních telefonech mají někteří propuštění nainstalovaný spyware Magnet, jenž státu umožňuje sledovat elektronickou komunikaci.

Aktivistka Alena Masljuková z Vjasny hovoří o zesílení represí. Lídr exilové platformy Národní protikrizové řízení (NAU) Pavel Latuška dává vlnu pronásledování do souvislosti s parlamentními volbami.

„Je to důkaz, že Lukašenko bude pokračovat s čistkami v běloruské společnosti. Dělá to před volbami do takzvaného parlamentu, které se mají konat 25. února,“ řekl Seznam Zprávám Latuška.

Volby to budou podle Latušky opět pouze v uvozovkách. „Bude v nich chybět konkurence, konkrétní jména, která dostanou funkce v parlamentu, jsou předem jasná. Zlikvidovaných je už všech 11 opozičních stran,“ doplnil.

Že jde o vůbec první volby, ve kterých chybí jakýkoli kandidát opozice, píše i Rádio Svoboda. Zatímco v roce 2019 v nich kandidoval rekordní počet opozičníků, letos jsou mezi povolenými kandidáty výhradně příznivci Lukašenkovy vlády.

Výsledek tak nakonec bude stejný jako v roce 2019, kdy se do sněmovny reálně nedostal žádný opozičník. Letos ovšem úplně odpadla hra diktatury na politický pluralismus.

Kandiduje také rekordní počet propagandistů ze státních a dalších prorežimních médií.

Parlament plní v Bělorusku fasádní roli. Formálně sice přijímá zákony, pokud ale nezasedá, má prezident pravomoc vydat dekret. Ten platí jako zákon až do té doby, dokud o něm nerozhodnou poslanci.

Sami poslanci navíc pravomoci navrhovat zákony nevyužívají, píše je tak jen prezident nebo vláda. Volby neznamenají ani změnu vlády, kterou si vybírá prezident.

Razie už odsoudily Spojené státy, Evropská unie a také české ministerstvo zahraničí.

„Česko silně znepokojuje nová vlna rozsáhlých politicky motivovaných represí proti bývalým běloruským politickým vězňům i jejich rodinným příslušníkům. Vyzýváme Lukašenkův režim k okamžitému propuštění všech zadržených,“ napsal úřad.