Lukašenko si vzal vzor z nacistů. Nepohodlným sebere občanství

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Mladá Běloruska žijící už několik let v Praze čelí ve vlasti trestnímu stíhání. Provinila se jen tím, že komunikovala s novináři a šířila informace o tom, co se v její zemi děje. Teď jí hrozí, že přijde o běloruské občanství. „Můj občanský pas každopádně skončí za tři měsíce a nebudu mít žádnou možnost udělat si nový. Budu se snažit tuto situaci nějakým způsobem vyřešit s právníkem,“ řekla Seznam Zprávám s tím, že si zatím přeje zůstat v anonymitě.

Občanství mohou být podle nového zákona zbaveny dvě kategorie lidí. Jednak jsou to osoby vykonávající vojenskou službu nebo sloužící v policii, bezpečnostních složkách, justici či jiných orgánech cizího státu. Druhou kategorií jsou pak v zahraničí žijící lidé, kteří se podle běloruských soudů dopustili „extremistické činnosti“ nebo „těžce poškodili zájmy Běloruské republiky“, informoval server Zerkalo.

O občanství pravděpodobně přijdou i dobrovolníci, kteří bojují na Ukrajině po boku domácích vojáků. Stejný osud by podle zákona měl logicky potkat i ty, kteří bojují na straně Ruska. Vzhledem k rusko-běloruskému spojenectví ale není příliš pravděpodobné, že by se něco takového stalo.

Zákon také stanoví, že občanství Běloruska může být zbaveno i dítě na žádost jednoho z rodičů. Pokud je ale dítě ve věku 14 až 18 let, je potřeba jeho souhlas – písemný a notářsky ověřený.

To vše platí i v případě, kdy Bělorusové žádné jiné občanství nemají. Například v Česku si sice mohou zřídit „cizinecký pas“ platný maximálně rok, to ale není náhrada pasu, ale jen dokument umožňující člověku vycestovat do své domovské země, aby si zřídil pas nový.

Lidé žijící v Česku, kteří ztratí občanství, musí žádat o mezinárodní ochranu. „To je ale spojeno s dočasným omezením svobody, nutností bydlení v uprchlickém centru a s nemožností pracovat,“ zmiňuje výše zmíněná Běloruska.

Co by měli Bělorusové žijící v zahraničí udělat, aby se tomuto scénáři vyhnuli, vysvětlil na tiskové konferenci vedoucí Odboru pro občanství a migraci běloruského ministerstva vnitra Alexej Begun. Bělorusové mají podle něj vždy na výběr: buď se vrátit domů a odpykat si trest, nebo pobývat i nadále v cizině „se všemi z toho plynoucími důsledky“.

O stoupajících počtech oponentů diktatury Alexandra Lukašenka, kteří hledají azyl v zahraničí, informovala i lidskoprávní organizace Human Rights Watch, která vyčíslila jejich počet na více než 11 tisíc. To byli ale pouze uprchlíci registrovaní u OSN, tisíce dalších dostaly azyl nebo povolení k pobytu v různých evropských státech včetně Česka.

„Rozsáhlé a systematické zásahy proti disentu v Bělorusku a masivní politicky motivované stíhání již přinutily mnoho Bělorusů opustit svou zemi,“ řekla Anastasiia Kruopeová, asistentka výzkumu pro Evropu a střední Asii v HRW. „Snahy stíhat Bělorusy v zahraničí a usnadnit zbavení jejich občanství jsou bezprecedentními represemi proti Bělorusům v exilu,“ dodává ve své zprávě z loňského prosince.

Mezi občany, kterým budou chtít běloruské úřady odebrat pasy, patří podle lidskoprávní organizace Viasna i více než 200 současných politických vězňů obviněných z „podněcování nenávisti“, dalších 148 obviněných z „účasti na masových nepokojích“ nebo 140 obviněných z „násilí nebo hrozby násilím vůči policistovi“.

Lidskoprávní organizace Viasna vyčíslila počet politických vězňů v Bělorusku na konci června na 1496, 165 z nich jsou ženy. V úterý pak francouzský europoslanec Frédéric Petit upřesnil aktuální počet – 1487. Petit každý den na svém twitterovém účtu zveřejňuje portrét jednoho z vězňů s popisem jeho údajného zločinu. V úterý to byla mladá žena vězněná od února za pokojný protest proti Lukašenkově režimu.

Praxe odebírání občanství byla naposledy široce používána v nacistickém Německu. V letech 1933 až 1945 tam bylo zbaveno občanství téměř 40 tisíc lidí, mnoho z nich ze stejných důvodů, jaké běloruští zákonodárci předepsali v nových normách.

Nacisté vytvořili hned několik seznamů, podle nichž odebírali občanství. Mezi oběťmi bylo mnoho vynikajících vědců, politiků a kulturních osobností. Například fyzik Albert Einstein, spisovatelé Thomas Mann, Erich Maria Remarque a Stefan Zweig, dramatik Bertolt Brecht, filozofka a politoložka Hannah Arendtová nebo budoucí německý kancléř Willy Brandt.