Článek
„Lukašenko se musí zodpovídat ze všech zločinů, které spáchal,“ uvedl v Poslanecké sněmovně na semináři k aktuální situaci v Bělorusku ministr exilové vlády této země Pavel Latuška.
Běloruští opozičníci tam mimo jiné zveřejnili zprávu o porušování lidských práv ze strany běloruské tajné služby KGB. Exilová vláda Běloruska po Česku žádá, aby KGB, která si na rozdíl od ruského protějšku ponechala název ze sovětských časů, označilo za teroristickou organizaci.
Latuška také řekl, že by se Evropa měla vůči režimu prezidenta Alexandra Lukašenka vymezit ostřeji. Diktátora označil za nedílnou součást problému, který Západ aktivně řeší, tedy války na Ukrajině. „Z přímého zapojení do konfliktu má ale Lukašenko strach,“ říká Latuška v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Jak se teď žije v Bělorusku?
Lidé nemohou nic říct, neexistují nezávislá média. V podstatě neexistuje svoboda slova. Lidé jsou zavíráni jen za to, že řeknou svůj názor. A ve věznicích je v celách, které mají být pro 4 lidi, obvykle 16 lidí. To je mučení. Lukašenko musí být hnán k odpovědnosti. Sankce jsou jedinou cestou. Proti soudcům, prokurátorům, vyšetřovatelům.
Přečtěte si
Obavy o zapojení Běloruska do konfliktu na Ukrajině tento týden zase o něco vzrostly. Minsk zahájil další vojenské manévry. Odborníci ale ujišťují, že vstup běloruské armády do války je nepravděpodobný.
Kolik je podle vás v zemi nyní politických vězňů?
Více než 1400 politických vězňů je v podstatě mučeno, to víme jistě. Osobně znám spoustu představitelů byznysu, kteří jsou ve vězení, ale neříkají jim političtí vězni. Můj bratranec je ve vězení už šest let. Když ho bili, tlačili na něj, aby o status politického vězně nežádal.
Lukašenko se musí zodpovídat ze všech zločinů, které spáchal. Jde o to, aby naši evropští kolegové měli nástroje, jak se s tím vypořádat. Součástí této strategie jsou sankce. Mohou být individuální, nebo kolektivní. Ekonomické sankce budou mít dopad i na ruskou stranu.
Musíme spolupracovat se zeměmi, které proti běloruskému režimu zavedly národní sankce. Lotyšsko, Estonsko, Litva, Polsko, Česká republika, tyto země jsou pro nás velmi silnými partnery.
Měly by se sankce vztahovat i na rodiny tváří režimu?
Myslím, že pokud mluvíme o největších představitelích režimu, tak ano. V případě oligarchů, kteří pomáhají režimu přežít, bychom se měli zaměřit i na jejich rodiny. Klíčové jsou sankce vůči podnikům, které pomáhají válce.
Existuje také mnoho příkladů, jak tito lidé, kteří reprezentují režim, cestují po Evropě. To je třeba zastavit.
V Bělorusku probíhají aktivní manévry a přesuny vojsk. Lze hovořit o mobilizaci?
Neříkají tomu mobilizace, ale mobilizace de facto probíhá. Říkají tomu „přepočet vojenských záloh“. Lukašenko už dříve řekl, že se musí poučit z toho, jak proběhla mobilizace v Rusku.
Kdo je Pavel Latuška?
- Běloruský politik a diplomat, narodil se v roce 1973 v Minsku. Zmiňuje se jako možný kandidát na novou hlavu státu v demokratických volbách. V letech 2009 až 2012 byl běloruským ministrem kultury a pak také velvyslanec v Polsku, ve Španělsku a ve Francii.
- Od roku 2019 byl ředitelem Národního akademického divadla Jana Kupala. Z funkce byl odvolán poté, co veřejně podpořil protesty proti zfalšovaným prezidentským volbám v létě 2020. Poté se stal členem opoziční Koordinační rady a byl donucen Bělorusko opustit.
- Ve Varšavě založil Národní protikrizové řízení, jednu z opozičních platforem. V srpnu 2022 ho Svjatlana Cichanouská jmenovala členem prozatímní exilové vlády. V ní má Latuška na starost přesun moci od „nelegitimního režimu Alexandra Lukašenka“.
Běloruský režim zároveň dal svým bezpečnostním složkám široké pravomoci, aby bránily provokacím, nebo na ně reagovaly. Pracuje totální propaganda, která vytváří obraz nepřítele Ukrajiny, nepřítelem je Polsko a také Spojené státy.
Měly by evropské země být shovívavější k uprchlíkům z Běloruska?
V Litvě je nejméně 50 tisíc uprchlíků. Nejméně 100 tisíc lidí opustilo Bělorusko po událostech ze srpna 2020. V České republice je pravděpodobně 10 tisíc uprchlíků. Chápeme, že pro evropské země je velmi těžké se angažovat, ale je strategickou chybou, že Evropa často zapomíná na Lukašenkovy zločiny.
Bělorusové jsou ale samozřejmě v Evropě stále chráněni. Zejména v sousedních zemích. Ale Lukašenkův režim nařídil speciální operaci KGB zaměřenou na vyhoštění maximálního počtu diplomatů z Běloruska. Evropské země mají tak omezené možnosti vydávat víza.
Zapomíná Evropa na Bělorusy?
Jeden diplomat z EU mi řekl, že Evropa se nedokáže zabývat více než jedním nebo dvěma problémy najednou. A tímto problémem je nyní zřejmě ruská válka proti Ukrajině. Ale problém je to přitom jeden a ten samý.
Lukašenko 24. února dovolil ruským vojákům, aby naši zemi zneužili k invazi. Vypořádání se s Lukašenkem by mělo být součástí evropské reakce na válku na Ukrajině.
Přečtěte si rozhovor s vůdkyní demokratických sil Běloruska
„Čekáme na okamžik Lukašenkovy slabosti,“ říká v exkluzivním rozhovoru běloruská exilová prezidentka Svjatlana Cichanouská. Zároveň přiznává, že navzdory její podpoře Ukrajiny komunikace s Kyjevem na nejvyšší úrovni vázne.
Představte si, že by 24. února 2022 vedla zemi Cichanouská. Není těžké odpovědět na otázku, zda by Putin za takové situace mohl zahájit válku z našeho území. Věci by se jistě vyvíjely jinak. Pro Putina by to bylo mnohem obtížnější. A místo toho se Lukašenko dostal do bodu, kdy si ho nikdo nevšímá.
Jsou namístě obavy, že se Bělorusko aktivně zapojí do války?
Lukašenko to nechce udělat. Bojí se, že by se část armády obrátila proti němu, protože v ozbrojených silách není velká podpora pro válku.
Totéž platí pro Putina. Lukašenko je pro něj jen užitečný idiot. Nechce, aby se zapojil do války. Chce ho ovládat a dělat z něj loutku. To by mohl udělat pomocí jaderných zbraní. Pokud Putin předá jaderné zbraně Bělorusku, bude to mít dva důsledky. Zaprvé mu Lukašenko ještě více padne do rukou, zadruhé bude Evropa považovat Bělorusko za větší hrozbu.
Lukašenko se dokonce obává, že kdyby na Ukrajině umírali běloruští vojáci, mohlo by to velmi rychle vést k protestům uvnitř země. Lukašenko vyšle běloruské ozbrojené síly na Ukrajinu teprve tehdy, až na území Běloruska vznikne silná skupina ruských jednotek.
Zpráva o běloruské KGB
- Nově vydaná zpráva o běloruské KGB popisuje, čeho se příslušníci tajných služeb měli dopustit v posledních letech, včetně bombového útoku na vůz běloruského novináře Pavla Šeremeta z roku 2016. Novinář tehdy zemřel.
- Zpráva obsahuje například detaily z tajných nahrávek šéfa KGB Vadima Zajceva z let 2008–2012, který například říká, že je třeba Šeremeta zlikvidovat a „vyhodit ho do vzduchu“.
- Dokument popisuje také detaily události z roku 2021, kdy běloruský režim přinutil k přistání letadlo na trase z Atén do Vilniusu a zatkl běloruského disidenta a novináře Ramana Prataseviče.
- „KGB a GUBOPIK (další běloruská bezpečnostní služba, pozn. red.) jsou zodpovědné za smrt, porušování lidských práv a teroristické praktiky. Jsou hrozbou pro Česko a musí být v České republice klasifikovány jako teroristické organizace,“ stojí ve zprávě.
Co sledujete nově vydanou zprávou o činnosti běloruské KGB?
Cílem zprávy je přimět evropské země, včetně České republiky, aby KGB a také GUBOPIK, což je hlavní ředitelství pro boj s organizovaným zločinem a korupcí, označily za teroristické organizace.
Jako zástupce naší vlády jsem odpovědný za tlak na trestní vyšetřování režimu. Je velmi důležité na to tlačit.
