Článek
„Ukazuje to, že partyzánské podzemní hnutí v Bělorusku funguje a pracuje a že je dál schopno pomáhat Ukrajině proti agresi putinovského Ruska,“ řekl Seznam Zprávám k údajnému nedělnímu incidentu na běloruském letišti běloruský disident Pavel Latuška. Ten je členem exilového přechodného kabinetu Svjatlany Cichanouské.
S drony a bombami proti ruskému letadlu
Partyzáni bojující proti režimu Alexandra Lukašenka na vojenském letišti Mačuliščy u Minsku tvrdí, že výbušninami vážně poškodili výzvědné letadlo A-50, jehož pomocí Rusové monitorují vzdušný prostor nad Ukrajinou a určují cíle leteckých úderů. O incidentu dosud neexistuje věrohodný důkaz, ovšem serveru Zerkalo potvrdili zvuky výbuchů místní obyvatelé.
Latuška dodal, že běloruského diktátora podle jeho informací zpráva o útoku na letadlo rozčílila. „Lukašenko svolal mimořádnou schůzku velení armády, speciálních sil, KGB a dalších a byl tou událostí velmi rozhněvaný,“ řekl redakci.
Právě v pondělí režimní prokurátor navrhnul u soudu Latuškovi i Cichanouské trest 19 let za vedení protestů proti zfalšovaným volbám v roce 2020.
Z ranní schůzky u Lukašenka se objevil i záznam, na kterém autoritář plísní ozbrojené složky a požaduje od nich „nejpřísnější disciplínu“. „Ve světle vnitřních a především vnějších událostí“ volal také po přísnější ochraně státních hranic.
K čemu slouží A-50?
Berijev A-50 je tzv. letadlem včasné výstrahy (AWACS), které může sloužit k výzvědným účelům, tedy například k hledání či sledování cílů na nepřátelském území, ale i k obraně. Význam letadla rozebíráme v samostatném textu:
Propaganda mlčí
O samotném incidentu ovšem běloruský režim i jeho propaganda zatím mlčí. Věc nekomentovalo ani běloruské ministerstvo obrany. Zástupce rezortu ale podle server The Moscow Times k věci pouze uvedl, že se „nic hrozného nestalo“.
K údajnému incidentu na vojenském letišti Mačuliščy, které leží 12 kilometrů od Minsku, se v neděli odpoledne přihlásila opoziční organizace ByPol, kterou tvoří bývalí příslušníci běloruských bezpečnostních složek.
ByPol také varoval před postihy, které hrozí za šíření zpráv o poničení letadla. Represivní aparát režimu Alexandra Lukašenka podle organizace aktivně pátrá po autorech zpráv či komentářů na sítích. Cenzura zároveň informace o Mačuliščy promazává.
„Drazí Bělorusové, buďte opatrní. Dodržujte digitální obezřetnost a nevystavujte se zbytečnému nebezpečí tím, že budete publikovat komentáře pod zprávami,“ varoval ByPol.
Lidskoprávní organizace Vjasna informovala, že ve městě Mačuliščy, u kterého vojenské letiště leží, v neděli večer bezpečnostní složky zadržely Kryscinu Maksimenkovou. O důvodech ani místě jejího zadržení není nic známo.
Úspěch jako zničení křižníku Moskva
Zprávu ByPolu o sabotáži už ocenil mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat. „Pro Ukrajinu je to ale určitě dobrá zpráva,“ uvedl.
Analytik ukrajinské nevládní ukrajinské organizace Informační vzdor Aljaksandr Kovalenko významem přirovnal možné poškození letadla k loňskému potopení ruského křižníku Moskva.
Jako o „významné operaci partyzánů“ píše o údajné akci také Pavel Usau, běloruský politolog z Varšavské univerzity. „Jde o zásah přímo do srdce ruské vojenské přítomnosti v Bělorusku. To, kdo to udělal, je rána pro Lukašenkovu image. Jeho generálové dostali velkou facku,“ podotknul Usau ve vysílání Euroradia.
Běloruská novinářka Hanna Ljubaková americkému týdeníku Newsweek řekla, že pokud je zpráva o útoku běloruských partyzánů na letadlo pravdivá, vyvolá to u ruského vedení pochybnosti o schopnosti Lukašenkova režimu postarat se o ruskou vojenskou techniku.
Vztahy s Polskem na bodu mrazu
Podrážděnou reakci běloruského diktátora vzbudilo uzavírání polských hranic pro nákladní dopravu. Vztahy zemí se dál zhoršují.
Lukašenkovi kvůli incidentu už v neděli údajně volal ruský prezident Vladimir Putin. Uvedl to oblíbený anonymní telegramový kanál General SVR, který tvrdí, že zveřejňuje zákulisní informace o Putinovi. Jeho spekulace se ale nedají ověřit.
Kanál uvádí, že Putin z události na letišti nepřímo činí zodpovědným Lukašenka. Běloruský diktátor zároveň od šéfa Kremlu měl dostat pokyn, aby se opětovně zamyslel nad přímým zapojením Běloruska do války.
K čemu mělo na letišti dojít?
Zprávy z Běloruska nelze v podmínkách diktatury nezávisle ověřit. O údajné sabotáži na vojenském letišti Mačuliščy informovala v neděli odpoledne zmíněná skupina ByPol, jež náleží k běloruským demokratickým silám a dosud zveřejňovala spolehlivé informace.
V neděli mezi 8:40 a 9. hodinou letištěm zazněly dvě hlasité rány. Místní obyvatelé o nich informovali v kanálech v aplikaci Telegram a potvrdili je také už zmíněnému serveru Zerkalo. Následovaly i zprávy o sanitce a velkém nasazení vojska.
Běloruské letecké základny.
„Polovina Mačuliščy je uzavřená. Všude jsou vojáci. Viděli jsme pět vojenských vozidel s automatickými zbraněmi. Všechna auta a mikrobusy se zastavují, kontrolují se tašky a kufry,“ informovali o dění místní obyvatelé.
Přísnější kontrola hranic
To, že u Minsku skutečně došlo k mimořádnému incidentu, podle serveru Zerkalo potvrzuje vícero na sobě nezávislých zdrojů.
Pohraničníci také podle Rádia Svoboda dostali pokyny k důslednějším kontrolám lidí vyjíždějících ze země. Uvedlo to Rádio Svoboda. Ráno se objevily i zprávy o kontrolách na silnicích asi 30 kilometrů od hranic s Ukrajinou.
„V důsledku dvou výbuchů došlo k poškození přední a střední části letadla, poškození avioniky a antény radaru. Škody jsou vážné, letadlo rozhodně nikam nepoletí,“ tvrdí bez dalších podrobností nebo důkazů ByPol.
Ruské výzvědné letadlo A-50.
Její šéf a de facto běloruský exilový ministr vnitra Aljaksandr Azarau pak běloruským nezávislým médiím upřesnil, že partyzáni na letadlo z dronu shodili dvě výbušná zařízení, a že stroj utrpěl těžké škody.
„Rusko je náš společný nepřítel, proti kterému bojujeme společně s Ukrajinci. A bojujeme za nezávislé Bělorusko,“ podotknul. Sabotáž měli provést partyzáni v rámci dlouhodobého plánu boje s diktaturou nazvaného Peremoha (Vítězství).
Ruský nacionalistický kanál Cargrad uvedl, že útok měl proběhnout šesti drony najednou, z nichž ale většinu Rusové sestřelili. Počet dronů Azarau nepotvrdil, v rozhovoru pro Rádio Svoboda ale řekl, že partyzáni už jsou v bezpečí za hranicemi Běloruska.
Bude režim hledat viníky?
To, že se o věci zatím nezmiňují režimní média a provládní blogeři, Azarau odůvodnil jejich obavami. „Bojí se. Je to pro image Lukašenka a ruské armády tvrdá rána. Může to podkopat důvěru lukašenkovců ve výhru Ruska. Neumí si s tím teď poradit,“ domnívá se exilový politik.
Dodává, že režim teď mohou označit za viníka velitele vojenské jednotky z letiště a vyloučené není ani zadržení aktivistů a jejich obvinění z účasti na plánu Peremoha
V ruskojazyčných kanálech se objevila i verze, že za útokem stojí Ukrajinci, podle Azaraua ale není pravdivá.
„Kdybychom nevěděli s jistotou, že šlo o běloruské partyzány, nic bychom nezveřejňovali. Lukašenkovci tvrdí, že nás ovládají cizí tajné služby, ale to není pravda. Běloruští partyzáni pracují samostatně,“ komentoval věc šéf ByPolu. Lukašenkův režim se podle něj dočká ještě dalších diverzních akcí.
Jsem pyšná, píše Cichanouská
V rozhovoru pro polský list Rzeczpospolita Azarau ještě dodal, že letadlo A-50 patří mezi nejdůležitější stroje ruského letectva. „Skenuje situaci nad Dněprem a řídí raketové údery. Když startuje, startují také bombardéry s raketami Kinžal, kterým A-50 určuje cíle,“
Poradce exilové lídryně běloruských demokratických sil Svjatlany Cichanouské Franak Viačorka označil údajné události v Mačuliščy za „nejvýznamnější diverzní akci od začátku roku 2022“.
Cichanouská na twitteru přímo napsala, že je na běloruský odpor proti „ruské hybridní okupaci“ a na zápas o svobodu pyšná.
