Lovec nacistů ve Francii zvažuje volbu krajní pravice. Nebezpečí vidí vlevo

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Serge Klarsfeld je světoznámý lovec nacistů a historik holokaustu, který se zasloužil o zdokumentování holokaustu, aby pomohl stíhat válečné zločince. Od 60. let minulého století se významně zasazuje o uctění památky židovských obětí z Němci okupované Francie.

Může tak působit překvapivě, že celoživotní bojovník proti myšlenkám nacismu, jehož otec zemřel v koncentračním táboře v Osvětimi, v rozhovoru obhajoval Národní sdružení Marine Le Penové, jejíž otec byl naopak soudem opakovaně uznán jako antisemita.

Osmaosmdesátiletý Klarsfeld pro italský deník La Stampa uvedl, že v prvním kole parlamentních voleb, které se bude konat v neděli 30. června, sice opět podpoří Obnovu, stranu prezidenta Emmanuela Macrona, nicméně pokud by se měl ve druhém kole rozhodovat mezi Národním sdružením a levicovým seskupením Nová lidová fronta, „neváhal by hlasovat“ pro stranu Le Penové.

Prohlásil, že Nové lidové frontě - která je podle předvolebních průzkumů druhá, přibližně o tři procentní body za Národním shromážděním - dominuje La France Insoumise a Jean-Luc Mélenchon. Radikální levice prý přešla k antisemitismu a antisionismu, a to představuje nebezpečí. Klarsfeld si prý je „jistý“ že Mélanchon je antisemita a proti Izraeli. Strana Le Penové již podle něj není krajně pravicovou, nýbrž pouze populistickým uskupením, které podporuje Židy a Izrael.

Deník The New York Times upozornil na to, že ještě v roce 2022 Klarsfeld spolupodepsal článek s titulkem „Ne Le Penové, dceři rasismu a antisemitismu“.

Otec Marine Le Penové Jean-Marie Le Pen byl skutečně opakovaně soudně uznán jako antisemita. Třeba v roce 2018, kdy prohlásil, že nacistické plynové komory byly pouhým detailem druhé světové války. Národní shromáždění, dříve pod jménem Národní fronta, bylo s antisemitskými názory spjato i přes druhého ze svých zakladatelů, a sice Pierra Bousqueta, který byl za druhé světové války členem francouzské divize Waffen-SS.

S tím spojený mediální obraz a jistý antisemitský cejch držel v otázkách Izraele a Židů stranu ostrakizovanou od hlavního politického proudu. I v těchto otázkách se však vnímání posunulo s útokem teroristického hnutí Hamás na Izrael loni 7. října.

Deník Wall Street Journal tak upozorňuje, že nové výroky Serge Klarsfelda, jehož lze prý ve Francii považovat za morální autoritu, ilustrují hlubší nálady ve francouzské společnosti. Útoky Hamásu a následná izraelská ofenziva v Gaze měly ve Francii hluboký dopad a prohloubily politické rozpory v zemi, kde žije největší židovská komunita v Evropě čítající přibližně půl milionu členů a jedna z největších muslimských komunit.

V posledních dnech uklidnit napětí rozhodně nepomáhá ani nejnovější kauza z minulého týdne, kdy byla v Courbevoie na předměstí Paříže napadena a znásilněna dvanáctiletá židovská dívka. Francouzské úřady vznesly předběžné obvinění z tohoto činu proti třem mladistvým.

Premiér Gabriel Attal už na začátku května informoval, že ve Francii bylo v prvním čtvrtletí roku 2024 zaznamenáno 366 antisemitských incidentů, což je v meziročním srovnání nárůst o tři sta procent.

Národní shromáždění využilo této chvíle k útoku na krajní levici a k tomu, aby veřejnosti předvedlo, že se zřeklo antisemitismu. Předseda strany Jordan Bardella se po útoku zúčastnil pochodu proti antisemitismu a důrazně hájil Izrael.

„Pro Národní shromáždění to byla příležitost, jak se vykoupit,“ řekl Olivier Costa, profesor pařížské univerzity Sciences Po pro Wall Street Journal. Protimuslimská rétorika Národního shromáždění podle něj rezonuje i u části konzervativních židovských voličů.

Mnoho francouzských Židů se však vůči Národnímu shromáždění staví obezřetně. Navzdory prožidovské a proizraelské rétorice vůdců strany se Židé obávají, že antisemitské nálady jsou mezi řadovými členy strany stále silné. Obávají se také, že politika Národního shromáždění poškodí francouzskou ekonomiku. „Není to dobré. Je to jen méně horší,“ řekl Jonathan Behar, dvaačtyřicetiletý francouzský podnikatel.

Mnozí Židé ve Francii vidí jako největší nebezpečí muslimy, a je pro ně tak velmi důležitá imigrační politika země.

A v této otázce jsou lepenovci radikální. Národní shromáždění slibuje omezit práva cizinců legálně žijících ve Francii a zpřísnit přístup k občanství, sociálnímu zabezpečení a bydlení. Strana chce také zvýšit minimální tresty a zavést presumpci oprávněné obrany pro bezpečnostní složky.

Naopak společný program, který představilo uskupení levicových a sociálnědemokratických stran Nová lidová fronta, podle webu France 24 slibuje zaručený přístup ke státní zdravotní pomoci pro migranty bez dokladů a také cesty k legalizaci pro nelegální pracovníky, studenty a rodiče dětí ve škole.

Mezi tím stojí Macron a jeho strana Obnova, která v průzkumech zaostává. Ve snaze sebrat hlasy levicovému uskupení však i on přitvrdil rétoriku a program Nové lidové fronty označil za „totálně imigrační“.