Lodě s ruskou ropou spěchaly do Číny. Příroda byla proti

Kvůli západním sankcím se Rusko snaží najít nové zájemce na trhu s ropou. V tom hodně spoléhá zejména na Čínu a Indii. Při naplňování této strategie Moskva hledá také snazší cesty, jak těmto zákazníkům ropu doručit.

Takzvaná severní cesta přes okrajová moře Severního ledového oceánu by teoreticky mohla být při plavbě na východ Asie asi o dva týdny kratší, tedy o 30 %, ve srovnání s jižní trasou přes Středozemní moře a Suezský průplav, jak vypočítává agentura Bloomberg.

S tím Rusko kalkulovalo, když tudy v červenci vyslalo do Číny přes 200 tisíc tun ropy. Tankery Primorsky Prospect a NS Arctic vyrazily 12. a 14. července z Petrohradu směrem na čínské přístavy Ta-lien a Ž'-čao. Měly tam dorazit zhruba v polovině srpna.

Časový plán se ale musel změnit. Veřejně dostupné údaje o přepravě ukazují, že lodě dorazí do čínských přístavů nejdříve 26. srpna, informuje web Barents Observer. Cestu přes moře Laptěvů a Východosibiřské moře jim totiž zkomplikoval nečekaný mořský led.

Lodě se tak několik dní zdržely u Novosibiřských ostrovů a později také v jižní části Východosibiřského moře. Mnohé oblasti jsou tam v létě standardně bez ledu. Vzhledem k počasí ale může docházet k náhlým změnám, což může některé lodi zaskočit.

„Možná, že vítr zatlačil led k pobřeží a lokálně zvýšil koncentraci, takže podél pobřeží už není souvislý zelený pás,“ řekl serveru Barents Observer expert z odvětví, který si nepřál být jmenován. Podle něj nejsou plavidla v bezprostředním nebezpečí. „Nevypadá to na nějaký arktický horor,“ říká.

Od pátku 11. srpna byly lodě opět v pohybu. Nyní plují jako součást konvoje doprovázeného jaderným ledoborcem Tajmyr.

Nicméně dlouhá a ledová plavba dvou ropných tankerů vyvolává nové otázky o skutečných výhodách plavby po severní trase. Jak NS Arctic, tak Primorsky Prospect na základě své technické specifikace můžou plout jen v příznivých podmínkách.

Povolení k plavbě udělené koncem června tohoto roku ruskou správou Severní mořské cesty uvádí, že lodě mohou samostatně plout pouze ve vodách bez ledu a v podmínkách slabého ledu. Ale ve středních ledových podmínkách si musí najmout eskortu ledoborců.

Podle citovaného odborníka se tak můžou lodě s nízkou odolností vůči ledu, jako tyto dvě, často na severní trase zdržet.

Kromě nevyzpytatelnosti severní trasy dlouhodobě panují obavy i o možné ekologické dopady většího využívání arktické trasy. Ekologické organizace včetně mezivládního orgánu OSN pro změnu klimatu uvádějí, že by nárůst lodní dopravy mohl mít pro region negativní důsledky, včetně vyšších emisí a ohrožení mořských ekosystémů, píše agentura Bloomberg.

Přesto společnost Rosatom a ruští producenti ropy zkoumají další možné přesměrování dodávek ropy z baltských přístavů přes Arktidu.