Lockdowny jako nástroj na kontrolu lidí. Čínský režim si jimi upevňuje moc

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Svět se po dvou letech snaží naučit s koronavirem žít. A pak je tu Čína, kde se kvůli nákaze přes noc zavírají celá města. Klidně i na několik dní, týdnů. A je nepravděpodobné, že se to změní, jak napověděl projev Si Ťin-pchinga na 20. sjezdu Komunistické strany Číny (psali jsme zde).

Také čínská společnost doufala, že prezident alespoň naznačí plány na uvolnění přísné politiky nulové tolerance. Nicméně Si Ťin-pching, který s velkou pravděpodobností získá historicky třetí mandát pro vedení strany i země, prohlásil, že vláda bude na vymáhání covidové politiky dbát dál.

Motivované Si Ťin-pchingovou vůlí se lockdowny měst staly pro běžné Číňany nepředvídatelnou, nestabilní a pekelnou realitou. Uzavírky způsobily ve městech nedostatek jídla, ochromily přístup ke zdravotní péči a tvrdě zasáhly ekonomiku. V některých oblastech se dokonce objevily zárodky vzácných protestů.

Právě politika nulové covidové tolerance definuje v současné době vládu Si Ťin-pchinga jako žádná jiná.

Od března Čína částečně nebo zcela uzavřela 152 měst prefekturní úrovně (obdoba krajských měst). Lockdowny ovlivnily životy více než 280 milionů lidí. Zajímavým faktem je, že 114 ze 152 měst a oblastí bylo uzavřeno teprve od srpna. Počet uzavírek se tedy zvyšoval s blížícím se sjezdem komunistické strany.

Peking je jediným velkým městem, které se vyhnulo úplnému uzavření. Po strmém nárůstu pozitivních případů však v posledním týdnu muselo zavřít několik pekingských obytných budov či obchodních center.

V březnu Čína spustila čtvrtou fázi koronavirových opatření. Je obtížné určit, v čem se jednotlivé fáze liší, jelikož úředníci často měnili terminologie opatření a došlo tím ke zkreslení dat.

Čínští úředníci často nacházeli inovativní metody v pojmenovávání uzavírek. Samotná ohlašovaná nařízení pak byla často velmi kontroverzní. Začala se používat oficiální názvosloví, která měla realitu lockdownu alespoň pocitově učinit o něco přijatelnější. Například „řízené zastavení“, „domácí klid“, „klid v celém regionu“ nebo „zastavení veškerého nezbytného pohybu“.

Později přibyly také termíny jako „dočasná sociální kontrola“, o které úředníci tvrdili, že není lockdownem a nijak každodenní život neomezí. Přesto byli lidé nuceni omezit pohyb s výjimkou nezbytných případů.

V jižní provincii Kuang-tung zase používali označení „řízené uzavření“. V praxi to znamenalo, že v každé čtvrti či obytné budově fungovaly kontrolní body, kde se lidé museli při příjezdu a odjezdu prokazovat propustkou. Ti, kteří v dané oblasti neměli trvalé bydliště, neměli nárok ke vstupu.

Během Svátků jara, období, kdy Číňané cestují po celé zemi a navštěvují své příbuzné, guvernér provincie Che-nan místo přímého zákazu cestování varoval, že ti, kteří se domů vrátí „se zlými úmysly“, skončí v karanténě a poté budou zadržení.

Nyní je Čína podle pekingského vedení ve fázi „vědecké a přesné dynamické nuly“. Co přesně to znamená, nikdo neví. Pravděpodobně se jedná o pokračování politiky „dynamické nuly“, která má za cíl, že Čína v budoucnu nezaznamená ani jeden pozitivní případ za den.

Slovo „dynamická“ značí ochotu režimu reagovat na epidemickou situaci v zemi aktivněji. V praxi to však znamená další řešení pomocí nekonečných lockdownů.

Prvním letošním uzavřeným městem se stalo turistické centrum Si-an. Domov 13 milionů lidí zůstal zavřený celý měsíc. Poté byla v březnu uzavřena Šanghaj. Uzavírka měla trvat méně než týden, nicméně 25 milionů obyvatel Šanghaje zůstalo doma celé dva měsíce.

Čínský přístup přináší i lehce bizarní situace. V září museli obyvatelé Čcheng-tu ve svých domovech přečkat zemětřesení. Jinde byli záchranáři nuceni provádět koronavirové testy předtím, než mohli zachránit ty, kteří je volali o pomoc. Ve stejném měsíci stovky tisíc obyvatel dvou měst v oblasti Šan-si čelily uzavření i přesto, že úřady nezaznamenaly ani jeden pozitivní případ.

Peking trvá na tom, že politika „dynamické nuly“ slouží k větší variabilitě zvolených opatření. Realita je však taková, že mezi diktátem z Pekingu a realitou v terénu nastává rozkol. Několik lockdownů vyhlášených lokálními úřady chybělo v oficiálních prohlášeních centrální vlády. Takto bylo například uzavřeno město Šen-čen a v něm 17 milionů obyvatel na celý týden.

Je možné, že úředníci centrální vlády na sebe nechtějí plošnými opatřeními upozorňovat, kdežto lokální úředníci používají plošná opatření k tomu, aby epidemická ohniska rychle podchytili.

Experti tvrdí, že je čínská byrokracie více centralizovaná. Během vlády Si Ťin-pchinga nastal odklon od decentralizace, která šla ruku v ruce s ekonomickými reformami. V současné době úředníci Si Ťi-pchingovu vůli plní se zápalem a horlivostí.

„Za účelem přežití musí lokální úředníci implementovat Si Ťin-pchingovu vůli i přes možné ničivé následky,“ řekla pro BBC politoložka z Michiganské univerzity Yuen Yuen Ang.

„Lokální úředníci jsou motivováni strachem z trestu a nutkáním projevit loajalitu,“ dodal pro BBC Wu Guoguang, čínský odborník ze Stanfordské univerzity.

„Čínská strategie v boji s pandemií představuje politickou kampaň demonstrující loajalitu k Si Ťin-pchingovi,“ uvedl pro New York Times profesor z Hongkongské univerzity.

Podle odborníků není náhoda, že počet lockdownů s blížícím se sjezdem vzrostl. „Covid je v Číně politická záležitost,“ řekl pro britské médium William Hurst, profesor z Cambridgeské univerzity.

Precizně zorganizovaný stranický sjezd, který se koná jednou za pět let, je důležitou událostí pro další směřování Číny. Proběhne-li sjezd podle plánů nejvýše postaveného muže Číny, dostane Si možnost stát se prvním lídrem strany od Mao Ce-tunga, který bude vládnout i třetí období.

Sjezd je důležitým momentem pro budoucnost čínských komunistů. A ti nechtějí, aby oslavu jejich režimu zmařil covid-19. Vládní představitelé tvrdí, že politika „dynamické nuly“ zachraňuje životy. Zvýšená četnost plošných opatření sloužila tedy k tomu, aby sjezd proběhl bez sebemenších problémů a potvrdil, že je vládní politika pro boj s nákazou správná.

„Lockdown Šanghaje ze začátku tohoto roku pomohl zabránit rozšíření nákazy,“ řekl pro BBC ředitel epidemiologického centra na Hongkongské univerzitě Benjamin Cowling. Podle něj je čínský přístup neudržitelný z důvodu velké ekonomické ztráty, která během uzavření měst vzniká.

Udržení desítek milionů lidí doma pomáhá držet počet případů nákazy nízký. Avšak rozhodnutí sahat k lockdownům, když se celý svět otevírá, ukazuje, jak málo je Čína na svět po pandemii připravená.

Experti na zdravotnictví jsou toho názoru, že kdyby šlo čínské vládě o záchranu životů, kladla by čínská vláda důraz na vakcinaci jako ostatní země. Čína odmítla tlačit na očkování svých obyvatel.

Politika nulové covidové tolerance měla na pozadí největší čínské politické události tohoto roku ukázat, jak pevný je komunistický režim a kam až sahá jeho schopnost kontroly jeho obyvatel.

Profesor Hurst z Cambridgeské univerzity očekává, že současná opatření budou trvat minimálně do března příštího roku, kdy zasedne obdoba českého parlamentu a zvolí Si Ťin-pchinga jako prezidenta pro třetí období v řadě.

„Lockdowny slouží jako prevence před rychlým šířením koronaviru, ale také představují úžasný nástroj sociální kontroly,“ dodal Hurst pro BBC.