Hlavní obsah

Do 2. kola litevských prezidentských voleb postupují Nauséda a Šimonytéová

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Litevský prezident Gitanas Nauséda.

V prvním kole litevských voleb nezískal nikdo více než 50 %. Je tak jisté, že se prezident a premiérka budou ucházet o hlasy voličů i v druhém kole, píše server Delfi.lt. To je plánované na 26. května.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V druhém kole litevských prezidentských voleb se utká dosavadní hlava státu Gitanas Nauséda s premiérkou Ingridou Šimonytéovou. Žádný z kandidátů totiž v nedělním prvním kole hlasování nezískal nadpoloviční většinu hlasů. Po sečtení 1882 okrsků z 1895 to píší litevská média.

Výsledky litevské ústřední volební komise v pondělí 3:30 SELČ ukázaly, že pro Nausédu hlasovalo 44,31 % voličů. Šimonytéová ho následuje s větším odstupem, získala 19,58 % hlasů. Na třetím místě je právník a politik Ignas Végélé s 12,47 % hlasů.

Volební účast letos podle průběžných výsledků činila 59,36 %. Je to lepší výsledek než v předchozích letech, stále ale nedosahuje hodnot jako při prvních dvou prezidentských volbách v roce 1993 a 1997, kdy volit přišlo přes 70 procent voličů.

Vybírat prezidenta v Litvě mohlo 2,4 milionu voličů, zhruba 400 tisíc jich žije v zahraničí. O jejich hlasy se ucházelo osm kandidátů. Pokud žádný z kandidátů v neděli nezíská více než 50 procent hlasů, uskuteční se 26. května druhé, rozhodující kolo hlasování.

Průzkumy veřejného mínění podle agentury Reuters počítaly s tím, že v prvním kole žádný z kandidátů nezíská přes 50 % hlasů. Nauséda v nich měl podporu kolem 29 % voličů a jeho nejvýraznější soupeřka a zároveň jediná žena mezi uchazeči o funkci hlavy státu - premiérka Ingrida Šimonytéová - zhruba 14 %.

Hlavními tématy letošní volební kampaně byla invaze ruských vojsk na Ukrajinu a její dopad na národní bezpečnost a dále některá sociálněpolitická témata. Stávající prezident Nauséda patří k silným podporovatelům Ukrajiny. On i Šimonytéová uvedli, že mají doma připravené zásoby potravin pro případ vojenského konfliktu. O tom, že útok ruských vojsk je možný či dokonce pravděpodobný, je přesvědčena více než polovina Litevců.

Spolu s prezidentskými volbami se v Litvě konalo i referendum o změně ústavy a možnosti dvojího občanství. Cílem bylo umožnit občanům Litvy, kteří vlast opustili po roce 1990, zachovat si její občanství. Referendum bude ale patrně neplatné, protože se ho podle průběžných výsledků nezúčastnila požadovaná minimálně polovina voličů.

Doporučované