Článek
Litva plánuje modernizovat a opevnit více než stokilometrovou trasu přes Suvalský koridor, který tvoří na jihu Litvy hranici s Polskem. Pás se kvůli své poloze považuje za jeden z nejzranitelnějších bodů Severoatlantické aliance a je také jedním z nejpravděpodobnějších míst pro potenciální ruský útok na Evropskou unii a NATO, píše server Politico.
Jedná se o rovinatou oblast s venkovským, zemědělským charakterem. Linie však představuje jediné pozemní spojení třech pobaltských zemí – Litvy, Lotyšska a Estonska – s ostatními členskými státy Evropské unie a NATO. Pás zároveň odděluje ruskou Kaliningradskou oblast od Běloruska, blízkého spojence Kremlu.
Umístění dělá z hranice jedno z nejvýznamnějších strategických míst na území Aliance. Už dříve dostala polsko-litevská hranice přezdívku „evropská Achillova pata“.
Pokud by ruská vojska obsadila Suvalský koridor, pobaltské země by zůstaly odříznuté.
Litvu a Polsko spojují přes tuto hranici dvě silnice. Jedna vede z litevského města Kaunas do Varšavy a je součástí vojenského koridoru Via Baltica. Druhá spojuje hlavní město Vilnius a polské město Augustów. „Tyto silnice jsou pro nás z bezpečnostního a obranného hlediska klíčové,“ řekl pro server Politico náměstek litevského ministra obrany Tomas Godliauskas.
Litva proto nyní ve spolupráci s Polskem modernizuje silnici na trase Vilnius–Augustów, aby splňovala standardy umožňující jak civilní, tak vojenské využití. Modernizovaná silnice má být podle Godliauskase další možností pro zajištění lepší logistiky v krizových časech.
V současné době slouží jako dva hlavní kanály pro vojenský pohyb zmíněný koridor Via Baltica a projekt Rail Baltica, v rámci kterého se buduje vysokorychlostní železniční spojení mezi Pobaltím a Polskem. Železnice má sloužit k přepravě vojenského materiálu a personálu i pro potenciální evakuaci civilního obyvatelstva v případě války.
Úsilí Litvy je součástí širší evropské snahy investovat do infrastruktury dvojího využití, která slouží civilním a vojenským účelům. Podobné projekty realizuje také Španělsko, Belgie nebo Slovensko, uvedl server Politico. Eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius uvedl, že Evropská unie bude muset investovat nejméně 70 miliard eur na úpravu svých železničních, silničních, námořních a leteckých koridorů.
Zabezpečení hranic
Litva kromě zlepšení mobility v rámci projektu Suvalského koridoru jedná o zavedení nových bezpečnostních opatřeních na hranicích s Kaliningradem a Běloruskem. Šlo by například o zavedení silničních kontrolních stanovišť nebo zátaras z cementu.
Bezpečnostní opatření by se netýkala pouze fyzické obrany. Země přemýšlí také o opatřeních proti rušení a falšování GPS signálu ze strany Ruska, které v oblasti ovlivňuje civilní letectví a navigační systémy.
Godliauskas ujistil, že prioritou zůstává zajištění svobody pohybu vojsk a zboží po obou silnicích. Podle něj bude zřejmě Rusko práce na zabezpečení hranic pečlivě sledovat.
Tři roky práce
Celý rozsah projektu zahrnuje rekonstrukci 113 kilometrů silnice a renovaci osmi mostů. Náměstek litevského ministra dopravy Roderikas Žiobakas nedávno Politicu sdělil, že mělo být hotovo do roku 2028. Godliauskas ale upozornil, že plánovaný časový rámec se může u takového nadnárodního projektu prodloužit. I přesto doufá, že geopolitická situace, litevský zájem a schopnosti Polska umožní harmonogram dodržet.
Litva doufá, že na projekt získá finanční podporu Evropské unie. Godliauskas uvedl, že země bude společně s Polskem, Estonskem a Lotyšskem prosazovat, aby měly projekty prioritu v příštím víceletém rozpočtu EU.
Přestože je projekt v souladu s cíli Evropské unie a NATO v oblasti vojenské mobility, není oficiálně součástí programů žádné z těchto organizací. Místo toho je financován jako bilaterální iniciativa polského a litevského ministerstva dopravy a obrany. Litva bude investovat do úseku až ke své hranici a požaduje, aby Polsko modernizovalo svou část silnice do města Augustów tak, aby splňovala požadované vojenské standardy. Polsko se k tématu nevyjádřilo.
