Článek
„Budeme samozřejmě jednat s USA, abychom zajistili, že americké rotující síly budou v Litvě permanentně,“ uvedl Nauséda na tiskové konferenci. „To by byly nejlepší podpora bezpečnosti a způsob odstrašení, které by NATO mohlo poskytnout nejen Litvě, ale celému regionu,“ doplnil prezident.
Od roku 2019 se v pobaltské zemi podle Reuters střídají americké bojové skupiny o síle asi 500 vojáků.
Nizozemská ministryně obrany Kajsa Ollongrenová zároveň ve středu oznámila, že Nizozemsko zvýší počet vojáků sloužících v rámci NATO v Litvě z aktuálních 270 na 350.
Nizozemští vojáci jsou součástí vícenárodního bojového praporu NATO, který v Litvě působí pod velením Německa od roku 2017, kdy Severoatlantická aliance v reakci na anexi ukrajinského poloostrova Krym Ruskem rozmístila čtyři takové prapory v Polsku a pobaltských zemích. V Litvě jsou přítomni také čeští vojáci.
Zvýšení počtu svých vojáků v Litvě až o 350 avizovalo v pondělí také Německo. Americký prezident Joe Biden minulý týden schválil rozmístění 3000 amerických vojáků v Polsku, Německu a Rumunsku. Šéf NATO Jens Stoltenberg zároveň v pondělí zopakoval, že aliance zvažuje rozmístění nových stálých sil ve své východní části.
NATO a USA reagují na napětí způsobené velkým množstvím ruských jednotek shromážděných u ukrajinské hranice. Moskva na svém území poblíž Ukrajiny shromáždila zhruba 100 tisíc vojáků, dalších 30 tisíc podle NATO vyslala do Běloruska, v němž ve čtvrtek zahájí společně s běloruskou armádou cvičení.