Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
V Evropě se letos podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského odehrálo na 500 podezřelých incidentů, z toho až 100 lze připsat Rusku. Řekl to novinářům v Bruselu před jednáním se svými kolegy ze Severoatlantické aliance. Tématem jejich dnešní diskuze budou právě hybridní hrozby ze strany Ruska.
„Musíme do Moskvy vyslat jasný signál, že to nebudeme tolerovat,“ uvedl Lipavský.
Generální tajemník NATO Mark Rutte již v úterý zmínil, že tématem nadcházejícího dvouhodinového jednání ministrů budou právě i hrozby ze strany Ruska, kterým členské státy Aliance čelí. Jde podle něj o nejrůznější sabotáže a kybernetické či hybridní útoky.
„Chtějí nás zastrašit. Žádná z těchto akcí nás ale neodradí od podpory Ukrajiny či posílení naší vlastní obrany,“ prohlásil Rutte s odkazem na pokračující alianční podporu země, která se už přes tisíc dní brání ozbrojené agresi sousedního Ruska.
„Spojenci z NATO budou těmto hrozbám čelit společně prostřednictvím řady opatření, včetně většího sdílení zpravodajských informací a lepší ochrany naší kritické infrastruktury,“ dodal generální tajemník Aliance.
Ruské sabotáže
Ruské sabotáže mají podle bývalého generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga za cíl odradit Evropu od podpory Ukrajiny. Souhlasí s ním i analytici a experti na hybridní válku. Dodávají však, že nemusí jít o jediný cíl.
Česká republika v rámci EU prosazuje omezení pohybu ruských diplomatů v evropském schengenském prostoru bez vnitřních hraničních kontrol. Právě to by mohl být podle Lipavského jeden ze způsobů, jak se hybridním útokům ze strany Moskvy bránit.
Záměr, aby Evropská unie omezila pohyb ruských diplomatů, prosazuje Česko už skoro rok. Ruští diplomaté by podle návrhu dostávali víza a povolení k pobytu, která jim umožní pohyb pouze v rámci hostitelské země, a nikoli po celém Schengenu.
„Jde o návrh, který by měl přispět k tomu, aby se omezily špionážní aktivity Ruska v Evropě,“ prohlásil již dříve Lipavský. Záměr podporují Rumunsko, Polsko, Dánsko, Nizozemsko i pobaltské státy.
Některé země, například Německo, Maďarsko či Itálie, ale mají s tímto opatřením problém, obávají se zejména recipročních kroků ze strany Moskvy.
Sabotáže a diverzanti
Polsko má za sebou vyhrocenou volební kampaň, ve které se řešila bezpečnost, sabotáže, diverzanti a hrozby z Běloruska a Ruska i kolaboranti nebo „užiteční idioti Kremlu“ na domácí politické scéně.
