Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Bolot Temirov zasvětil celý svůj život rozkrývání korupčních kauz ve vyšších patrech kyrgyzské politiky.
S nadějnou revolucí v roce 2021, kdy se do čela země dostal dříve vězněný politik Sadyr Žaparov, věřil on i další obyvatelé ve zlepšení demokracie. Netrvalo ale dlouho, než se ukázalo, že problémy se spíše prohlubují, včetně sílícího tlaku na svobodná média.
„Začali jsme si všímat, že jsme byli sledováni bezpečnostními složkami. Objevovala se podezřelá auta, a nakonec jsme zjistili, že máme odposlouchávací zařízení v kanceláři, našich domech i vozech,“ popisuje pro Seznam Zprávy novinář, který ve svém projektu Temirov Live nadále pracoval na rozkrývání korupčních případů týkajících se vysoce postavených politiků.
Tlaku čelil i z dalších stran, například na sociálních sítích se vůči němu zvedla vlna nenávisti kvůli publikovaným projektům.
Kyrgyzstán dlouho působil jako jakýsi ostrov demokracie v postsovětské střední Asii. Svobodná práce novinářů ovšem narážela na své limity, a i sám Temirov byl krátce před revolucí napaden třemi muži poté, co vydal kritický článek o někdejší vládě.
Začátkem roku 2022 zveřejnil významnou kauzu o šéfovi kyrgyzských tajných služeb GKNB Kamčybekovi Tašijevovi, jehož příjmy měly podle zjištění novinářů pocházet z podplacených zakázek státní ropné společnosti.
Jen pár dnů poté proběhla v novinářově kanceláři razie, při níž tajné služby u Temirova údajně našly balíček s drogami. On sám dodnes tvrdí, že mu ho podstrčili, čemuž měl nasvědčovat i negativní test na přítomnost návykových látek v krvi.
Úřady nicméně Temirova zatkly a celé redakci zabavily počítače a další technické vybavení. Postupem času se k obvinění přidalo i údajné padělání dokumentů za účelem získání kyrgyzského občanství, kterého se měl novinář dopustit už v roce 2008.
Temirov, podobně jako řada dalších Kyrgyzů, je oficiálně občanem Ruska. Průběh vyšetřování strávil v domácím vězení, což značně komplikovalo jeho práci.
Kyrgyzstán je neodbytně napojen na Rusko
Kyrgyzstán se stal rok po začátku ruské agrese na Ukrajině domovem asi 30 tisíc Rusů. Hlasití odpůrci režimu i muži, kteří se chtěli vyhnout povolávacímu rozkazu, uprchli kvůli režimu ruského prezidenta Vladimira Putina. I v této postsovětské republice je však chapadla Kremlu dohánějí.
Snaha zastrašit nezávislá média
Nezávislá média doma i v zahraničí se za Temirova postavila a obvinění označila za politicky vykonstruovaná, což kyrgyzské úřady důrazně odmítaly. Ukázalo se také, že jeho médium měsíce skutečně čelilo sledování, aniž by k tomu měly bezpečnostní složky povolení.
Temirov se během procesu odvolával na to, že kyrgyzské úřady se aktivně snaží potlačovat v zemi svobodu projevu tím, že proti novinářům vznášejí vymyšlená obvinění.
Po několika měsících tahanic, kdy mu hrozilo až 20 let vězení, došel ke stejnému závěru i soud, a obvinění byla stažena. Ve stejnou chvíli rozhodl také o Temirovově vyhoštění ze země a deportaci do Ruska.
Obhájci vyjádřili znepokojení nad průběhem procesu, během něhož byl jejich klient vyhoštěn ze země. Úřady mu neumožnily setkat se s rodinou, ani si vyzvednout osobní věci. Výbor na ochranu novinářů a Mezinárodní partnerství pro lidská práva navíc vyjádřily obavy o Temirovovu bezpečnost, neboť mu v Rusku coby nezávislému novináři hrozí další pronásledování.
Od té doby se Temirov věnuje investigativě na dálku, zatímco jeho kolegové zůstávají v Kyrgyzstánu.
„Už jsou to dva roky, co jsem byl naposledy v Kyrgyzstánu a viděl své kolegy i známé. Snažíme se v naší práci pokračovat, sdílet nadále naše projekty co nejkreativnějším způsobem a rozšiřovat povědomí o tom, jak současná vláda funguje. Ale je to samozřejmě velmi těžké,“ přibližuje Temirov.
Podobně jako je to například velmi populární v Rusku, i on sdílí většinu svých projektů na platformě YouTube. Investigativy jsou tak jsou prezentovány ve vysvětlujících videích, která připomínají obsah zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Temirovovy aktivity ocenilo i americké ministerstvo zahraničí, které ho označilo za předního bojovníka proti korupci a za svou práci v Kyrgyzstánu získal mezinárodní ocenění „Anti-Corruption Champions Award“.
Souběžně s jeho procesem se stav demokracie v zemi zhoršoval. „Během tří let své vlády dokázal nový prezident představit a implementovat všechny zákony, které ten předchozí chtěl, ale už nestihl. A dokonce i mnohem přísnější opatření,“ líčí novinář.
„Protesty ve velkých městech jsou například velmi omezené a účast na nich může být i trestná. Pokud se také vyjádříte negativně proti vládě, budete pravděpodobně stíháni nebo vás navštíví bezpečnostní složky,“ popisuje současný stav svobody slova v Kyrgyzstánu.
Likvidace médií po ruském vzoru
Bolot Temirov přitom nebyl jediný, na koho se režim zaměřil. Ve stejnou dobu úřady zasahovaly také proti právničce a aktivistce Leile Nazgül Seiitbek a populární blogerce Batmakan Žolbolduevové. Obě se vyjadřovaly kriticky vůči vládě a byly zadrženy na základě údajně vykonstruovaných obvinění, což následně úřady rozšířily taktéž o podezření z falšování osobních dokladů.
Současný prezident Žaparov i šéf tajných služeb se k moci dostali po vlně protestů na konci roku 2020. Ty vypukly po kontroverzních parlamentních volbách, kdy mezinárodní pozorovatelé a aktivisté hlásili četná porušení demokratických volebních procesů – politici si například kupovali hlasy za láhve alkoholu.
UK is disappointed by today’s verdict to deport Bolot Temirov and his immediate detention. Kyrgyzstan’s tradition of freedom of expression is written into its Constitution pic.twitter.com/ynnr6loNCt
— UK in Kyrgyzstan 🇬🇧🇰🇬 (@ukinkyrgyzstan) November 23, 2022
Přestože na první pohled hlásaly nové politické síly změnu, během prvních měsíců své vlády přijaly novou ústavu, která oproti té předešlé poskytuje mnohem více pravomocí hlavě státu, či schválily zákon limitující svobodu slova.
V mnohém se tak středoasijská země podobá Rusku. Navíc svoboda sdělovacích prostředků, jak ukázal právě i Temirovovův případ, zůstává v Kyrgyzstánu v poslední době napadána vládou, a úřady se stále více snaží kontrolovat a cenzurovat hromadné sdělovací prostředky.
Omezením tak kvůli článkům, jež nesouzní s výkladem vlády, čelí například i kyrgyzská služba Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda. Politici totiž přišli se zákonem o ochraně před nepravdivými informacemi, který při svém přijetí v srpnu 2021 vyvolal značnou kritiku a velmi nápadně připomíná ruskou verzi, která je nyní hojně využívána v souvislosti s válkou na Ukrajině.