Článek
Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC) na tiskové konferenci ve švýcarském Interlakenu představil závěrečný souhrn své šesté hodnotící zprávy. Dokument shrnuje závěry z několika již vydaných částí zprávy věnovaných klíčovým oblastem, takže přináší přehled o fyzikálních základech, možných dopadech a adaptaci i mitigaci (zmírnění dopadů) změny klimatu.
„Lidstvo se pohybuje na tenkém ledě. Ten led velmi rychle taje. Jak uvádí dnešní zpráva IPCC, člověk je zodpovědný prakticky za veškeré globální oteplování posledních 200 let. Tempo růstu teploty v posledních 50 letech je nejvyšší za poslední dva tisíce let. Koncentrace oxidu uhličitého je nejvyšší za nejméně dva miliony let,“ řekl na úvod představení zprávy generální tajemník OSN António Guterres.
Klimatickou změnu Guterres přirovnal k „časované bombě“, která „tiká“. Právě nyní zveřejněná zpráva IPCC je nicméně podle něj návodem, jak tuto bombu zneškodnit. „Je to příručka pro přežití lidstva. Ukazuje se, že udržení hranice 1,5 °C je dosažitelné. Bude to ale vyžadovat obrovský skok v klimatických opatřeních,“ dodal.
Zpráva mimo jiné připomíná, že podle středních odhadů IPCC dojde k překročení kritického limitu oteplení o 1,5 °C ve srovnání s předindustriální érou do deseti let. Jde o hranici, kterou by oteplení nemělo výrazněji přesáhnout podle toho, k čemu se státy zavázaly v Pařížské dohodě.
Pařížská klimatická dohoda
Pařížská konference o změně klimatu se odehrála v prosinci 2015.
Do jednání o nové celosvětové právně závazné dohodě o změně klimatu se zapojily delegace z přibližně 150 zemí.
Celosvětová dohoda byla stvrzena 12. prosince a říká, že cílem je omezit globální oteplování na úroveň výrazně nižší než dva stupně Celsia ve srovnání s předindustriální érou a pokračovat v úsilí o jeho omezení na 1,5 °C.
Aby se cíle podařilo dosáhnout, musí se podle zprávy IPCC dramaticky snížit emise CO2 i metanu. Konkrétně je podle souhrnu potřeba, aby do roku 2030 emise CO2 poklesly o 48 % a emise metanu asi o třetinu.
Pokud se to podaří, nárůst globální teploty se podle zprávy může zastavit zhruba na hranici 1,5 °C. Pak je ale ještě potřeba do padesátých let tohoto století dosáhnout uhlíkové neutrality.
Na tiskové konferenci opakovaně zaznělo, že nejde vůbec o nereálný cíl. „Tato zpráva je zprávou naděje. Máme technologie a nástroje na to, abychom to dokázali,“ řekl například předseda panelu Hoesung Lee.
Naději vidí klimatičtí vědci zejména ve výrazně klesající ceně nízkouhlíkových technologií, jako jsou například solární a větrné elektrárny a baterie. Zpráva nicméně zároveň podotýká, že investice do této a podobných oblastí musí být násobně vyšší. Momentálně podle ní stále teče víc peněz do fosilních paliv než do klimatických opatření.
Analýza
Obyvatelé Madagaskaru se několik let točí ve spirále krizí. Nejhůře dopadají na izolované a těžce zkoušené vesnické komunity. Na vině je nejen změna klimatu, ale i ničivé cyklony a nízká míra pomoci ze strany státu.
„Blížíme se bodu, z něhož není návratu. Jsme na vrcholu zvratu, ale ještě není pozdě. Loňská zpráva IPCC jasně ukázala, že je možné omezit globální oteplování na 1,5 °C pomocí rychlého a hlubokého snížení emisí ve všech odvětvích světové ekonomiky,“ řekl k tomu Guterres.
Klíčovou otázkou podle vědců momentálně není, jestli se podaří zamezit oteplení nad 1,5 °C, ale jestli se zhruba na této hranici oteplování zastaví, nebo bude pokračovat dál až nad 2 °C, což je považováno za bod zlomu, kdy může docházet ke kolapsu mnoha planetárních systémů.
Český zástupce v IPCC Radim Tolasz v přenosu pro tiskovou konferenci v Praze připomněl, že Česko se otepluje zhruba o 100 % víc ve srovnání s globálním průměrem. „Pokud by se tedy do roku 2100 globálně oteplilo o nějakých 2,2 °C až 3 °C, v Česku to bude znamenat oteplení o nějakých pět stupňů,“ řekl klimatolog z Českého hydrometeorologického ústavu.
