Článek
Maďarský premiér Viktor Orbán několik dní před summitem Evropské unie avizoval, že evropské země musí – v souladu s postojem amerického prezidenta Donalda Trumpa – zahájit s Ruskem rozhovory o okamžitém příměří na Ukrajině. Nikoliv se politicky shodnout na pokračování další pomoci napadené zemi.
„V opačném případě,“ napsal Orbán šéfovi Evropské rady, tedy unijních summitů Antóniu Costovi, „skončí EU v otázce Ukrajiny rozdělená.“
Jinými slovy, maďarský premiér pohrozil, že použije právo veta. Lídři členských států jednají na svých summitem konsenzem a každý z nich tak může rozhodnutí ostatních zablokovat.
K takové situaci měla EU v minulosti opakovaně velmi blízko. To je také důvod, proč se politici často přou o formulaci jedné věty ve společném prohlášení ze summitu. Usilují o takový závěr své schůzky, pod který se může podepsat všech 27 zástupců.
Sám Orbán už opakovaně zapříčinil pro Unii typické hledání kvadratury kruhu, která prodlužuje reaktivní čas a je zdrojem frustrace mnoha lidí, že je Evropa pomalá a neefektivní.
Orbán „na kávě“
Za zmínku stojí například prosinec 2023, kdy šéf maďarské vlády pohrozil, že zablokuje start rozhovorů Ukrajiny o vstupu do Unie.
Aby se tomuto scénáři předešlo, v klíčový moment ho německý kancléř Olaf Scholz požádal, aby si došel na kávu – a nebyl tak při hlasování o Ukrajině v místnosti. Stalo se, pozvánka pro Ukrajinu pak jednomyslně, souhlasem 26 lídrů, prošla.
Několik týdnů poté Orbán odmítl souhlasit s balíkem mnohamiliardové pomoci Ukrajině. Tehdy si to vyžádalo ještě jeden summit a uvolnění části blokovaných peněz ze strukturálních fondů pro Maďarsko.
Také tento čtvrtek se situace v Bruselu vyvíjela obdobně. Orbán trval na svém odporu proti pokračující unijní pomoci vládě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který byl osobně v místnosti. Reakce ostatních evropských lídrů ale byla jiná.
Krátce poté, co Orbán zvedl svoje veto, ostatních 26 politiků a političek to nezastavilo. Odsouhlasili pokračování pomoci Ukrajině – jako přílohu ke společnému komuniké.
Ruku pro zvedl také slovenský premiér Robert Fico, který Orbánovi krátce sekundoval. Postoj změnil, když ostatní odsouhlasili výzvu, aby se Evropská komise věnovala „potížím s tranzitem plynu“ přes Slovensko.
„Evropská rada jednala o nejnovějším vývoji situace na Ukrajině. Znění uvedené v dokumentu EUCO 10/25 rozhodně podpořilo 26 hlav států a předsedů vlád,“ říká text, pro který zvedl ruku také Orbán, přičemž dokument EUCO 10/25 je ona příloha. O ní se už nehlasovalo, jelikož je to „jen“ příloha.
„Dvacet šest je víc než jedna“
„Znamená to, že Maďarsko je izolované mezi 27 (členskými státy),“ shrnul to následně před reportéry v Bruselu António Costa. „Respektujeme maďarskou pozici, ale je jedna z 27. A 26 je víc než jedna,“ dodal.
„Izolovaná je ve skutečnosti Evropská unie. Maďarsko má dobré vztahy jak se Spojenými státy, tak s Čínou a Ruskem, takže vůbec nejsme izolovaní,“ reagoval na to Orbán.
Ve zmíněné příloze je rozepsána vůle 26 členských států pokračovat v politické, finanční a vojenské pomoci Ukrajině. Jednotlivé vlády chtějí přispět i k bezpečnostním zárukám Ukrajiny a hodlají samy víc zbrojit.
Evropská komise tento týden navrhla uvolnění rozpočtových pravidel a novou unijní půjčku tak, aby si země mohly sáhnout až na 800 miliard eur do obrany. I tento záměr 26 zemí posvětilo, rozhodující ale bude převést deklarace do konkrétních kroků na domácích hřištích a při spolupráci mezi sebou.
Reakce Kremlu
Rusko bude možná muset odpovědět na zbrojní plány Evropské unie. V pátek to podle agentury Reuters prohlásil kremelský mluvčí Dmitrij Peskov, podle něhož výsledek čtvrtečního mimořádného summitu EU znamená militarizaci evropského bloku.
Evropská unie se staví do role protivníka Ruska, takže diskuze o její militarizaci mohou v Moskvě vyvolat znepokojení, citovala mluvčího ruská státní agentura TASS.
Změna i pro Česko
Jak tomu všemu tedy rozumět? Tak, že se Unie proměňuje z klubu svázaného společnou smlouvou a procedurami měřícími všem stejně v „koalici ochotných“. „V dobách existenční krize se úvahy o smlouvách vždy rozplynuly,“ napsal k tomu ředitel evropské pobočky Eurasia Group a přední znalec unijní politiky Mujtaba Rahman.
„Jediné, na čem nyní záleží, je vůle většiny. Chuť vymýšlet technická řešení, která by neustále obcházela Orbánovo veto, rychle klesá,“ dodal Rahman. Obdobná situace nastala v roce 2019 při schvalování Green Dealu; tehdy s ním mělo potíže Polsko, aby ale zbylých 26 neblokovalo, napsalo svoje výhrady jako poznámku „pod čarou“ k summitu.
Zpráva ze čtvrteční noci je důležitá i pro ty české politiky, kteří považují právo veta za klíčový nástroj, jak něčeho v EU dosáhnout. Hnutí ANO, vládní ODS a další strany sází na to, že ostatní se Česku budou muset přizpůsobovat, protože je tu vždycky hrozba veta. V praxi se nyní ukazuje, že to tak není.
Pokud bude na straně většiny států jasná vůle, ve věcech existenčního zájmu – jako je pomoc Ukrajině kvůli širší bezpečnosti na kontinentu – půjdou dál a nebudou čekat na souhlas všech.
