Článek
Smrt abú Bakra Bagdádího, který se prohlásil prvním chalífou Islámského státu (IS), byla v roce 2019 světovou událostí. Zločinec, jenž vyhlásil vznik teroristického chalífátu z balkonu mosulské mešity, byl ve své době nejhledanějším teroristou světa.
Zabití zatím posledního známého lídra organizace – abú Husajna Kurajšího, už třetího Baghdádího následovníka, proběhlo světovými médii jen velmi krátce. Jeho smrt oznámil v neděli turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Informace o likvidaci šéfa zločinecké skupiny může pouhé dva týdny před volbami Erdoganovi pomoci v kampani.
Faktem je, že je o šéfovi teroristů je známo jen minimum informací – Islámský stát v posledních letech neodhaluje pravou identitu svých vůdců a fotografie kolující na sociálních sítích, patří podle některých zdrojů Husajnovu předchůdci Hassanu Kurajšímu. Ten přišel o život loni během operace v jižní Sýrii.
Erdogan prozradil, že teroristu delší dobu sledovala turecká tajná služba MIT. K operaci došlo v syrském Džindres, městě nedaleko Afrínu na severozápadě země, kde se turecké zpravodajské síly zaměřily na opuštěnou farmu využívanou jako islámská škola, informovala agentura AFP.
Více o tureckých volbách
V minulých dnech jsme vám přinesli rozhovor s někdejším Erdoganovým přítelem i reportáž ze sídla vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) v Istanbulu.
Dům stojící mezi poli a olivovým hájem nejdříve prozkoumaly drony, poté byl obklíčen a Turci jeho osazenstvo vyzvali, aby se vzdalo. To ale terč protiteroristické operace odmítl a odpálil se, informoval na svém twitterovém účtu americký expert na Sýrii Charles Lister.
Chaos v severozápadní Sýrii
Nad tím, kde turecké síly teroristu zabily, se zamyslel Aymenn Jawad Al-Tamimi, expert washingtonského Blízkovýchodního institutu. Útok se odehrál v oblasti, kterou ovládají ozbrojené skupiny spolupracující s Tureckem, jako je opoziční Syrská národní armáda. Ta se k incidentu nicméně nevyjádřila.
„Kvůli vlnám vnitřně přesídlených lidí, kteří přicházejí do tohoto regionu a vzájemně se neznají, je zde snadné si osvojit falešnou identitu. Islámský stát navíc o své přítomnosti nebo aktivitách v severozápadní Sýrii mlčí, bezpochyby proto, aby nepřitáhl pozornost k tomu, že zde má své členy i vůdce. Severozápadní Sýrie je v irácko-syrském kontextu ze všech špatných možností tou nejlepší, kde se mohou vůdci Islámského státu ukrýt,“ myslí si Tamimi.
Dodal přitom, že smrt dalšího z vůdců IS bude možné potvrdit až poté, co ji oznámí i samotné teroristické hnutí. To si obvykle dává načas – zabití Hassana Kurajšího, k němuž došlo někdy v polovině loňského října, ohlásil mluvčí teroristů až 30. listopadu.
Zabití Husajna Kurajšího (v obou případech se jedná o válečná jména, pozn. red.) Tureckem zatím nepotvrdily ani Spojené státy: „Navíc nemáme žádné informace, které by toto tvrzení podporovaly,“ řekl nejmenovaný diplomatický zdroj Hlasu Ameriky.
IS už nemá charismatické vůdce
Už na podzim mluvil autor knihy o Islámském státu Hassan Hassan o výrazném úpadku hnutí: „Neznamená to, že skupina skončila, ale prozatím je stínem toho, co bývala. Jsou vyprázdněni, pokud jde o jejich vedení i schopnost provádět útoky,“ řekl s tím, že IS už nemá ikonické a charismatické vůdce.
Sídlo vůdce Islámského státu po zásahu tureckých tajných služeb.
Islámský stát si zažil chvíle své největší slávy v roce 2014, kdy se mu podařilo ovládnout rozsáhlá území v Iráku a Sýrii, kde mu to značně usnadnila probíhající občanská válka. V Iráku byl IS územně poražen v roce 2017, v Sýrii v březnu 2019. V obou zemích ale stále působí jeho buňky, které dál páchají útoky.
Odnože Islámského státu se uchytily i v dalších státech, například v Afghánistánu nebo v několika zemích Afriky. V Afghánistánu je ISK (Islámský stát Chorásán) považován za hlavního soupeře vládnoucího a rovněž islamistického hnutí Tálibán.
