Lidé v Gaze přežívají díky krmivu pro zvířata a rýži, riziko hladomoru roste

Konvoje s humanitární pomocí mají stále častěji problém dostat se na izolovaný sever Pásma Gazy. Podle agentury OSN pro koordinaci humanitární pomoci (OCHA) byl minulý měsíc více než polovině humanitárních misí na severu Gazy odepřen přístup a izraelské síly stále více zasahují do toho, jak a kam je pomoc dodávána.

Lidé, kteří na severu Gazy žijí, tak trpí nedostatkem potravin, upozorňuje server BBC. Děti zůstávají několik dní bez jídla, zatímco někteří obyvatelé melou krmivo pro zvířata na mouku, aby přežili. OSN varovala, že akutní podvýživa mezi malými dětmi na severu prudce vzrostla a nyní přesahuje kritickou hranici 15 procent.

Mahmúd Šalabí, zdravotnický pracovník z města Bajt Lahíja, BBC popsal, že lidé mleli obilí používané jako krmivo pro zvířata na mouku, ale i ta nyní dochází. „Na severu Gazy a ve městě je v současné době nedostupná, mizí i zásoby konzervovaných potravin, “ řekl s tím, že veškerá pomoc, kterou Gaza obdržela, je spotřebovaná. „To, co jsme měli, bylo vlastně z šesti nebo sedmi dnů příměří v listopadu. Teď lidé jedí v podstatě jenom rýži,“ dodal Šalabí.

Tamní lidé také popisují, že se snaží prokopat k vodovodnímu potrubí, aby se mohli napít nebo umýt. Často pijí nepitnou vodu. Video natočené ve čtvrti Džabálijá severně od města Gaza ukazuje obyvatele, kteří sedí mezi troskami rozbombardovaných ulic a kopou do země, aby se napojili na velké podzemní vodovodní potrubí. „Vodu tu dostáváme jednou za 15 dní. Voda je špinavá. Naše děti mají záněty a ze špinavé vody se jim kazí zuby. Je v ní písek a je velmi slaná,“ sdělil Jusuf al-Ajoti.

Podle odhadů žije v severních oblastech 300 tisíc lidí, kteří jsou z velké části odříznuti od pomoci a čelí rostoucímu riziku hladomoru. Mluvčí izraelské vojenské agentury pověřené koordinací přístupu pomoci do Gazy minulý měsíc na brífinku uvedl, že „v Gaze není hladomor. Tečka.“ A izraelský úřad pro civilní aktivity na palestinských územích Cogat opakovaně uvedl, že neomezuje množství humanitární pomoci zasílané do Gazy.

Světový potravinový program (WFP) nicméně tento týden sdělil BBC, že čtyři z posledních pěti konvojů s pomocí na severu byly zastaveny izraelskými silami, což znamená dvoutýdenní mezeru mezi dodávkami do Gazy. „Víme, že v Gaze hrozí velmi vážné riziko hladomoru, pokud nebudeme pravidelně poskytovat významné objemy potravinové pomoci,“ upozornil regionální šéf WFP Matt Hollingworth.

OCHA rovněž podotkla, že zaznamenala prudký nárůst počtu humanitárních misí, kterým byl odepřen přístup do severní části Gazy. V lednu byl přístup odepřen 56 procentům dodávek, zatímco v období od října do prosince šlo o 14 procent. Dále uvedla, že izraelská armáda „občas vyžadovala zdůvodnění“ množství paliva určeného pro zdravotnická zařízení a „zavedla omezení objemu pomoci, například množství potravin“.

Duha al-Chalidi, matka čtyř dětí, řekla BBC před dvěma týdny, že šla pěšky více než devět kilometrů do domu své sestry ve městě Gaza a zoufale hledala jídlo poté, co její děti tři dny nejedly. „Nemám žádné peníze, a i kdybych měla, na hlavním městském trhu nic není. Moje sestra a její rodina také trpí. Podělila se se mnou o poslední množství těstovin, které měla doma,“ popsala.

„Cítíme, že smrt se stala nevyhnutelnou,“ dodala její sestra Waad. „Přišli jsme o horní patro našeho domu, ale i přes strach ze zřícení tu stále žijeme. Už dva týdny nemůžeme na trhu nic sehnat, a pokud jsou některé produkty k dostání, stojí desetinásobek běžné ceny.“ Několik agentur OSN odhaduje, že téměř třetina obyvatel severních oblastí by nyní mohla čelit „katastrofálnímu“ nedostatku potravin.

Izraelská armáda pravidelně zveřejňuje záběry z rušných trhů a restaurací v jižních centrech Gazy, které označuje za aktuální. Většině ze 114 humanitárních misí do jižních oblastí Gazy se minulý měsíc podařilo projít, ale obyvatelé a humanitární agentury tvrdí, že mnoho lidí stále hladoví a hrozí krize veřejného zdraví kvůli nedostatku přístřeší, hygienických zařízení a lékařské péče.