Článek
Neustálý strach, sbalená zavazadla a jodové tablety při ruce. Tak žijí obyvatelé Tomakivky, města ležícího asi 20 kilometrů od Záporožské jaderné elektrárny. Zařízení krátce po ruské invazi na Ukrajinu obsadila okupační vojska a obavy z jakékoliv havárie, která by mohla v největší evropské jaderné elektrárně nastat, se od té doby stupňují.
Zařízení je častým terčem ostřelování, z něhož se vzájemně obviňují ruské i ukrajinské síly. Nyní ale napětí v oblasti umocnilo podezření ukrajinské vojenské rozvědky, že se schyluje k sabotáži jaderné elektrárny. Na pocitu bezpečí navíc rozhodně nepřidává ani nedávné zničení Kachovské přehrady, která dodávala vodu potřebnou ke chlazení tamních reaktorů.
Nadija Hezová žije v Tomakivce celý svůj život, po začátku války zde kvůli ruskému ostřelování porodila své první dítě v krytu. Poslední měsíce má vždy po ruce jodové tablety na zmírnění následků otravy radiací. S rodinou si pak ve sklepě podomácku vytvořili provizorní atomový kryt. Po více než roce války nicméně 22letá žena přiznává vedle strachu i pocit odevzdanosti. Každý den se snaží, aby si strach z možné katastrofy připouštěla co nejméně.
„Je to hrozné – nechci na to ani pomyslet,“ popsala pro deník The Washington Post Hezová, zatímco s dítětem čekala na několik nádob s vodou z pojízdné cisterny. Město totiž zůstalo po protržení Kachovské přehrady bez dodávek vody.
Podobné pocity má i 59letá Olena Mykytiuková, která je v invalidním důchodu a stará se o nemocného manžela. Také ona nosí vždy po ruce jodové tablety, z města ale utéct nechce. „Nevíme, jak se na ozařování připravit. Sledujeme zprávy a víme, že jim stačí zmáčknout tlačítko,“ řekla listu Mykytiuková.
Dění uvnitř Záporožské jaderné elektrárny
Ukrajinská vojenská rozvědka v pátek vydala zprávu, že ruské okupační síly, které jsou v Záporožské jaderné elektrárně umístěné, postupně opouštějí prostory. Špióni mají za to, že stahování personálu signalizuje, že je na spadnutí ruská sabotáž.
Další lidé popisují, jak si kromě jodových tablet pořídili i pásku na utěsnění oken proti radioaktivnímu spadu nebo jak si vytvářejí zásoby jídla a vody pro všechny případy.
Ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko oznámil, že na všech úrovních státní správy probíhají cvičení pro případ možné jaderné katastrofy. Úřady podle něj vyrábějí plány na evakuaci v okolí elektrárny i vytvoření stanovišť pro kontrolu lidí, zda nebyli vystaveni radiaci.
Obyvatele, kteří se nemohou včas evakuovat, úředníci vyzvali, aby se ukryli na místě, vypnuli ventilaci a klimatizaci a utěsnili okna navlhčenou látkou a páskou. Při pobytu venku by podle Klymenka lidé měli nosit roušky.
Ukrajina varuje před extrémním rizikem
Všech šest reaktorů, jimiž elektrárna disponuje, je od září „odstaveno“. Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov uvedl, že Rusové nastražili výbušniny u čtyř ze šesti reaktorů a zaminovali chladicí jezírko, které slouží k dodávce vody pro chlazení reaktorů a paliva.
Mapa Záporožské jaderné elektrárny.
„Existuje extrémně vysoké riziko lidské chyby nebo – vzhledem k množství výbušnin – náhodné detonace,“ poznamenal zástupce vojenské rozvědky Andrij Jusov. Kreml tyto informace opakovaně odmítá s tím, že si Kyjev chystá půdu pro svůj vlastní útok – aby pak mohl svalit vinu na Rusko.
Na aktuální informace ukrajinské strany reagoval šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov: „Má cenu komentovat jejich prohlášení, že se vyhodíme do povětří v jaderném zařízení? To jsou čisté lži,“ řekl podle agentury TASS.
Ukrajinští představitelé a odborníci na atomovou energii citovaní deníkem The Washington Post varují, že bez dostatečného chlazení by se jádro reaktoru mohlo přehřát, což by vedlo k nahromadění výbušné směsi plynného vodíku a páry, která by mohla protrhnout ochrannou konstrukci a vrhnout do vzduchu nebezpečné množství radiace.
Znepokojení vyvolává také samotný provoz zařízení. Před ruskou invazí Záporožská elektrárna zaměstnávala 11 500 lidí. Na místě jich zbývá odhadem 2500.
„To je sotva dost na to, aby elektrárna byla bezpečná i v odstaveném stavu, a příliš málo na to, aby se dala použít v případě mimořádné události,“ popsala pro deník Olena Pareniuková, vedoucí výzkumná pracovnice ukrajinské Národní akademie věd, která se zabývá studiem havárií jaderných elektráren.
Kyjev vyzval mezinárodní společenství, aby situaci v elektrárně věnovalo pozornost a vyvinulo tlak na Moskvu. Ukrajinci navíc poukazují i na tvrzení prezidenta Volodymyra Zelenského, který před rokem varoval před odstřelením Kachovské přehrady – k němu nedávno opravdu došlo. Nyní je podle nich ve hře osud jaderné elektrárny.
Jaký význam má Záporožská jaderná elektrárna?
- Jde o vůbec největší jadernou elektrárnu na Ukrajině a v Evropě a devátou největší na světě (podle čistého elektrického výkonu je pátá). Stavěla se v letech 1984 až 1995.
- Obrovský areál má šest reaktorů, každý o přibližném maximálním výkonu 1000 MW, tedy celkem třikrát víc než Temelín. Jaderná elektrárna v Záporoží vyráběla před ruským útokem pětinu elektřiny na Ukrajině a dodávky z ní stačily na proud zhruba pro čtyři miliony domácností.
- V elektrárně jsou instalovány tlakovodní reaktory typu VVER-1000/320.
- Do Kyjeva je to z elektrárny vzdušnou čarou 450 kilometrů, do Lvova přes 800 kilometrů a do Prahy skoro přesně 1500 kilometrů.
- Celkem má Ukrajina 15 reaktorů ve čtyřech jaderných elektrárnách postavených v éře SSSR. Jaderné reaktory se kromě Záporoží nacházejí také v Rovenské oblasti (Rovenská JE), na severozápadě země stojí Chmelnycká JE a dále níže Jihoukrajinská JE.
