Článek
Pondělní zastavení americké pomoci Ukrajině obyvatele napadené země už po páteční hádce v Bílém domě mezi prezidenty Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským příliš nepřekvapilo.
„Všichni lidé kolem nás jsou z dění posledního týdne nešťastní, nevědí, co bude. Očekávání před zvolením Donalda Trumpa byla různá, část lidí čekala i příjemné překvapení a zvrat současné stereotypní válečné situace,“ vypráví v rozhovoru pro Seznam Zprávy Jan Martinovský, který působí jako humanitární pracovník ve městě Mykolajiv na jihu Ukrajiny.
Zastavení americké vojenské pomoci
Ukrajinské armádě po Trumpově rozhodnutí pozastavit americkou vojenskou pomoc nehrozí bezprostřední zhroucení, měla by mít zásoby na několik měsíců, které zčásti dokáže doplňovat Evropa. Jsou ale oblasti, kde je americká pomoc nenahraditelná.
Dobré zprávy pro Ukrajinu ale z USA nepřicházejí. Poté, co Trump a jeho viceprezident J. D. Vance v Bílém domě obvinili ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského z eskalace konfliktu, následoval krok, který může být pro oběti ruské agrese fatální.
Premiér Denys Šmyhal výslovně zmínil, že americká vojenská pomoc zachraňuje na Ukrajině tisíce životů. Konkrétně vypíchl například význam systému protivzdušné obrany Patriot.
„Lidé vnímají i osobní rovinu, to, jak se Trump nepříjemně choval k Zelenskému. Myslím, že Ukrajince to spojí. Jedna paní mi teď říkala, že o Ukrajince teď nikdo nestojí a nepotřebuje je. Jsou nešťastní z toho, jak se s nimi jedná,“ říká Jan Martinovský.
Jeho zkušenost podporují i prohlášení ukrajinistů, kteří už po páteční roztržce v Bílém domě upozorňovali, že by se země mohla více sjednotit a postavit se také za prezidenta Zelenského, jehož podpora od začátku války ochabla.
Organizace Koridor UA, pro níž Martinovský pracuje, právě zahájila sbírku na evakuační balíčky pro obyvatele Chersonské oblasti.
„Chersonská oblast leží přímo u fronty, situace je tam mnohem horší než tady v Mykolajivu. K útokům tam dochází každý den, ať už to jsou šáhidy (drony íránské výroby, pozn. red.), dělostřelecké útoky nebo i rakety… zároveň tam ale stále zůstávají civilisté,“ připomíná Martinovský.
Kde pomáhá humanitární organizace Koridor UA.
Rusové útočili i na pohřební vůz
V listopadu byla zraněna po dronovém útoku spolupracovnice organizace, říkejme jí Natalija (žena chce z bezpečnostních důvodů zůstat v anonymitě).
„Je to mladá paní s dítětem, která se rozhodla nám pomáhat. Jezdí i do těch nejnebezpečnějších oblastí, kam my se nedostaneme a ukrajinské úřady nás tam nepustí. Vozí tam pomoc nebo zjišťuje, co je potřeba, což je hodně podstatné. Na vlastní pěst také začala pomáhat přesídlencům z Chersonu tady v Mykolajivu,“ říká Martinovský.
Loni v listopadu Nataliji zranil dronový útok, v těle ale měla jen drobnější střepy a po několika dnech v nemocnici se už ptala, kdy bude moci vyrazit s pomocí. Jeden z mužů, kteří byli při útoku s ní, přišel o nohu. Ve vesnicích, kam jezdí, se někteří lidé i bojí vycházet ven. Rusové útočí prakticky pořád, nedávno i na pohřební vůz během pohřbu.
Balíček pro evakuované obyvatele Chersonské oblasti.
Zvláště v oblasti podél řeky Dněpr je proto každou chvíli potřeba evakuovat někoho, komu útoky zničily dům, nebo kdo se rozhodl odejít do bezpečnějších míst. „Každý den je to několik lidí,“ přibližuje dobrovolník.
Koridor UA se nyní pro tyto lidi snaží vybrat peníze na evakuační balíčky, které obsahují pitnou vodu, trvanlivé potraviny, základní léky, čelovku a powerbanku, spacák a pláštěnku, zapalovač, ešus s příborem, ručníky a vařič. V poslední době jich rozdal na 160, potřeba jsou ale další.
Jak můžete pomoci
Podpořit sbírku můžete přímo na platformě Darujme.cz. Výtěžek sbírky bude použit na pořízení batohů, jejich vybavení a pokrytí nákladů na dopravu.
„Ukrajinci vám neřeknou, jaký zažívají stres a jak je celý svět hrozný. Říkají, že to prostě musí nějak zvládnout. S evakuačními balíčky je to podobné - nerozdáváme je křičícím a v panice prchajícím lidem, ale těm , kteří už byli evakuovaní a dostávají je v nějakém centru. Dostanou balíček, poděkují a v očích jim vidíte tichou vděčnost,“ popisuje český humanitární pracovník.
„Berou to tak, že situace je špatná a oni si musejí nějak poradit. Poté, co dostanou balíček, pro ně začínají další starosti - najít si bydlení a práci, dohodnout se, jestli zůstat v Mykolajivu, nebo jet do Kyjeva či zkusit zahraničí. Musejí se vyrovnat se spoustou náročných věcí,“ dodává Jan Martinovský s tím, že mnozí ukrajinští vesničané nebyli až dosud zvyklí příliš cestovat a byli hodně vázáni na svůj domov.
Brutální válka rozpoutaná ruským diktátorem Vladimirem Putinem jim ale všechny životní jistoty převrátila a konec utrpení není na dohled.
Humanitární pomoc se skladuje v Mykolajivu, kde jsou centra pro uprchlíky z Chersonské oblasti.
