Libyjská ministryně uprchla ze země. Snažila se o lepší vztahy s Izraelem

Šéfka libyjské diplomacie Najla Mangoushová uprchla ze země pravděpodobně do Turecka. Učinila tak den poté, co ji premiér Abdul Hamíd Dbaíbá předal k vyšetřování kvůli tajné schůzce. Tu měla podniknout se svým izraelským protějškem Elim Cohenem minulý týden v Římě.

Informaci o proběhnutí schůzky přineslo samotné izraelské ministerstvo, a odhalilo tak, že se Mangoushová dopustila trestného činu. Normalizace vztahů s Izraelem a pokusy o ní jsou totiž v Libyi, která je vůči židovskému státu dlouhodobě nepřátelsky naladěna, podle zákona z roku 1957 stále nezákonné.

Mangoushová obvinění odmítá a uvedla, že by na schůzku nepřistoupila bez vyzvání premiéra Dbaíbáy. Cohen tvrdí, že se setkali a jednali spolu o důležitosti zachování dědictví bývalé libyjské židovské komunity, včetně obnovy synagog a hřbitovů. Podle izraelského ministerstva zahraničí se rozhovory týkaly také možné izraelské pomoci v humanitárních otázkách, zemědělství a vodním hospodářství.

Libyjské ministerstvo zahraničí se snažilo schůzku bagatelizovat. Podle libyjské strany se jednalo o solitérní akci Mangoushové během „setkání s italským ministrem zahraničí“. V prohlášení také popřelo, že by spolu ministři „vedli důležitější rozhovory, dohody či konzultace“.

To, že schůzka mohla skutečně být před premiérem utajena, naznačuje i jeho rozhodnutí pozastavit Mangoushové výkon funkce. To ale vyvrací dva vysoce postavení vládní představitelé. Ti pro agenturu AP uvedli, že premiér o jednání mezi svým ministrem zahraničí a izraelským šéfdiplomatem věděl. Údajně měl Dbaíbá dát k setkání i své svolení už minulý měsíc, když byl sám na diplomatické návštěvě v Římě.

Podle výpovědi jednoho z nich schůzka trvala asi dvě hodiny a Mangoushová o ní informovala premiéra bezprostředně po svém návratu do hlavního města Tripolisu. Úředník uvedl, že setkání završilo úsilí (zprostředkované Spojenými státy) o to, aby se Libye připojila k řadě arabských zemí navazujících diplomatické styky s Izraelem.

Podle zdrojů AP se přitom nejedná ani o první schůzku, která měla za cíl „nezákonné“ snahy o zlepšení vztahů s Izraelem. Údajně se měly projednávat i na schůzce mezi samotným premiérem a ředitelem CIA Williamem Burnsem, který libyjské hlavní město navštívil v lednu, připomíná Washington Post.

Dbaíbá měl mít ale vůči přistoupení k tzv. Abrahamovým dohodám, jak se vyjednávání zprostředkovanému Spojenými státy říká, výhrady. „Vrásky mu měl zejména dělat odpor veřejnosti, která je známá svou podporou palestinské věci,“ uvedl úředník.

Jasné stanovisko libyjské společnosti se naplno ukázalo právě i po odhalení utajované schůzky. Protestující vtrhli do sídla ministerstva zahraničí, aby schůzku odsoudili, zatímco jiní podle místních zpráv napadli a zapálili rezidenci premiéra v Tripolisu.

Protiizraelské demonstrace se ale odehrávaly i mimo hlavní město. Například v Zawiya protestující zapalovali izraelské vlajky, zatímco jiní drželi palestinskou vlajku. Podle záběrů šířených na sociálních sítích se protestovalo také ve městě Misráta, které je baštou podporovatelů premiéra Dbaíbáy.

Propalestinské protesty jsou jinak v Libyi poměrně vzácné. I tak rozhořčení veřejnosti může odradit další arabské země od snahy o navázání užších vztahů s Izraelem, zejména pokud se izraelské diplomatické službě nedá věřit, že zachová důvěrnost.

Kritiky se vláda dočkala i na sociálních sítích. Islamistický politik Chálid al-Mišrí, který byl předsedou Státní rady, zákonodárného orgánu se sídlem v Tripolisu, setkání odsoudil a vyzval k odvolání Dbaíbáovy vlády, která má blízko k USA a Západu.

„Tato vláda překročila všechny zakázané hranice a musí být svržena,“ napsal na platformě X, dříve známé jako Twitter.

Jalel Harchaoui, odborný pracovník specializující se na Libyi v londýnském Královském institutu pro obranné a bezpečnostní studie, uvedl pro AP, že Dbaíbá se snaží zavděčit zahraničním vládám, protože je pod rostoucím tlakem OSN a dalších zemí kvůli politickému patu ve své zemi.

Ta se zmítá v chaosu poté, co povstání podporované NATO svrhlo v roce 2011 dlouholetého diktátora Moammara Kaddáfího, připomíná list The Guardian. Země bohatá na ropu byla rozdělena mezi Západem podporovanou vládu v Tripolisu a konkurenční správu na východě země. Obě strany byly podporovány ozbrojenými skupinami a zahraničními vládami. Kaddáfí byl nepřátelsky naladěn vůči Izraeli a věrně podporoval Palestince, včetně radikálních militantních skupin. Protiizraelské nálady jsou ale stále silné v obou částech země.

Sněmovna reprezentantů konkurenční libyjské vlády tak rovněž označila toto setkání za „právní i morální zločin“. V pondělí svolala mimořádné zasedání do východního města Benghází a vyzvala státního zástupce země, aby prověřil Dbaíbáovu vládní komunikaci s Izraelem.

Dbaíbá, jehož moc je závislá na Turecku, může jen stěží dovolit takový politický neúspěch. V uplynulém měsíci byla jeho autorita značně otřesena násilnými střety mezi soupeřícími milicemi v hlavním městě. „Rozhodnutí odvolat ministryni zahraničí pak nepochybně mělo vést k uklidnění hněvu veřejnosti,“ míní Jalel Harchaoui.

Krom protestů, nevole občanů a kritiky na sociálních sítích se tímto přešlapem Dbaíbá vystavil ještě drobnohledu prezidentské rady země. Ta zaslala premiérovi dopis, ve kterém žádá o vysvětlení. Dbaíbá je totiž pouze prozatímním vůdcem do doby, než se po procesu vedeném OSN uskuteční celostátní prezidentské volby. Ty se měly původně uskutečnit už v roce 2021. Kvůli sporům o způsobilost kandidátů Dbaíbá odmítl odstoupit. Přesto je jeho vláda, označovaná jako vláda národní jednoty, stále uznávána OSN.

Prezidentská rada, která má některé výkonné pravomoci a vzešla z politického procesu podporovaného OSN, zahrnuje tři členy zastupující tři libyjské provincie, a v důsledku toho je jednou z mála skutečně celonárodních institucí v zemi.

V dopise rada uvedla, že tento vývoj „neodráží zahraniční politiku libyjského státu, nereprezentuje libyjské národní konstanty a je považován za porušení libyjských zákonů, které normalizaci se sionistickou entitou považují za trestnou“, jak píše server Jewish News Syndicate. A rada tak požádala premiéra, aby „v případě, že k setkání došlo, uplatnil zákon“.

Kritice se nevyhnula ani izraelská strana. Bývalý ministr zahraničí a premiér Yair Lapid zkritizoval Cohena za zveřejnění citlivé schůzky. „Země světa se dnes ráno dívají na nezodpovědný únik informací o schůzce izraelského a libyjského ministra zahraničí a ptají se samy sebe: ‚Je možné s touto zemí řídit zahraniční vztahy? Je možné této zemi důvěřovat?‘“ pustil se do politického fiaska ministerstva.

Tomu se ale ministerstvo brání. Den poté, co izraelské ministerstvo zahraničí hrdě oznámilo, že se jedná o „historickou“ schůzku, vydalo v pondělí prohlášení, v němž uvedlo, že za „únik“ zpráv není zodpovědný ani Cohen, ani ministerstvo.

Ministerstvo tvrdí, že bylo ke zveřejnění schůzky donuceno, protože informace o ní plánoval vydat jeden nejmenovaný izraelský web. Úředník, který hovořil pro AP pod podmínkou zachování anonymity, aby mohl hovořit o zákulisí diplomacie, prozradil, že Izrael informoval Libyjce o úniku informací, a uvedl, že se obě země předem dohodly, že o schůzce budou informovat v blíže neurčené době.

Ve snaze distancovat se od diplomatického fiaska nařídil izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý ráno všem členům své vlády, aby ho předem informovali o tajných diplomatických výměnách. Jeho úřad se nevyjádřil jasně o tom, zda o schůzce věděl předem.