Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Libanon má po více než dvou letech novou plnohodnotnou vládu. Prezident Joseph Aún v sobotu přijal demisi přechodné vlády a podepsal dekret stvrzující novou vládu premiéra Naváfa Saláma. S odvoláním na prezidentský úřad o tom informovala agentura AP. Libanon tak udělal další krok ke stabilizaci situace v zemi sužované dlouholetou ekonomickou krizí a důsledky mnohaměsíční války Izraele s libanonským militantním hnutím Hizballáh.
Nová vláda zahájí ekonomické reformy a bude prosazovat naplňování rezoluce OSN číslo 1701, řekl premiér Salám. Rezoluce 1701 z roku 2006 vyžaduje, aby v přesně určené oblasti v jižním Libanonu u izraelských hranic nebyli přítomni žádní nestátní ozbrojení aktéři. Tuto rezoluci svou přítomností dlouhodobě porušoval Hizballáh, který odtud útočil na území Izraele. V současné době se v oblasti nacházejí i jednotky izraelské armády, jež by se měla stáhnout do 18. února. Dle rezoluce mají území kontrolovat jednotky libanonské armády a mise OSN.
Ekonomické reformy mají pomoci Libanonu zajistit příliv investic a také přístup k mezinárodním finančním prostředkům potřebným k rekonstrukci země.
„Doufám, že to bude vláda reforem a spásy,“ citovala premiéra agentura AFP. Kabinet dle něj bude usilovat o obnovení důvěry mezi státem a občany, a také mezi Libanonem a jeho arabskými sousedy a mezinárodním společenstvím.
Nová vláda bude mít 24 členů, přičemž křesla budou tradičně rozdělena dle příslušnosti k náboženským skupinám. Personální složení kabinetu agentury prozatím neuvedly. V pátek nicméně americká zmocněnkyně pro Blízký východ Morgan Ortagusová prohlásila, že hnutí Hizballáh nesmí být součástí nové libanonské vlády.
Libanon prožívá složité období. V roce 2019 zemi zasáhla ekonomická krize, v jejímž důsledku občané nemají volný přístup ke svým penězům uloženým v bankách. Od roku 2019 v libanonských městech zejména mladí lidé v několika vlnách demonstrací protestovali proti politickému establishmentu a sektářství panujícímu v zemi.
V létě 2020 bejrútským přístavem otřásl masivní výbuch špatně uskladněného dusičnanu amonného, jenž zabil více než 200 lidí. Na podzim 2023 začal Hizballáh raketami ostřelovat sever Izraele, čímž rozpoutal ničivou válku, v níž izraelská armáda prováděla pravidelné vzdušné údery po celém Libanonu a pozemní ofenzivou pronikla na jih země. Boje utlumila až dohoda o příměří, která začala platit na konci listopadu a dle níž se z libanonského území izraelská armáda stáhne.
