Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Pozadí úterních útoků na pagery spojené s libanonským hnutím Hizballáh stále není vyřešené.
Agentura Reuters na základě svých informací píše, že ani představitelé organizace vůbec netušili, že zařízení obsahují trhavinu nebo jsou jinak závadná. Po dodání pagerů hnutí provedlo jejich kontrolu a to i tak, že s nimi členové cestovali přes letiště, aby se ujistili, že nespustí poplach, řekly agentuře dva zdroje.
Výbuchy pagerů a vysílaček v Libanonu: fakta
- V úterý 17. září odpoledne začaly po celém Libanonu, ale i v Sýrii vybuchovat pagery, koordinovaný útok nebo sabotáž namířená proti tisícovkám zařízení pravděpodobně cílily na militantní hnutí Hizballáh.
- Ve středu 18. září odpoledne začaly vybuchovat vysílačky, opět všechny zhruba ve stejnou dobu.
- Při dvojici útoků podle libanonských úřadů zahynulo nejméně 37 lidí, asi tři tisíce byly zraněny, většinou šlo o zranění očí nebo popáleniny v oblasti boků a stehen, protože jim pagery vybuchly v kapsách.
- Hizballáh i libanonská vláda z útoku viní Izrael, vůdce hnutí Hassan Nasralláh dokonce mluvil o tom, že židovský stát jim vyhlásil válku, a slíbil odvetu.
- Izrael se k útokům nevyjádřil. Otevřeně ale mluví o nové fázi války, která se zaměří na severní frontu.
Technická stránka věci je složitější. Odborníci mluví o tom, že pachatel - a hlavním podezřelým je celou dobu Izrael a jeho tajné služby - musel narušit dodavatelský řetězec výrobce.
V tomto textu shrnujeme dostupné informace o tom, kdo by mohl být oním dodavatelem. Mluví se o třech firmách.
Tchajwanská stopa
Nejdřív padlo podezření na tchajwanskou firmu Gold Apollo. Na pagerech, které v úterý vybuchovaly na různých místech Libanonu, bylo totiž patrné její logo.
V dolní části zbytků pagerů je patrné slovo Gold a pod ním i označení konkrétního typu přístroje. Na základě toho padlo už v úterý podezření na tchajwanského výrobce.
Její majitel ale bleskově popřel, že by pager vyráběla tato společnost. A ukázal prstem na maďarskou firmu BAC Consulting, které firma umožnila používat svou značku a udělila jí licenci na výrobu svých produktů.
Gold Apollo tvrdí, že převody peněz od BAC byly „zvláštní“, platby podle něj přišly přes Blízký východ. Svá tvrzení ale blíže neupřesnil a nepředložil žádný důkaz o smlouvě s BAC, který by prokazoval vazby mezi firmami.
K firmě BAC se vrátíme, nejdřív ještě pár poznámek k Tchaj-wanu.
Od útoku se distancovala i tamní vláda. Zdůraznila, že žádný z komponentů v tisících pagerech používaných Hizballáhem nebyl vyroben na ostrově, informuje BBC. „Komponenty pro pagery Hizballáh jsme nevyráběli,“ řekl v pátek tchajwanský ministr hospodářství Kuo Jyh-huei.
Na Tchaj-wanu probíhá i soudní vyšetřování celého případu.
Sídlo tchajwanské firmy Gold Apollo.
Maďarská stopa
Zmíněná společnost BAC Consulting sídlí v Budapešti. Podle svých internetových stránek rozvíjí „mezinárodní technologickou spolupráci mezi zeměmi pro prodej telekomunikačních produktů“. Dodává, že spolupráce zahrnuje „rozšíření podnikání z Asie na nové trhy, např. rozvojové země“, píše server německé stanice Deutsche Welle (DW).
Společnost tvrdí, že má více než deset let zkušeností s poradenstvím, uvádí telekomunikace jako jednu ze svých klíčových oblastí odbornosti a píše, že integruje „nejlepší minulé technologické poznatky a postupy z různých geografických oblastí“.
Podle maďarského obchodního rejstříku se BAC zabývá činnostmi od výroby elektronických zdravotnických prostředků a elektronických součástek až po těžbu zemního plynu a ropy.
Reportéři DW navštívili budapešťské sídlo BAC, ale nenarazili tam na žádného zaměstnance firmy. Na zvonek nikdo nereagoval. V údajném sídle byl jen papír s vytištěným jménem BAC, který je jediným důkazem existence společnosti.
Sídlo maďarské firmy BAC Consulting v Budapešti.
Generální ředitelkou společnosti je Cristiana Barsony-Arcidiaconová. Redaktoři britské BBC se ji pokusili kontaktovat, ale neúspěšně. Americké televizi NBC Arcidiaconová řekla, že o ničem neví, a popřela, že by její společnost pagery vyrobila.
Od kauzy se snaží distancovat i maďarská vláda. Její mluvčí Zoltán Kovács na sociální síti X uvedl, že BAC „je obchodním zprostředkovatelem, který nemá v Maďarsku žádné výrobní ani provozní místo“. Dodal, že dotyčné pagery v Maďarsku nikdy nebyly.
Americký deník The New York Times pak ve své investigaci označil BAC Consulting za fiktivní firmu. Pagery podle jeho zpravodajských zdrojů vyráběli izraelští agenti. Není ale jasné, přes koho se zařízení k Hizballáhu dostala.
Konflikt Hizballáhu s Izraelem eskaluje
Izrael po zahájení „nové fáze války“ zaměřené na severní frontu bombarduje jižní Libanon. Tel Aviv tvrdí, že se zaměřuje na cíle spojené s Hizballáhem. Militantní hnutí napojené na Írán i palestinskou teroristickou organizaci Hamás zase vypálilo rakety na severní Izrael.
Vážnější i méně vážné střety mezi Izraelem a Hizballáhem se opakují už od izraelské invaze do Pásma Gazy, která reagovala na teroristický útok Hamásu proti Izraeli loni 7. října.
Bulharská stopa
Možnou odpověď na tuto otázku nabídl maďarský nezávislý server Telex. Ukázal na firmu Norta Global se sídlem v bulharské metropoli Sofii. S ní byla podle zdrojů serveru obeznámených s případem v kontaktu zmíněná Arcidiaconová.
Firmu založil 14. dubna 2022, přibližně ve stejné době, kdy byla v Maďarsku registrovaná BAC, norský občan Rinson Jose. Podle daňového přiznání měla loni obrat asi 650 000 eur (16,3 milionu korun), poskytuje poradenské služby klientům mimo EU. Firma v oficiálních dokumentech nemluví o tom, že by cokoli vyráběla.
Své sídlo v Sofii firma sdílí takřka se dvěma stovkami dalších společností. Jediný zvonek a poštovní schránka, které jsou na uvedené adrese, patří „Agentuře nových společností“, která se podle webu zabývá „registracemi společností“. Podle sousedů je jediným člověkem, který kancelář navštěvuje, právník.
Sídlo bulharské firmy Norta Global v Sofii. Na stejné adrese sídlí téměř 200 dalších firem.
Norská tajná služba agentuře Reuters sdělila, že situaci sleduje. Podrobněji odmítla věc komentovat.
Bulharské úřady podle tamní stanice bTV zjistily, že přes zemi proteklo 1,6 milionu eur (přes 40 milionů korun), jež souvisejí s nákupem pagerů, které vybuchly v Libanonu. Peníze měly skončit v Maďarsku.
V oficiálním prohlášení pak Sofie uvedla, že v zemi nedošlo k žádným celním operacím souvisejícím s pagery. Možnost zapojení Norta Global do dodavatelského řetězce tamní služby prověřují.
