LGBT Ukrajinci o krok blíž rovným právům. I „díky“ Putinovi

Mykola Milovanov každý den riskuje svůj život na frontě. Kdyby ale čtyřiadvacetiletý voják padl, nebude mít takový pohřeb, jaký by si přál. Jeho partner, kterého on sám nazývá manželem, by si nemohl vyzvednout tělo nebo ho pohřbít. Zákon mu dokonce nedává ani právo dostat oficiální zprávu o Milovanově smrti.

Současná ukrajinská legislativa neumožňuje stejnopohlavním párům uzavřít manželství ani registrované partnerství, což by jim taková práva zajišťovalo.

Podobné příběhy tak získaly pozornost ukrajinské veřejnosti i některých politiků. Změnami, jež by LGBT komunitě usnadnily řadu právních záležitostí, se teď bude zabývat i ukrajinský parlament. Poslankyně Inna Sovsunová předložila návrh zákona o registrovaném partnerství.

Podle členů lidskoprávních skupin a nedávných průzkumů veřejného mínění právě frustrace z nerovnosti spolu s úsilím Ukrajiny o posílení vazeb se Západem podnítila snahu o přijetí nových zákonů týkajících se LGBT lidí, napsala agentura AFP.

Například lednový průzkum Národního demokratického institutu (NDI) se sídlem v USA zjistil, že 58 procent Ukrajinců podporuje, aby LGBT lidé měli stejná práva jako heterosexuálové, a 56 procent je pro uzákonění registrovaného partnerství pro stejnopohlavní páry.

Podle Svjatoslava Šeremeta, koordinátora politiky a legislativy ukrajinského Národního konsorcia LGBT, tak není otázkou, jestli země partnerství osob stejného pohlaví legalizuje, ale kdy.

K výrazně pozitivnějšímu vnímání menšin na Ukrajině velmi přispěli LGBTQ vojáci, kteří se uprostřed bojů v rekordním počtu přihlásili ke své identitě a sexuální orientaci, jak píše ve svém komentáři pro server Politico novinář J. Lester Feder, který se zabývá právy LGBTQ+ lidí.

„Vzhledem k tomu, že LGBTQ lidé prokázali odhodlání bránit ukrajinskou demokracii, podpora reforem, které by plně uznaly jejich občanská práva, ve veřejném mínění rychle vzrostla,“ podotkl.

Současný tlak na politiky odstartovala petice založená Anastasijí Andrijivnou Sovenkovou loni v létě. „V této době může být každý den poslední. Žádám, ať lidé stejného pohlaví dostanou příležitost založit rodinu a mají na to oficiální doklad. Potřebují stejná práva jako tradiční páry,“ stálo v dokumentu volajícím po manželství pro všechny.

Sovenková pak vysvětlila, že ji k podání petice inspirovala četba příběhů o heterosexuálních párech, které se vzaly před odchodem jednoho z partnerů do války. Připadalo jí nespravedlivé, že LGBT lidé nemohou učinit stejný krok k ochraně svých práv.

Petici pak podepsalo více než 25 tisíc lidí, což byla podpora dostačující k předložení dokumentu ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Ten následně pověřil vládu, aby urychlila práce na příslušné legislativě.

„Každý občan je nedílnou součástí občanské společnosti, má nárok na všechna práva a svobody zakotvené v ústavě Ukrajiny,“ uvedl Zelenskyj v odpovědi. V prosinci pak parlament přijal zákon, který zakázal nenávistné projevy vůči LGBT komunitě.

Svůj podíl na pozitivní proměně veřejného mínění vůči LGBT komunitě má podle Sovsunové i ruský prezident Vladimir Putin, jehož režim se staví do pozice ochránce „tradičních hodnot“ a snahy o zrovnoprávnění LGBTQ+ lidí jsou podle něj „v rozporu s lidskou přirozeností“.

Opakovaně pak zdůvodnil invazi na Ukrajinu právě obranou před těmito snahami, které podle něj propaguje Západ. „Možná doufal, že tím konzervativní Ukrajince získá na stranu Ruska – tuto taktiku si spojenci Kremlu v uplynulém desetiletí vyzkoušeli opakovaně. Tentokrát se však zdá, že místo toho přesvědčuje stále větší počet Ukrajinců, aby podpořili rovnost a odmítli hodnoty, které Putin zastává,“ napsal Feder.

„Vlastně si myslím, že Rusové odvedli dobrou práci, pokud jde o zvyšování povědomí a změnu postojů k LGBT komunitě na Ukrajině. Čím více Rusko trvá na tom, že (homofobie) je součástí jeho státní politiky, tím více se tato politika odmítá na Ukrajině,“ řekla pro Politico Sovsunová.

Aktuální debata o právech LGBT lidí je podle Federa bezprecedentní. Dříve komunita na Ukrajině často čelila homofobii, netoleranci a násilí.

V roce 2012 prošel v ukrajinském parlamentu v prvním a druhém čtení návrh zákona, který pod hrozbou pokuty zakazoval pozitivní zmínky o homosexualitě na veřejnosti a v médiích – později byl ale až po mezinárodní kritice stažen.

Ukrajina pak schválila antidiskriminační zákon, který se týkal jakýchkoliv menšin, včetně těch sexuálních, v roce 2015, tedy po prozápadní revoluci, jež svrhla tehdejšího prezidenta Viktora Janukovyče.

Pochody hrdosti úřady v Kyjevě několikrát zrušily kvůli obavám o bezpečnost. Shromáždění transgender lidí v Kyjevě před pěti lety napadli aktivisté krajní pravice a přerušili jej házením dýmovnic, než policie začala skupinu rozhánět.

Na Kyjevský pochod hrdosti nicméně každým rokem přicházelo více lidí. Zatímco v roce 2016 se na něm sešlo 1500 lidí, o pět let později se podle odhadů organizátorů zapojilo více než sedm tisíc účastníků.