Levná móda, drahé následky. Nákupem z Číny hrajete ruletu s vlastním zdravím

Možná to znáte. Z dlouhé chvíle berete do ruky telefon a i když víte, že existují přínosnější formy relaxu, rutinně scrollujete sociálními sítěmi a aplikacemi. V jednu chvíli si ze všech stran prohlížíte ten hezký svetřík a pro jeho legrační cenu přimhouříte oči i nad tím, že je vyroben prakticky z plastu. Ještě dřív, než se rozhodnete o koupi, už algoritmus na druhém konci světa burcuje objednávkový systém fast fashion giganta a šicí stroje jedou na plné obrátky.

Problémy pojící se s fast fashion či česky rychlou módou neexistují jen na druhém konci světa. Na dlouhém seznamu fast fashion značek se objevují firmy známé i v Česku –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Zara, Pull&Bear, Bershka, H&M či Primark.

A pak je tu další level, a to značky s nálepkou „ultra“ –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ takové, které jsou schopny nové kolekce vytvořit během několika dní podle toho, co zrovna trenduje na sociálních sítích. Za jejich nízkými cenami se však skrývá víc než extrémně nízká kvalita zboží a tristní dopady na životní prostředí.

Jaká je skutečná cena ultra rychlé módy z Sheinu, Temu, AliExpressu či Trendyolu?

„Vzhledem k tomu, že oděvní průmysl má dlouhý a složitý dodavatelský řetězec, je zde mnoho problémů,“ říká pro Seznam Zprávy environmentální aktivistka, influencerka a zakladatelka iniciativy #everyindividualmatters Natália Pažická. „Rozdělila bych je do dvou skupin: environmentální a sociální. U těch environmentálních je to jednoznačně znečištění - ať už jde o samotnou výrobu a únik toxických chemikálií a těžkých kovů, nebo o znečištění spojené s tzv. postkonzumním odpadem, a tedy s oblečením, kterého se lidé již rozhodli zbavit – často jde samozřejmě o zcela nepoškozené oblečení.“

„To vše souvisí s dopady na člověka –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ novodobým otroctvím, nucenou prací, dětskou prací, nebezpečnými pracovními podmínkami, fyzickým, sexuálním a psychickým násilím, zdravotními problémy spojenými s manipulací s výše zmíněnými chemikáliemi. A vše výše uvedené je v tomto odvětví naprosto standardní, nikoliv jen nějaká výjimka,“ dodává.

S blížícím se koncem roku 2024 se na skóre módních značek tradičně podíval web Good On You, který hodnotí oděvní firmy podle jejich přístupu k udržitelnosti. Z 5800 značek v jejich databázi jen 9,6 % získalo hodnocení „dobrý“ nebo „skvělý“ ve všech oblastech (životní prostředí, práce a dobré životní podmínky zvířat). Shein a Temu se zařadily mezi nejhůře hodnocené společnosti.

1. Zaplavená planeta

Shein, čínský e-commerce gigant, se díky schopnosti uvádět nové styly na trh za dostupné ceny, stal největším online prodejcem módy na světě a vystřelil Čínu do čela světového trhu s módou.

A to i navzdory nedostatkům, před kterými varuje například Česká obchodní inspekce –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ na webu Sheinu „není uveden provozovatel, stránky jsou zcela anonymní a spotřebitel neví, s kým uzavírá kupní smlouvu a vůči komu může nárokovat svá práva“.

Čína má oproti svým asijským konkurentům, jako je Bangladéš, Indie, Kambodža, Pákistán, Myanmar a Vietnam, jednoznačně navrch –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Shein v rámci jedné země disponuje kompletním dodavatelským řetězcem. Vietnam či Bangladéš si z Číny dovážejí suroviny na výrobu oděvů, kdežto čínské továrny jsou naprosto soběstačné. Z místních zdrojů obstarají vše od látek po knoflíky.

Rychlost, se kterou Čína do světa chrlí levnou módu, je enormní. Jen v Číně se každoročně vyhodí 26 milionů tun oblečení. Mnohé skládky naplnily své kapacity o 25 let dřív, než se předpokládalo a stamiliony kubíků bezprizorního odpadu tak končí na dně moří.

V současné době se oblečení nosí pouze sedm až 10krát, než se vyhodí. O vzestupu fast fashion průmyslu tak svědčí i fakt, jde o pokles o více než 35 % za pouhých 15 let.

Nutno zmínit, že i čínské e-shopy disponují možností nepadnoucí či ukvapeně koupené zboží zdarma vrátit. Takové kousky už však fast fashion značky nezajímají.

„Tímto způsobem prodají více, zejména proto, že nakupování online se pro mladou generaci stalo normou,“ popisuje Pažická. „Vrácené zboží se značkám nevyplatí dávat zpět do prodeje, protože by je někdy stálo více než samotná výroba znovuzažehlení, sestavení a přebalení výrobku. A tak se vyhazuje.“

„Lidé z Česka a Slovenska mi pravidelně píší, jak museli neprodané zboží v obchodech rozstříhat a zničit a pak vyhodit do směsného odpadu. Evropská unie se s tím snaží něco udělat, a proto dojde k zákazu ničení nových výrobků. Značky však začínají dělat to, že pokud chcete výrobek vrátit, napíší vám, že vám vrátí peníze, ale výrobek si můžete nechat. No a co máte dělat s výrobkem, který nechcete? Přenesli tuto odpovědnost na zákazníka,“ dodává greenfluencerka.

2. Vyrážky i rakovina

Dle Natálie Pažické má spousta lidí pocit, že se jich tyto problémy netýkají. Na řádné potíže si však zadělává každý, kdo toto levné a nekvalitní oblečení nosí.

„Různé toxické chemikálie a těžké kovy jsou přítomny i v oblečení, které následně nosíme na našem největším orgánu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ kůži. O kůži se otíráme celý den, sportujeme v ní, potíme se v ní. Od lehčích projevů, jako jsou ekzémy a vyrážky, mohou tyto chemikálie a těžké kovy způsobit rakovinu, problémy s ledvinami, neplodnost a mnoho dalších problémů. Přítomnost těchto látek každoročně potvrzují různé nezávislé laboratoře po celém světě,“ vysvětluje Pažická.

Česká republika zatím zboží z čínských prodejních platforem netestovala. To německá pobočka organizace Greenpeace ano –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ rakovinotvorné látky v koncentracích překračujících limity nastavené v Evropské unii překročilo sedm ze 47 kusů oděvů společnosti Shein.

Soulské úřady zase minulý rok na základě testů varovaly, že doplňky prodávané čínskými internetovými obchody s rychlou módou obsahují toxické látky mnohdy stonásobně přesahující přípustné hodnoty.

A časopis Öko-Test v minulém roce analyzoval 21 kusů oblečení od společnosti Shein a zjistil, že například dětské šaty obsahují vysokou koncentraci antimonu a oblečení pro teenagery zase dimethylformamid, látku považovanou za pravděpodobně škodlivou pro reprodukci. Obuv pak obsahovala olovo a kadmium.

Ultra fast fashion není levná zadarmo –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s cenou jde dolů kvalita i férovost v dodavatelském řetězci. Ceny mimo jiné tlačí dolů i fakt, že tito obchodníci nemusí dodržovat zákony na ochranu životního prostředí, uvádí Pažická.

„I když dělají to nejhorší, co mohou, vidíme, že právě tento byznys prosperuje nejvíce. To samo o sobě vypovídá o tom, jak ‚skvěle‘ je tento systém nastaven. Odměňuje ty, kteří nejvíce znečišťují a škodí. Shein je největším světovým prodejcem oblečení pro rok 2023,“ namítá Pažická.

V neposlední řadě pak za cenami zboží stojí i špatně placení lidé.

Podle zprávy švýcarské skupiny Public Eye, která vycházela z rozhovorů se 13 textilními dělníky v továrnách vyrábějících oblečení pro společnost Shein, činí základní mzda bez přesčasů 2400 jüanů (asi 7952 korun). Asijská aliance pro minimální mzdu však jako „mzdu pokrývající životní náklady“ uvádí 6512 jüanů (cca 21 576 korun).

V kantonských továrnách nedávno strávili několik dní i novináři BBC, podle kterých si zaměstnanci Sheinu vydělávají hlavně díky přesčasům. „Je to extrémní forma vykořisťování a je třeba to zviditelnit,“ uvedl dle BBC David Hachfield z Public Eye.

Do Kantonu, prosperujícího přístavu na Perlové řece v jižní Číně, se v roce 2012 podívala i Natália Pažická.

„Byla jsem přesně tam, kde dnes vyrábí Shein. Kanton se proměnil v takzvanou Shein Village, česky Sheinov, kde většina továren vyrábí pro Shein. Viděla jsem přesně, co se tam nyní děje,“ říká Pažická.

„Viděla jsem jedním slovem utrpení. Budova s prasklinami ve zdech, neuvěřitelné horko, vlhko, zápach chemikálií, dělníci bez ochranných pomůcek, některé švadleny měly malé děti. Strach a hrůza. A to vše kvůli levným, nekvalitním polyesterovým hadrům, které si lidé často kupují na jedno použití,“ vzpomíná.

„Pracovní týden by měl mít podle čínských zákonů maximálně 44 hodin s jedním dnem volna. A to se samozřejmě neděje. Lidé pracují 14 až 18 hodin, aby si vydělali alespoň na minimální slušnou mzdu na základní potřeby. A to je nemocné,“ dodává Pažická.

Její slova potvrzují i jiná svědectví.

„Pokud je v měsíci 31 dní, budu pracovat 31 dní,“ řekl pro BBC jeden z dělníků. Další zaměstnanci doplnili, že mají pouze jeden den volna v měsíci. Tlukoucím srdcem tohoto impéria je tak pracovní síla, která v rozporu s čínskými pracovními zákony sedí za šicími stroji přibližně 75 hodin týdně. Jejich standardní pracovní doba je od 8:00 do 22:00.

„Platí nám za kus,“ vysvětlil BBC migrující pracovník z Ťiang-su. „Záleží na tom, jak je daná věc těžká. Něco jednoduchého, jako je tričko, stojí jeden až dva jüany za kus a já jich za hodinu vyrobím asi tucet.“

Podle údajů společnosti ShipMatrix, která se zabývá poradenstvím v oblasti logistiky, společnost v průměru odesílá kolem jednoho milionu zásilek denně.

Když porovnáme výpověď Pažické s aktuálnější reportáží BBC, jeden rozdíl se přece jen najde –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ o 15 let později zaměstnanci v továrnách již mají klimatizace a příjemnější zázemí.

Problém s dodržováním lidských práv přetrvává, přestože Shein uvádí, že uplatňuje politiku nulové tolerance pro nucenou práci a funguje dle kodexu chování, jehož cílem je udržet ji mimo její dodavatelský řetězec.

Laboratorní testy zadané agenturou Bloomberg News v roce 2022 však zjistily, že některé oblečení Sheinu bylo vyrobeno z bavlny ze Sin-ťiangu.

Bavlna ze Sin-ťiangu, která byla kdysi považována za jednu z nejlepších tkanin na světě, upadla v nemilost po obvinění, že při její výrobě je využívána nucená práce lidí z muslimské ujgurské menšiny, což Peking důsledně popírá.

Dle rozsáhlých svědectví čínská vláda vede rozsáhlou represi proti Ujgurům a dalším etnickým menšinám. Vedle převýchovy jsou Ujgurové nuceni například ke sběru bavlny, k práci v dolech a výrobě elektroniky, polysilikonu a automobilových součástek.

V posledních dnech se ve Spojených státech opět zvýšila pozornost vůči čínským e-commerce platformám, které zaplavují americký trh levným zbožím. Tyto společnosti využívají tzv. de minimis výjimku, která umožňuje dovážet do USA zásilky v hodnotě do 800 dolarů bez cla a podrobných celních kontrol –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tyto čínské balíčky díky vysokému bezcelnímu limitu na dovoz tak stojí za desetinou amerických dovozů.

Tuto bezcelní výjimku Donald Trump na začátku února zrušil, což okamžitě zasáhlo společnosti jako Shein a Temu. Po Trumpově oznámení došlo k dočasnému zastavení přijímání zásilek z Číny a Hongkongu americkou poštovní službou (USPS) kvůli logistickým komplikacím.

Jen o pár dní později Trump dočasně pozastavil své předchozí rozhodnutí o zrušení de minimis výjimky, aby poskytl více času na implementaci nových procesů a zmírnil narůstající problémy v dodavatelském řetězci.

Nejspíš bude ještě trvat, než se administrativním orgánům podaří najít rovnováhu.

Současná situace tedy zůstává nejistá, protože administrativní orgány hledají rovnováhu mezi ochranou domácího trhu a zvládáním logistických výzev spojených s masivním přílivem malých zásilek z Číny.

Je pravděpodobné, že spotřebitelé tak pocítí nejen zdražení zboží, ale bude docházet také ke zpoždění dodání kvůli kontrolám zásilek.

Chapadla Sheinu nicméně sahají i do řad těch, kteří volají po jeho nápravě. Nový report společnosti Accountable.US zjistil, že Trumpův kandidát na ředitele FBI Kash Patel vlastní akcie společnosti Elite Depot Ltd. v hodnotě od jednoho do pěti milionů dolarů –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a Elite Depot, která je mateřskou společností Sheinu.

Patel tak získal milionové zisky od společnosti, která je nechvalně proslulá mimo jiné obchodováním s lidmi. Což je praktika, kterou Trumpův kandidát během slyšení v senátním výboru pro justici slíbil v případě svého potvrzení vyšetřovat.

Spojené státy nejsou jediné, kdo se snaží s nekalými praktikami za levným oblečením zatočit. Například italský úřad pro hospodářskou soutěž vyšetřuje taktiku greenwashingu společnosti Shein a britští regulátoři brzdí její vstup na burzu kvůli obavám z porušování pracovních práv v dodavatelském řetězci. Například v Evropské unii se připravuje legislativa zaměřená na zvýšení transparentnosti dodavatelských řetězců a zodpovědnost firem za dodržování pracovních a environmentálních standardů.

Podobné iniciativy jsou diskutovány i v dalších zemích, včetně Spojených států, kde se zvažují zákony proti nucené práci a greenwashingu (Oxfordský slovník greenwashing definuje jako dezinformaci šířenou organizací za účelem prezentovat environmentálně zodpovědný veřejný obraz sama sebe, pozn. red.).

Masivnímu růstu Sheinu zhruba od roku 2015 výrazně napomohla jeho schopnost adaptovat se na trendy ze sociálních sítí.

Natálie Pažická, která se dlouhodobě zabývá i sociálními sítěmi, varuje i před poměrně novým trendem. Po všudypřítomných reklamách na Shein a Temu přichází moderní verze teleshoppingu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ livestreamové nakupování, kdy influenceři prodávají produkty v přímém přenosu.

„To je v Číně populární už dlouho a obliba tohoto typu prodeje stále roste. Začínají se do něj zapojovat i známé značky, jako je Zara, a postupně se dostává i k nám. Je to modernější verze teleshoppingu, která podporuje rychlé a impulzivní nákupy,“ říká Pažická.

Kupovat, co skutečně vynosíme, je jeden z prvních kroků, jak omezit svůj podíl na fast fashion systému.

„Problém je však v tom, že nakupujeme mnohonásobně více. A stále to jde nahoru. Do roku 2030 se spotřeba v této oblasti zvýší o dalších 31 %, což je v průměru 69 položek nakupovaných na osobu za rok. A to je šílené. Závislá je na tom i spousta mladých lidí. Měli bychom trochu zpomalit a zamyslet se nad tím, zda nám tento levný dopamin spíše pomáhá, nebo škodí,“ dodává Natália Pažická.