Článek
Modely v Evropě i ve většině světa předpovídají s vysokou pravděpodobností znovu nadprůměrně teplé léto. Záležet ale ještě bude na tom, jestli teplý oceánský a atmosférický jev El Niño přejde jen do neutrální fáze, anebo rovnou do opačné chladné fáze zvané La Niña.
Odborníci z unijního projektu Copernicus to oznámili, když představili hlavní závěry zprávy o evropském klimatu za loňský rok. Na online tiskové konferenci odpovídali i na dotazy ohledně vývoje počasí v příštích měsících.
Očekávaný odklon letních teplot v letošním roce od dlouhodobého průměru se podle mapy služby evropského informačního systému EFFIS očekává v celé Evropě. Mapa ukazuje odhad pro červenec. Další letní měsíce si můžete prohlédnout zde. Vypadají nicméně velmi podobně.

Odhadovaná teplotní anomálie pro měsíc červenec.
„Když se podíváme na první měsíce tohoto roku, vidíme, že všechny tři byly nejteplejší v historii. Máme i sezónní předpověď Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF), která říká, že červen, červenec a srpen budou v Evropě pravděpodobně nadprůměrně teplé,“ řekla na tiskové konferenci zástupkyně ředitele služby Copernicus Samantha Burgessová.
Jasnou odpověď na to, jestli bude i toto léto, nebo rovnou celý rok, podobně horké jako to loňské, nicméně podle ní nikdo nemá.
„Už v prosinci dosáhl vrcholu své síly El Niño, který dál slábne. Zatím nevíme, jestli přejde v létě do neutrální fáze, anebo jestli dojde rovnou do opačné fáze zvané La Niña, která by mohla mít ochlazující efekt,“ dodala Burgessová s tím, že nejistota v této věci dlouhodobé předpovědi komplikuje.
El Niño podle odhadu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) s 85% pravděpodobností skončí někdy mezi dubnem a červnem.
Šanci, že takzvaná jižní oscilace nepřejde do delší neutrální fáze, ale rovnou se někdy mezi červnem a srpnem přehodí do chladné fáze zvané La Niña, NOAA odhaduje na 60 %. Že tato změna přijde do podzimu nebo začátku zimy, pak na 85 %.
Hlavní zjištění o klimatu v Evropě z loňského roku
Hlavní zjištění týkající se teplot
- Rok 2023 byl v závislosti na souboru dat společně s rokem 2020 nejteplejším, nebo druhým nejteplejším rokem v historii měření.
- Byl zaznamenán rovněž rekordní počet dní s extrémním horkem. V celé Evropě je patrný rostoucí trend v počtu dní s minimálně silným tepelným stresem.
- Úmrtnost v důsledku horka se za posledních 20 let zvýšila přibližně o 30 %. Odhaduje se, že k nárůstu úmrtí v důsledku horka dochází v 94 % evropských regionů.
Hlavní zjištění pro evropský oceán
- Za celý rok byla průměrná teplota povrchu oceánu v Evropě nejvyšší v historii měření.
Pro počasí v nadcházejících měsících v Evropě nicméně vývoj jižní oscilace pravděpodobně není úplně zásadní. Vědci vlivům tohoto jevu na Evropu ještě úplně nerozumí. Podle Radana Hutha z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR ale mají za to, že Evropa je kromě Antarktidy jediným kontinentem, kde El Niño ani La Niña nemají velký vliv. „Je to ostatně jeden z hlavních důvodů, proč naše dlouhodobé předpovědi počasí nejsou tak úspěšné,“ řekl pro Seznam Zprávy, když loni komentoval nástup El Niña.
I proto jsou ostatně seriózní dlouhodobé předpovědi opatrné a obecné jako ty, které jsme zmínili výše. Žádnou lepší předpověď, než že i příští měsíce budou nadprůměrně teplé, prostě nemáme.