Lepenovci založili komisi, aby se očistili. Ta ale vazby na Rusko potvrdila

Francouzská krajně pravicová strana Národní sdružení (RN) pomáhala působení ruského režimu ve Francii, vyplývá ze zprávy francouzského parlamentu. Někdejší lídryně strany Marine Le Penová, která se několikrát ucházela o prezidentské křeslo, označila závěry komise za „politický proces“.

Paradoxem ovšem je, že vyšetřovací výbor iniciovalo samo Národní sdružení loni v září poté, co se stalo terčem kritiky ostatních politických stran kvůli údajným vazbám na Rusko, poznamenala stanice Franceinfo.

Zpráva má oficiálně vyjít v pondělí, uniklé výňatky zveřejněné stanicí RMC a investigativním serverem Mediapart nicméně tvrdí, že vazba mezi Ruskem a krajně pravicovou stranou je dlouhodobá.

„Strategie politického a ideologického sbližování“ s Moskvou se začala zrychlovat a nabývat jasnějších obrysů od roku 2011, kdy se předsedkyní RN stala Le Penová, uvádí zpráva.

Postoje strany se pak podle závěrů komise odvíjely od politiky Kremlu, zřetelně například v otázce Krymu v roce 2014. O okupovaném poloostrově Le Penová dlouhodobě hovořila jako o ruském, což zdůvodňovala „svobodnou“ volbou tamních občanů v referendech.

Problematické je také financování strany, která v roce 2014 využila půjčku devět milionů eur (asi 213 milionů korun) od První česko-ruské banky. Úvěr, který strana doposud splácí, se stal i tématem prezidentských voleb. Francouzský prezident Emmanuel Macron jej zmínil i během debaty mezi dvěma koly prezidentských voleb v roce 2022, ve kterých se utkal s Le Penovou.

Politička tak čelila dotazům komise, zda její politické přesvědčení nebylo ovlivněné finanční injekcí z Moskvy.

„Popírám, že bych učinila jakékoli rozhodnutí, abych se někomu zavděčila,“ sdělila výboru Le Penová a dodala, že „půjčka nezměnila ani o píď názory, které byly vždy naše“. V podstatě „jsem se domnívala, že obyvatelé Krymu svobodně hlasovali o připojení k Rusku“, uvedla.

Zprávu vypracovala poslankyně Constance Le Gripová z centristické strany Obnova (Renaissance) prezidenta Macrona. Členové RN, kteří byli ve výboru, proti zprávě hlasovali, ta ale nakonec byla přijata 11 hlasy, vyslovilo se proti ní jen pět poslanců, řekl AFP zdroj z parlamentu.

Odpůrci RN obviňují Le Penovou z vazeb na Kreml dlouhodobě. Během její prezidentské kampaně v roce 2017 ji přijal i ruský prezident Vladimir Putin. Začátkem loňského února Le Penová prohlásila, že „vůbec nevěří“, že by Rusko napadlo Ukrajinu, a odsoudila „nepochopení problémů a myšlení“ v Rusku, připomněl server Politico. Krátce na to přišla invaze.

Po jejím začátku nicméně strana svůj proruský postoj zmírnila, poznamenává verze zprávy uniklá do francouzských médií.

„Až do vyvolání války na Ukrajině jsem skutečně věřila, že je v zájmu Francie mít opět užší vztahy s Ruskem a … zabránit Rusku v budování tak pevného spojenectví s Čínou,“ uvedla Le Penová minulý rok před volbami.

Národní sdružení nyní vede europoslanec Jordan Bardella. Le Penová loni na podzim odešla z čela strany, aby se mohla plně soustředit na svou kandidaturu v prezidentských volbách. Stranu založil v roce 1972 otec političky Jean-Marie Le Pen. Ten je známý pro své skandální výroky, spojené například s popíráním holokaustu.

Kromě francouzského případu je Rusko obviňováno z ovlivňování dalších evropských stran. Italská Liga Mattea Salviniho je jedinou evropskou stranou, která uzavřela dohodu o „spolupráci“ s Jednotným Ruskem, stranou Vladimira Putina.

V této fázi stále není jasné, zda byla dohoda vypovězena, protože předpokládala tiché prodloužení, a mohla by tedy být stále v platnosti, informoval server Euractiv.