Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Krajně pravicové Národní sdružení (RN) nenaplnilo své ambice z prvního kola a francouzský parlament neovládne. Alespoň to naznačují první volební odhady, podle nichž skončilo ve druhém kole voleb až na třetím místě za levicovou koalicí Nová lidová fronta a za prezidentskou koalicí Spolu, v níž hraje prim macronovská strana Obnova.
Levicové koalici, kterou tvoří socialisté, zelení, komunisté a krajně levicové hnutí Nepoddajná Francie, předvídá první odhad od 172 do 192 křesel v Národním shromáždění, prezidentský tábor by měl dostat 150 až 170 křesel a Národní sdružení mezi 132 a 152 křesel. Národní shromáždění čítá 577 poslanců.
Odhady pocházejí od agentur Ipsos a Talan. Pokud by volby dopadly tímto způsobem - a v prvním kole byly odhady velmi přesné - nezískal by v dolní komoře parlamentu potřebnou většinu 289 křesel nikdo.
Čísla agentur potvrzuje i průběžné sčítání. V celkovém pořadí získaných mandátů je zatím první Nová lidová fronta, druhá Spolu a až třetí Národní sdružení. Ke 23. hodině zbývá sečíst méně než 100 obvodů, při čemž většina z nich je ve velkých městech, kde je tradičně silná levice. Sčítání ale pokračuje do noci.
První ohlasy na výsledky voleb už přicházejí i ze zahraničí: „V Paříži je nadšení, v Moskvě zklamání, v Kyjevě úleva. Dost na to, abychom byli ve Varšavě šťastní ,“ napsal polský premiér a bývalý šéf Evropské rady Donald Tusk na síti X.
Rozhodla republikánská fronta
„Prezident má povinnost vyzvat Novou lidovou koalici, aby vládla,“ prohlásil bezprostředně po zveřejnění prvních odhadů vůdce Nepoddajné Francie Jean-Luc Mélenchon.
Navzdory tomu, že jeho hnutí získalo v rámci levicové koalice nejvíce křesel, on sám by premiérem být neměl. Už před prvním kolem voleb to oznámilo hned několik levicových politiků - Mélenchon je totiž mezi lidmi ještě méně žádaný v čele vlády než faktická vůdkyně RN Marine Le Penová.
Všechny exit polly, tedy průzkumy provedené mezi voliči ve volebních místnostech během hlasování ve druhém kole parlamentních voleb, ukazují na vítězství levicové koalice Nová lidová fronta (NFP). (Podporovatelé levice po zveřejnění odhadů výsledků, Paříž, 7. července.)
Nová lidová fronta je koalice tvořená krajně levicovým hnutím Nepoddajná Francie, socialisty, zelenými a komunisty. (Francie reaguje na odhady výsledků druhého kola parlamentních voleb, 7. července, Nantes.)
Jeden z lídrů Nové lidové fronty, radikálně levicový politik Jean-Luc Mélenchon (na snímku), v první reakci označil čísla z exit pollů za „úžasný výsledek velkých mobilizačních snah“ proti krajní pravici. Zároveň vyzval prezidenta Emmanuela Macrona, aby uznal porážku, a jeho premiéra Gabriela Attala k odchodu.
To mezi příznivci krajně pravicového Národního sdružení (RN), vedeného Jordanem Bardellou a Marine Le Penovou, zavládlo zklamání. Snímek z jejich setkání v Paříži.
Většina průzkumů připisovala RN šanci získat nejvyšší počet křesel ve francouzském parlamentu. Podle exit pollů sice sdružení získá výrazně víc poslanců, než mělo dosud, ale na sestavení vlády nedosáhne. Možná skončilo až třetí za levicí a středovou koalicí prezidenta Macrona. (Příznivci RN v Paříži, 7. července.)
Premiérské ambice Jordana Bardelly (na snímku během povolebního projevu) tak vyhasly. Osmadvacetiletý politik v podstatě uznal porážku, když řekl, že „nepřirozená“ a „nečestná“ aliance levice a středu připravila Francouze o vítězství RN. Narážel tak na to, že politici ostatních stran si ve druhém kole vzájemně ustupovali, aby zabránili výhře kandidátů krajní pravice. Bardella ale zároveň mluvil o začátku a naději do příštích voleb.
Nadšení nepanuje ani u macronovské koalice Spolu. „Ačkoli Spolu získalo třikrát více křesel, než se předvídalo, nemáme většinu. Proto jsem se rozhodl zítra ráno předat svou rezignaci prezidentovi republiky,“ oznámil premiér Gabriel Attal (na snímku).
Žádný z velkých bloků ale nebude mít sílu na to, vládnout samostatně, Francii tak čekají složitá povolební vyjednávání. (Reakce příznivců Nové lidové fronty, Rennes, 7. července.)
Francouzské úřady se obávají, jaké reakce výsledky voleb vyvolají. Kvůli hrozícím demonstracím krajní levice i krajní pravice posílily policejní přítomnost napříč zemí. (Slavící příznivci francouzské levice, Paříž, 7. července.)
Politolog Vít Hloušek, který se specializuje na Francii na brněnské Masarykově univerzitě, vidí rozhodující zlom voleb v dohodě politických sil proti lepenovcům mezi dvěma koly: „Ve chvíli, kdy se podařilo dohodnout něco, čemu se historicky říká republikánská fronta - tedy spolupráce proti Národnímu sdružení - bych si už vsadil na to, že RN nemá šanci na parlamentní většinu dosáhnout,“ řekl Seznam Zprávám.
Šéf Národního sdružení Jordan Bardella mluvil po volbách o „alianci nečestnosti“ a odsoudil „nepřirozená spojenectví“ mezi stoupenci prezidenta Emmanuela Macrona a levicí.
Marine Le Penová pak odhodlaně prohlásila, že vítězství její strany „bylo jen odloženo“ a v aktuálních výsledcích vidí „semínka zítřejšího vítězství“. Očekává se, že politička se chystá počtvrté kandidovat v prezidentských volbách, které Francii čekají za tři roky.
Kdo by mohl být premiér?
Macron oznámil, že se jmenováním premiéra počká, až se vyjasní situace v Národním shromáždění. Ve středu odlétá na summit Severoatlantické aliance.
Jeho premiér Gabriel Attal už nabídl rezignaci. „Ačkoli Spolu získalo třikrát více křesel, než se předvídalo, nemáme většinu. Proto jsem se rozhodl zítra ráno předat svou rezignaci prezidentu republiky,“ prohlásil ve večerním projevu.
V době, kdy zřejmě nezíská v parlamentu většinu nikdo, vidí Vít Hloušek jako nejpravděpodobnější spolupráci macronovců s levicí: „Jsou tam ale velké programové rozdíly a také osobní animozity mezi Macronovými politiky a Mélenchonem, resp. jeho hnutím. Pokud by tyto dvě síly spolu měly zasednout ve vládě, byl by výsledek poměrně krvavým kompromisem, protože se liší v celé řadě otázek, hlavně v reformách Macronova druhého mandátu, jako byla reforma penzijní,“ vysvětluje.
Kdo je končící premiér?
Gabriel Attal měl být šancí macronovců na oživení skomírající podpory. Nepovedlo se. Přečtěte si jeho profil z ledna letošního roku, kdy se ujal úřadu francouzského premiéra.
Podle Hlouška je několik variant, kdo by se mohl stát novým šéfem vlády. „Musel by se najít umírněný kandidát z řad socialistů nebo zelených, anebo nepolitický, technokratický kandidát na premiéra. Záviset bude ale na tom, jak přesně volby dopadnou,“ zdůrazňuje.
Jedním z takových kandidátů by podle něj mohl být i europoslanec Raphaël Glucksmann, pokud by ale měl o post šéfa vlády zájem. O Glucksmannovi jsme podrobněji psali před volbami do Evropského parlamentu.
Jedním z politiků, který se v barvách Nové lidové aliance dostal do parlamentu, je i bývalý prezident François Hollande, jenž zvítězil v departementu Corrèze, kde porazil kandidátku RN Maïté Pougetovou.
Kandidátka Nové lidové fronty pak uspěla i v departementu Sarthe, kde dokázala porazit sestru Le Penové, Marie-Caroline Le Penovou.
Francie je pro parlamentní volby rozdělena do 577 jednomandátových obvodů. Dohromady 76 poslanců si místo v Národním shromáždění, dolní komoře parlamentu, zajistilo už v prvním kole 30. června.
