Lepenovci mají nakročeno k vítězství. Slibují nižší daně i vracení uprchlíků

Překvapivou sázku na vypsání předčasných parlamentních voleb spojil prezident Emmanuel Macron s výzvou k vytvoření hráze proti krajní pravici.

Tato taktika držela dlouhá léta Národní frontu, později přejmenovanou na Národní sdružení, v opozici. Lepenovcům nenahrával ani dvoukolový většinový systém voleb.

Letos se ale zdá, že je oficiální vůdce strany Jordan Bardella (neoficiální šéfkou je Marine Le Penová, pozn. red.) premiérskému křeslu blíže než kdy jindy. Průzkumy přisuzují lepenovcům zhruba stejný zisk jako ve volbách evropských, kde jim připadlo přes 31 procent hlasů.

Kvůli sporům, zda s nimi spolupracovat, či ne, se fakticky rozštěpila umírněná pravice představovaná Republikány.

„Jsme připraveni,“ prohlásil v pondělí 28letý Bardella. Zda se skutečně objeví v premiérském křesle, není ani zdaleka jisté. Před týdnem ostatně dal najevo, že by nevedl vládu, která by neměla většinu v parlamentu.

Je nicméně více než pravděpodobné, že Národní sdružení (RN) bude po těchto volbách silnější než dosud. Co od něj lze čekat?

Časy, kdy lepenovci slibovali odchod z Evropské unie a eurozóny, jsou pryč. Francouzi takový scénář jasně odmítají, strana se proto musela přizpůsobit většinovému názoru. Hluboce euroskeptická ale zůstala, nyní tak hovoří o vytvoření „Evropy národů“, jakési EU à la carte.

Národní shromáždění mluví o politice tří barev –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zelená je ta, ve které chtějí pokračovat. Příkladem je program Erasmus nebo spolupráce členských států na velkých průmyslových projektech. Oranžová je spolupráce za upravených podmínek –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sem patří například migrace.

A konečně červená je to, co je podle RN proti francouzským zájmům. Sem patří například placení unijních příspěvků ze státní pokladny –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ lepenovci chtějí, aby se platby snížily o dvě miliardy eur.

Strana Marine Le Penové si vždy zakládala na přátelství s režimem Vladimira Putina, nic na tom nezměnily ani volební podvody v Rusku, politické vraždy, anebo anexe Krymu. Zlom nastal až po ruském útoku na Ukrajinu v únoru 2022, který strana odsoudila. Navzdory masakru v Buči a dalším ruským zločinům ale i nadále v prezidentském programu Le Penové figurovala spolupráce s Ruskem v bezpečnostních otázkách, protože „evropská bezpečnost nemůže bez Ruska existovat“.

Brožuru s výše zmíněnou větou už před parlamentními volbami lepenovci nezveřejnili. Jejich přední politici ale v médiích opakovaně kritizují protiruské sankce a poslanec Thierry Mariani šíří kremelskou propagandu, když tvrdí, že za válku na Ukrajině nese stejnou odpovědnost Rusko i Severoatlantická aliance.

Odlišnou politiku než současná vláda razí Národní shromáždění i v otázce války v Pásmu Gazy. Na rozdíl od Macronovy Obnovy neplánují lepenovci uznat v blízké době Palestinu a navzdory mezinárodní kritice za jeho počínání v Gaze podporují Izrael. Le Penová se tak může distancovat od antisemitismu svého otce a zakladatele strany, a zároveň upozorňovat na své důležité téma –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ hrozbu islamistického terorismu.

Zahraniční politika budoucí francouzské vlády je sice důležitá pro ostatní evropské státy, pro Národní sdružení nicméně stojí ve stínu politiky domácí. V ní si lepenovci zvolili tři hlavní priority: kupní sílu, bezpečnost a identitu.

Kupní síla byla prioritou už v několika předchozích volbách. Tentokrát chce Národní sdružení pomoci Francouzům především dvěma opatřeními –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jedním je zrušení 10procentního navýšení ceny plynu, které má začít platit od 1. července.

Druhým radikální snížení DPH u energií –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ místo dosavadních 20 procent by mělo být jen 5,5 procenta. To by přineslo už tak zadlužené státní pokladně dodatečné náklady ve výši 10 miliard eur.

Kromě toho by šlo o krok proti klimatické politice a splnění cílů Pařížské klimatické konference. Zatímco u elektřiny a plynu by opatření na národní úrovni mělo v Evropě projít, u pohonných hmot už pravděpodobně ne a Paříž by se ocitla ve sporu s Bruselem. Bardella však v kampani odmítl dřívější plán Le Penové opustit evropský trh s elektřinou.

Nedávno zveřejněný rekordní francouzský dluh pak lepenovce vede k tomu, že by zřejmě nezasahovali do hojně kritizované důchodové reformy, kterou Macronovi vyčítá levice. Ta na odporu proti změnám založila z velké části i volební kampaň. Lepenovci, kteří proti reformě v době jejího schvalování hojně vystupovali, jsou nyní opatrní.

Další z klíčových témat je pro stranu Le Penové a Bardelly migrace. Národní sdružení mluví o dvojích hranicích v EU.

Jednou by byla vnější hranice bloku, z níž by chtěli, aby pobřežní stráž Frontex vracela všechny lodě s uprchlíky zpátky. To však naráží na mezinárodní úmluvu o uprchlickém právu z roku 1951, připomíná server Alternatives economiques. Druhou hranicí by pak byly hranice mezi členskými státy, u nichž chtějí lepenovci obnovit zrušené kontroly.

I když se státní pokladna (jak již bylo zmíněno) potýká s rekordním deficitem veřejných financí a lepenovci slibují další nákladné zásahy, odmítají zavedení jakýchkoliv nových daní, zvláště ne těch evropských.

Zčásti se jejich ekonomický program podobá klasickému programu levice –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ plánují například valorizaci mezd učitelů i zdravotníků, další pracovní místa v pečovatelských domech atd. V plánu je i snížení sociálních odvodů pro zaměstnavatele, kteří by si pak měli určit, o kolik zaměstnancům zvýší mzdu.

Na otázku, kde na to všechno vzít, odpovídají lepenovci zvýšeným výběrem daní v důsledku boje s daňovými úniky a plýtváním. Jak ale upozorňují ekonomové, takové sliby jsou obvykle mlhavé.

Jedním z opatření plánovaných Marine Le Penovou je i změna milionářské daně počítané z nemovitého majetku na obdobnou daň z finančního bohatství. I to by však přineslo příjmy jen v jednotkách miliard.

Institut Montaigne udělal analýzu programu Marine Le Penové před prezidentskými volbami. Vyšlo mu, že by sice pod jejím vedením stát ušetřil zhruba 20 miliard veřejných výdajů, její rozpočtové sliby by ale stály 120 miliard.