Článek
Nejznečištěnější řeky z hlediska průměrných koncentrací farmaceutických látek jsou v Pákistánu, Bolívii a Etiopii. Nejčistší naopak na Islandu, v Norsku a v Amazonském pralese. Vyplývá to z výsledků studie provedené Univerzitou v Yorku.
Vědci zkoumali přítomnost farmak ve vodě na zhruba tisícovce odběrových míst ve více než sto státech. Víc než čtvrtina z 258 testovaných řek podle výsledků vykázala hodnoty „aktivních farmaceutických složek“ na úrovni, u které se předpokládá, že není bezpečná pro vodní organismy. Podle BBC se jedná o jeden z největších výzkumů svého druhu, co kdy byl na světě proveden.
Praha je ve středu žebříčku
V Česku se podle přehledu dat vzorky odebíraly v Praze a výsledky ukázaly koncentraci řadící zemi téměř přesně do středu žebříčku všech 104 států.
Drtivá většina evropských států na mapě zhotovené autory projektu není označena červeně. Tuto výstražnou barvu si vysloužilo jen Španělsko, v jehož hlavním městě byla naměřena více než jedenáctinásobná hodnota koncentrace léčiv ve vodě ve srovnání s Prahou. Druhá nejhorší z celé Evropy byla Sofie, kde byly hodnoty asi osmkrát vyšší než v české metropoli.
Vliv je nejspíš negativní, přesně se to ale zatím neví
Práci s naměřenými čísly nicméně komplikuje jedna zásadní skutečnost – přestože vědci vytyčili konkrétní úroveň hodnot jako bezpečnou pro vodní organismy, ve skutečnosti podle BBC vliv přítomnosti nejběžnějších farmaceutických sloučenin ve vodách většinou není známý.
„Můžeme říct, že vliv přítomnosti farmak v řekách je pravděpodobně negativní, ale abychom to mohli říct jistě, potřebovali bychom individuální testy pro každou konkrétní látku, a to je zatím relativně málo prostudovaná oblast,“ řekla BBC Veronica Edmonds-Brownová, britská ekoložka z University of Hertfordshire specializující se na vodní prostředí.
Co ale autoři studie díky rozsáhlým měřením nově zjistili s určitostí, je to, že pestrá paleta farmak je přítomná ve velké části světových řek a že je nedokáží úplně odfiltrovat ani nejmodernější čistírny.
„Typicky se stává, že tyto chemikálie požijeme, ony nám přinesou kýžený efekt a pak naše těla opustí,“ přiblížil vedoucí celého výzkumu John Wilkinson způsob, jakým se farmaka do vody dostávají.
Nejvyšší koncentrace nicméně byly zjištěny tam, kde jsou čistírny odpadních vod v žalostném stavu.
Nejčastější byl lék na epilepsii, cukrovku a paracetamol
Autoři studie v řekách nejčastěji nacházeli karbamazepin, který se podává lidem trpícím epilepsií a neuropatickou bolestí. Druhým nejčastějším byl lék pro léčbu diabetu druhého typu metformin a také paracetamol přítomný v lécích proti bolesti a zvýšené tělesné teplotě. V afrických řekách byly pak na rozdíl od zbytku světa naměřeny vysoké koncentrace antimalarika artemisininu.
Kromě toho vědci v řekách objevili i skupinu dalších látek, které spíš než s léčbou nemocí souvisí se životním stylem lidí, jako jsou kofein nebo nikotin.
Co všechno mohou léky v řekách ohrozit?
Jak už bylo zmíněno výše, u většiny léků se zatím nezkoumalo, co se může stát, když se v té či oné koncentraci dostanou do vodního toku. Jeden z mála známých a dobře zdokumentovaných případů je například problém s rozpuštěnými látkami z lidské antikoncepce, která pak prokazatelně může negativně ovlivňovat reprodukci ryb.
Kromě toho vědci varují i před zvyšujícím se množstvím antibiotik v řekách, která mohou prohlubovat problém s rezistencí bakterií proti této léčbě.
Podle ekoložky Edmonds-Brownové se dá očekávat, že léků bude v řekách s přibývajícími roky pořád víc. Na otázku, jak tomu zamezit, nemá nicméně uspokojivou odpověď ani autor studie. „Na vyřešení tohoto problému bude potřeba hodně lidí, kteří jsou o hodně chytřejší než já. Jedna z věcí, co by mohla mít vliv, je správné používání léčiv,“ řekl BBC Wilkinson.
