Vývoj v Afghánistánu dodal Putinovi odvahu, tvrdí legendární novinář

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vydání knih amerického novináře Boba Woodwarda tradičně provází očekávání ze strany amerických médií i veřejnosti.

Publikace nyní 81letého novináře, který stál u odhalení aféry Watergate, jsou plné zákulisních informací z první ruky a přináší mnohdy nečekaná odhalení o počínání nejvýše postavených amerických politiků.

Nejinak tomu je v případě jeho zatím poslední knihy s názvem Válka, která se ještě před úterním vydáním probojovala do žebříčku bestsellerů od Amazonu.

Útržky z knihy, pro niž Woodward vyzpovídal nejvýše postavené figury americké národní bezpečnosti, se začaly v médiích objevovat už v minulém týdnu.

Jedna z těch vůbec nejvýraznějších se týkala bývalého prezidenta Donalda Trumpa, který usiluje o znovuzvolení a podle Woodwarda měl během pandemie koronaviru nechat svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi poslat dodávku testů. Od té doby, co odešel z úřadu, se s ním měl navíc sedmkrát telefonicky spojit.

Woodward, který, jak připomíná americká stanice CNN, se většinou ve svých knihách vyhýbá osobním soudům, v nové knize píše, že Trump je „nezpůsobilý vést zemi“. „Byl mnohem horší než Richard Nixon, prokazatelně zločinný prezident. (…) Trump byl nejbezohlednějším a nejimpulzivnějším prezidentem v americké historii,“ varuje jen pár týdnů před volbami.

Trumpův tým komentáře, které se týkají bývalého prezidenta, smetl ze stolu. „Žádné z těch vymyšlených příběhů od Boba Woodwarda nejsou pravdivé,“ vzkázal podle amerických médií.

Kniha ovšem není věnovaná Trumpovi, nýbrž převážně dosluhujícímu prezidentovi Joe Bidenovi.

Jak již stručný název napovídá, hlavním tématem Woodwardovy novinky jsou válečné konflikty. Konkrétně války v Afghánistánu, na Ukrajině a v Gaze, a to, jak se s nimi Bidenova administrativa vypořádala.

Ačkoliv Woodward celkově chválí Bidenův tým za „stabilní a cílevědomé vedení“, poukazuje na moment, kdy podle něj došlo k selhání. Za to má chaotický odchod amerických jednotek z Afghánistánu v létě 2021, který otevřel cestu k moci Tálibánu. A podle všeho dodal Vladimiru Putinovi odvahu zaútočit na Ukrajinu.

„Myslím, že to posílilo Putinovu představu o tom, jak snadné to bude. (…) Tady máte vojenskou sílu, kterou USA v této fázi podporovaly desítky let. Prostě se zhroutila. Američané je nepodpořili,“ cituje Woodward v knize ředitele Rady pro národní bezpečnost pro Rusko Erica Greena, který za doprovodu šéfa CIA Billa Burnse vyrazil do Ruska a měl od Bidena za úkol Putinovi rozmluvit plánovanou invazi.

Biden si měl v době blížící se invaze na Ukrajinu stěžovat, že jeho předchůdce Barack Obama dostatečně nezakročil proti Rusku, když v roce 2014 proniklo na Krym. „Proto jsme tady. Pos*ali jsme to. Barack nikdy Putina nebral vážně,“ měl Biden podle Woodwarda a jeho zdrojů pronést při jedné z konverzací s přáteli.

Co se týče samotné války na Ukrajině, Bidenova administrativa se podle novináře zachovala příkladně. Před ruskou invazí se snažila Kyjev i své partnery z NATO varovat, a jakmile odstartovala, Spojené státy začaly Ukrajině soustavně posílat dodávky zbraní a další pomoci.

Woodward také v knize - s odkazem na vysoce postavené zdroje - píše, že Biden vedl ve dnech, které ruské invazi předcházely, vyostřený rozhovor s Putinem, který vyhrožoval jadernou válkou. Podle prezidentova bezpečnostního týmu tehdy byla 50procentní pravděpodobnost, že Putin během konfliktu na Ukrajině použije taktickou jadernou zbraň.

Kniha se v neposlední řadě věnuje konfliktu na Blízkém východě. Novinář zde podle stanice CBS News zmiňuje, že zatímco v případě ruské invaze americká rozvědka dlouho dopředu varovala, útokem teroristů z Hamásu na izraelské území z loňského 7. října byla zaskočena.

Bidenova následná reakce byla okamžitá. Americký prezident hned v den krveprolití, které si vyžádalo na 1200 mrtvých, vzkázal, že Spojené státy stojí na straně Izraele a budou mu navždy „krýt záda“.

Když ale Bidenovi čtyři dny nato izraelský premiér Benjamin Netanjahu po bombardování Pásma Gazy oznámil, že se chystá zahájit preventivní útok proti Hizballáhu v Libanonu, šéf Bílého domu se ohradil.

„To, co se chystáte udělat, zaručí regionální válku. Neměli byste počítat s naší podporou, pokud preventivně zahájíte válku proti Hizballáhu,“ vzkázal tehdy podle Woodwarda.

Spolu s narůstajícím počtem civilních obětí v Gaze prý Bidenova frustrace z počínání izraelské vlády začala sílit, až nakonec vybuchl. „Ten parchant Bibi Netanjahu. Je to padouch. Je to zas*aný padouch, zas*aný padouch,“ měl si ulevit v soukromí.

Náměstkyně tiskového tajemníka Bílého domu Emilie Simons minulé úterý na otázky reportérů, zda tato slova opravdu zazněla, odpověděla: „Mají dlouhodobý vztah. Mají velmi upřímný a přímý vztah a já se k těmto konkrétním anekdotám nevyjadřuji.“

Situace na Blízkém východě od té doby výrazně eskalovala. Izrael zlikvidoval šéfa Hizballáhu Hasana Nasralláha a nedlouho poté spustil pozemní operaci v Libanonu, Írán na židovský stát vyslal na 200 balistických raket a region se nedlouho před americkými volbami ocitl na pokraji války.

„Kdokoliv se stane prezidentem Spojených států, zdědí svět na pokraji imploze,“ uzavírá Woodward v knize.