Článek
Rychlým odtáváním ledovců v důsledku klimatické krize se uvolňuje obrovské množství mikrobů. Některé dokážou být vhodným zdrojem užitečných biologických molekul, jiné zúrodnit ekosystémy. V dalších případech by se nicméně mohlo jednat o bakterie a potenciálně škodlivé patogeny.
Vědci tak varují, že kvůli zrychlujícímu se oteplování informace o těchto mikroorganismech mizí.
Výzkumný tým z Aberystwythské univerzity v západním Walesu tak v nově zveřejněné studii varuje, že je nutné jednat rychle a globální oteplování zpomalit.
Studie podle mikrobiologa Arwyna Edwardse poprvé ukazuje především „obrovský rozsah“ mikroorganismů, které žijí na povrchu nebo uzavřené uvnitř zemských ledovců. „Počet uvolňovaných mikrobů úzce závisí na tom, jak rychle budou ledovce tát, a tedy jak moc se bude planeta nadále oteplovat,“ řekl.
„O ledovcích uvažujeme jako o obrovské zásobárně zmrzlé vody, ale klíčovým poznatkem z tohoto výzkumu je, že jsou to také ekosystémy samy o sobě, “ dodal.
Podle něj také mikroby proudící do řek, jezer, fjordů a moří mohou mít „významný“ vliv na kvalitu vody.
Edwards dále uvádí, že tající ledovce mohou uvolnit do životního prostředí v následujících 80 letech přes 100 tisíc tun mikrobů, včetně bakterií.
O klimatu
Zdraví lidí po celém světě je vydáno napospas globální závislosti na fosilních palivech, uvádí zpráva The Lancet Countdown. Téměř 100 odborníků z celého světa v ní popisuje, jak změna klimatu ohrožuje lidské životy.
Lidé z organizace Just Stop Oil v posledních týdnech pořádají jednu akci za druhou a inspirují i další aktivisty. Vyvolalo to také otázky o tom, kdo je platí. Milion dolarů jim věnovala vnučka ropného magnáta J. Paula Gettyho.
Na zkoumání ledovců apeluje i glaciolog Dr. Tristram Irvine-Fynn. „V nadcházejících desetiletích, kdy se očekává ‚vrchol vody‘ z horských ledovců na Zemi, musíme lépe porozumět stavu a osudu (těchto) ekosystémů… S jejich lepším pochopením bychom mohli lépe předvídat dopady klimatických změn na ledovcové plochy a biogeochemii povodí,“ dodává.
Výzkumníci ve zveřejněné studii vychází z předpokladu scénáře globálního oteplování, se kterým pracuje Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) při OSN - tedy růstem průměrných teplot o dva až tři stupně Celsia do roku 2100.
Tým zkoumal roztátou vodu z osmi ledovců v Evropě, Severní Americe a dvou míst v Grónsku.
