Náhlý skok. Lednice planety vědce překvapila úbytkem ledu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na naší planetě je už druhý rok po sobě nezvykle málo mořského ledu, tedy veškeré zmrzlé mořské vody, která pluje po hladině. Nedávno jeho celosvětový rozsah dokonce klesl pod loňskou rekordně nízkou úroveň.

Obří zmrzlé plochy, které se vyskytují kolem Arktidy a Antarktidy, jsou přitom důležité nejen pro tamní ekosystémy, ale i pro tempo tání na krajích pevniny, na ní, ale i pro teplotu oceánu a globální klima.

„Zkontroloval jsem čísla ještě chvíli před tímto rozhovorem a nyní ledu trochu přibylo, takže jeho množství těsně překročilo úroveň z loňského roku. Pořád je ale hodně blízko rekordně nízké hranici,“ shrnul pro Seznam Zprávy aktuální situaci Zachary Labe.

Vědec z amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) se vedle své práce pro vládní agenturu věnuje i popularizaci vědy a z dostupných dat vytváří vlastní vizualizace pro veřejnost.

Mořský led patří mezi jeho hlavní předmět zájmu a nedávno na svůj web a profil na sociální síti X přidal následující update:

Graf podle něj ukazuje, že ačkoliv se o tom letos moc nemluví, problém s touto „lednicí planety“ přetrvává.

Úbytek mořského ledu je tématem už několik let, a to zejména kvůli tomu, že po Arktidě začal od roku 2016 mizet i v Antarktidě. Po postupných úbytcích přišel loni velký skok, který znervóznil řadu vědců a rozhýbal debatu o tom, zda už v Antarktidě nepozorujeme „změnu režimu“, „bod zlomu“, nebo jsme probudili „spícího ledového obra“.

Jinými slovy se řeší, jestli Antarktida už přestala odolávat vlivům klimatické změny a stavidla největší zásobárny zmrzlé vody na světě se otevřela, nebo jestli jde o krátkodobý výkyv, který se za čas zase začne vyrovnávat.

Odpověď na tuto otázku vědci teprve hledají, proto je důležité sledovat, jak se situace vyvíjí.

Letos se podle Labeho situace na Antarktidě nejdřív vyvíjela o něco slibněji než loni, a dokonce i v předešlých letech. Pak ale přišla rychlá změna. Přibývání ledu v Antarktidě, která je nyní uprostřed zimy, zpomalilo. V Arktidě, kde je léto, zase zrychlily úbytky.

Ani v jednom z regionů to nebylo pod historickými minimy, jelikož se k nim ale přiblížily oba naráz, stačilo to, aby na rekordně nízkou hranici pro danou část roku klesl absolutní součet rozsahu mořského ledu z celého světa.

„Asi před dvěma týdny množství mořského ledu kleslo blízko k rekordně nízké úrovni z loňského roku. Potom se dokonce propadlo ještě pod něj, takže tu máme nové rekordně nízké množství mořského ledu pro tuto část roku,“ řekl Seznam Zprávám Labe.

„Je to docela překvapivé. Tentokrát je rozsah mořského ledu nebývale nízký jak v Antarktidě, tak v Arktidě,“ dodal.

Možná proto, že se většina lidí zaměřuje jen na statistiky pro Arktidu a Antarktidu zvlášť, nevzbudilo to na rozdíl od loňska v podstatě žádnou pozornost světových médií.

Podle Labeho přitom situace není o moc lepší než loni a dosavadní vývoj jen potvrzuje tíživost nezodpovězených otázek.

Jelikož pluje na vodě, tání mořského ledu zásadním způsobem nezvyšuje hladinu oceánů (viz infobox níže). Přesto je velmi důležitý.

V první řadě se mluví o jeho reflektivní funkci. Kvůli ní bývá označován za „ledničku“ planety, protože jde o opravdu obrovskou bílou plochu odrážející nezanedbatelné množství záření ze Slunce, které by jinak pohltil oceán. Pro měřítko dodejme, že například zrovna teď má mořský led v Antarktidě rozlohu přes 15,7 milionu kilometrů čtverečních a v Arktidě asi šest milionů, což dohromady odpovídá rozloze zhruba dvou Evrop. Loňský deficit mořského ledu proti normálnímu stavu činil asi dva miliony kilometrů čtverečních.

Kromě toho je mořský led důležitý i pro tamní ekosystémy, v nichž žijí například tučňáci, mroži a lední medvědi.

V Antarktidě má mořský led podle Labeho ještě jednu unikátní funkci. „Můžete si to představit tak, že tvoří de facto ochrannou bariéru. Obklopuje celý kontinent a chrání tak šelfové ledovce (plovoucí na vodě u okraje kontinentu) a tím i kontinentální ledovce před teplou vodou. Když bariéra zmizí, teplá voda se dostává pod šelfové ledovce a může přispívat k většímu tání,“ vysvětlil vědec.

Pokud jde o Arktidu, je podle Labeho už dobře známo, že mořský led tam stejně jako pevninský ubývá se značným přispěním klimatické změny. S Antarktidou to je ale složitější. Jelikož tam led začal ubývat až v posledních letech, jev ještě není úplně dobře prozkoumaný.

Zrovna letos na jaře například vyšla studie vědců z Britského antarktického výzkumu, podle níž by úbytek mořského ledu v Antarktidě byl bez klimatické změny nepravděpodobný. Podle Labeho ale bude pro úplné pochopení procesů, které stojí za táním na Antarktidě, potřeba ještě alespoň několik let výzkumu.

To samé přitom podle něj i nadále platí v otázce, zda v Antarktidě skutečně došlo ke změně režimu a mořský led už tam bude postupně jen ubývat a nikdy se nevrátí na rozsah z dob před rokem 2015.

„V Antarktidě mořského ledu letos nejvíc ubylo v jiném místě než loni, což naznačuje, že ten úbytek může mít jiný spouštěč. Celkově ale nadále platí, že tomu, proč začalo v posledních letech mořského ledu ubývat, zatím moc dobře nerozumíme,“ řekl vědec.

Vliv na rychlé zpomalení přírůstku ledu v Antarktidě podle něj možná mohlo mít i nedávné prudké oteplení zamrzlého kontinentu. Už podruhé za dva roky tam navíc toto léto došlo k situaci, kdy se teploty zvýšily o mnoho stupňů nad průměr. Tentokrát je to v některých částech zejména východní Antarktidy dokonce o 20 až 30 stupňů Celsia (pořád ale zůstávají pod bodem mrazu).

Antarktickou teplou vlnu podle vědců pravděpodobně způsobil oslabený polární vír a následné oteplení ve stratosféře.

Podle Labeho se ale nedá říct, jak velký vliv něco takového může mít na úbytek mořského ledu. Na tento proces má totiž vliv celá řada faktorů včetně například větru a směru, kam fouká. Neplatí tedy ani jednoduchá a nabízející se logika, že mořského ledu je málo prostě proto, že máme už druhý extrémně teplý rok za sebou co do globální průměrné teploty. „Z dlouhodobého hlediska sice vidíme, že jak se otepluje, mořského ledu ubývá. Skoky z roku na rok jsou ale dost nepředvídatelné,“ řekl Labe.

Budoucí vývoj si vědec z NOAA předvídat netroufá. Už teď je ale podle něj jasné, že otázka mořského ledu zůstává i v roce 2024 urgentní a udrží se v centru těch nejžhavějších vědeckých debat v celém oboru.